Maďarsko slíbilo, že změní mediální zákon

Maďarsko se včera (7. února) zavázalo, že změní sporné části svého mediálního zákona, který platí od začátku tohoto roku. Návrhy, jak kontroverzní body legislativy upravit, má maďarská vláda zaslat Evropské komisi již tento čtvrtek.

Maďarsko podlehlo nátlaku ze strany evropských institucí a na včerejší schůzi s odborníky Evropské komise zástupci maďarského kabinetu slíbili, že mediální zákon upraví tak, aby byl v souladu s evropským právem.

„Jedná se o první krok s cílem zajistit plnou slučitelnost maďarského zákona o médiích se všemi aspekty evropského práva, a to včetně charty základních práv,“ uvedl mluvčí Evropské komise Jonathan Todd s tím, že doufá, že úprava bude otázkou týdnů a ne měsíců (citaci přinesla ČTK).

Zákon, který se zabývá fungováním médií, vstoupil v platnosti 1. ledna 2011, tedy ve stejný den, kdy se Maďarsko ujalo předsednické funkce. Přijatá legislativa vyvolala v evropských institucích a některých západoevropských státech rozporuplné reakce. Kritici poukazují na to, že zákon značně omezuje svobodu slova.

Svůj nesouhlas s maďarským mediálním zákonem dali svérázně najevo například i někteří europoslanci, když do jejich sídla přijel maďarský premiér Viktor Orbán, aby je seznámil s prioritami šestiměsíčního předsednictví. Poslanci tehdy svůj protest demonstrovali páskou přes pusu a novinami, na kterých byl velký červený nápis „cenzurováno“ (EurActiv 20.1.2010).

Tým eurokomisařky pro digitální agendu Neelie Kroes v současnosti prošetřuje soulad maďarského zákona s unijními předpisy a normami.

Co Evropě na zákonu vadí?

V půli ledna Kroes písemně Budapešť vyzvala, aby do dvou týdnů prokázala, že zákon neodporuje unijní legislativě. Evropská komise poté vymezila tři hlavní oblasti, ke kterým má hrubé výhrady.

Za prvé se jedná o to, že zákon stanovuje povinnou registraci všech médií, včetně internetových portálů a blogů. Registrace se navíc vztahuje i na média, která se zaměřují na maďarské publikum, ale sídlí v jiných členských zemích EU. Podle komisařky se tento předpis příčí pravidlům jednotného vnitřního trhu a omezuje svobodu slova (EurActiv 1.2.2010).

Další oblastí, která sklidila negativní ohlasy, je požadavek tzv. vyváženého zpravodajství. Tento vágně formulovaný předpis může být legálním důvodem pro cenzuru a kontrolu protivládního tisku. Navíc značnému rozšíření kontrolních pravomoci nad chodem zpravodajských služeb se dostalo úřadu, jehož vedení obsazuje přímo premiér. Tito pracovníci pak mohou také vyvíjet nátlak na novináře, aby jim prozradili své informační zdroje.

Za porušení výše zmíněných pravidel může kontrolní úřad uložit pokutu médiím až ve výši 735 tisíc eur.