Maďarský parlament dnes (13. června) schválil úpravy kontroverzního mediálního zákona, který se postaral o hořký start maďarského předsednictví na začátku letošního roku.
Kontroverzní mediální zákon vstoupil v Maďarsku v platnost na Nový rok a zároveň v den, kdy se Budapešť ujala předsednické role v Radě EU (EurActiv 1.1.2011).
Když vyšlo najevo, jaký je jeho obsah, na vládu premiéra Viktora Orbána, která zákon předkládala, se okamžitě snesla kritika. Domácím i zahraničním novinářům, neziskovým organizacím a stejně tak unijním institucím a celé řadě členských států se nelíbilo, že navrhovaná opatření narušují svobodu slova.
Nová legislativa, která byla podle mnohých pozorovatelů děravá a nejednoznačná, totiž například vyžadovala povinnou registraci všech médií včetně webových služeb, uvalovala obrovské pokuty za porušení předpisů, vyžadovala tzv. vyvážené zpravodajství a měla platit pro všechna média (i zahraniční), která vysílala i pro maďarské diváky a posluchače.
Orbánova vláda se ale pod tlakem kritiky rozhodla ustoupit a zákon změnit (EurActiv 7.2.2011). Některé jeho úpravy dnes prošly maďarským parlamentem.
Zdroje a pokuty
A co nového tedy změny přinesly? Poslanci například schválili opatření, podle něhož nebudou maďarští novináři nuceni povinně uvádět své zdroje, ale budou tak činit pouze na vyžádání soudu nebo vyšetřovatelů. A navíc v případech, kdy se do ohrožení dostane vnitřní bezpečnost státu a veřejný pořádek.
Dali také svolení k tomu, aby Rada pro média, výkonný orgán úřadu pro kontrolu maďarských médií, každý rok určovala počet televizních orgánů a rozhlasových stanic, které budou moci vysílat.
Kritizované pokuty za porušení zákona ale odstraněny nebyly. Poslanci navíc rozhodli o tom, že budou tvořit veřejný příjem a v případě, že je některé médium neuhradí, mohou být důvodem pro zabavení jeho majetku.
Očekává se proto, že kritika zákonu jen tak neutichne.