Maďarské zóny pro uprchlíky porušují právo EU, říká generální advokát Soudního dvora

© Pixabay

Zadržování uprchlíků v tranzitních zónách na maďarských hranicích porušilo právní předpisy Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl generální advokát Soudního dvora EU, podle něhož Maďarsko neumožnilo běžencům efektivně žádat o azyl, jak jej zavazují unijní směrnice. Názor advokáta je právně nezávazný, nejvyšší orgán unijní justice k němu však ve většině případů přihlíží. Maďarsko se v květnu rozhodlo tranzitní zóny zrušit poté, co unijní soud v souvisejícím verdiktu pobyt v nich označil za zadržování bez zákonného důvodu.

Soud se případem zabývá na základě žaloby od Evropské komise, která ještě před zmíněnou změnou maďarského přístupu usoudila, že Budapešť nelegálně zadržuje u svých hranic lidi usilující o přiznání ochranného statusu.

Generální advokát Priit Pikamäe dnes uvedl, že maďarská praxe bránila žadatelům efektivně požádat o azyl. Budapešť totiž nutila tyto lidi, aby pobývali v tranzitních zónách, a zároveň drasticky omezila počet osob, které tam mohou být, zdůvodnil svůj pohled advokát.

Maďarsko žadatele o azyl v tranzitních zónách „zbavuje svobody“, říká Soudní dvůr

Pokud Maďarsko umisťuje žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic bez zákonného důvodu, porušuje právo EU. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož se podmínky v zónách rovnají zadržení, ačkoli tam podle Budapešti pobývají běženci dobrovolně.

Dobrovolně, nebo ne?

Maďarsko do května provozovalo tranzitní zóny u přechodů Röszke a Tompa na hranici se Srbskem. Fungovaly přímo u hranic jako uzavřené tábory, které šlo volně opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády byli uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně.

Soud EU však v případu žaloby čtveřice běženců na maďarské orgány v květnu rozhodl, že Maďarsko nemá k zadržování lidí v těchto místech žádný důvod. Maďarská vláda následně oznámila, že zóny ruší a téměř tři stovky lidí z nich přemístí do azylových center v maďarském vnitrozemí.

Unijní justice by verdikt v žalobě Evropské komise měla vydat během několika měsíců.

Konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán učinil z tvrdého přístupu proti migrantům jeden z pilířů své politiky. V roce 2015 během vrcholící migrační krize, kdy přes Maďarsko do západní Evropy přešly statisíce běženců, jeho vláda nechala na jižní hranici postavit s plot s žiletkovým drátem. Později zřídila zmíněné zóny, v nichž žadatelé o azyl, včetně rodin s malými dětmi, přebývali v nákladních kontejnerech. Tuto praxi často kritizovali ochránci lidských práv v Maďarsku i v zahraničí. Maďarským úřadům vytýkali například to, že migranti, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty, ale kteří čekali na vyřízení odvolání, nedostávali dostatek jídla.

Jak přimět státy EU ke společnému řešení migrace? Možností je sáhnout jim na fondy

Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.