Koronavirus v Maďarsku: Využívá Orbán krizi k únosu demokracie?

© Shutterstock

Není nouzový stav jako nouzový stav. Mnohé evropské země se kvůli koronaviru uchýlily k jeho vyhlášení, ten maďarský se ale vymyká. Tamním parlamentem v pondělí prošel kontroverzní zákon, který Orbánovi podle kritiků umožňuje neomezené vládnutí.

Evropské země využívají nouzový stav především k tomu, aby byly jejich exekutivní a legislativní složky akceschopné a mohly na krizi reagovat operativně a prostřednictvím nutných opatření. Ta mohou z právního hlediska ve stavu nouze do jisté míry omezovat občanské svobody. Koronavirová pandemie tak dovedla evropské státy především k omezení volného pohybu s cílem zamezení šíření nákazy způsobující onemocnění COVID-19.

Maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem ale minulý týden přišla s návrhem zákona, který by jí umožnil vládnout pomocí dekretů. Zákon předložila v pátek 20. března ministryně spravedlnosti Judit Vargová a vláda jej odůvodňuje právě bojem s pandemií nového typu koronaviru.

Podle navrženého zákona by však nedošlo pouze k prodloužení nouzového stavu, ale také k jeho rozšíření. Zákon totiž nepočítá s časovým omezením doby, kdy by mohl kabinet vládnout pomocí dekretů a zároveň omezuje roli parlamentu, jehož souhlas by při rozhodování vláda už nepotřebovala. Navíc návrh přichází s přísným opatřením, které stanovuje až pětiletý trest vězení za šíření nepravdivých či poplašných zpráv o koronaviru. Také například zpřísňuje tresty za porušení karantény.

Přátelé neponechávají své přátele napospas autoritarismu

Jak chránit demokracii ve středoevropském regionu? V první řadě bude potřeba dostatečná domácí politická mobilizace, včetně efektivní spolupráce v rámci opozičních sil, píše v komentáři Daniel Kelemen.

Obavy má opozice i novináři

Vzhledem k tomu, že zákon postrádá časovou lhůtu a zavádí některá přísná opatření, která by mohla být lehce zneužitelná, považují jej kritici za nebezpečný. Ve vzduchu visí obavy, že zákon je krokem na Orbánově cestě k autoritářskému režimu.

Kvůli opatření o šíření nepravdivých informací jsou znepokojení nezávislí novináři. Situace v oblasti médií a svobody slova je v Maďarsku v posledních letech znepokojivá. Lidé s napojením na premiéra už před lety skoupili značnou část soukromého mediálního sektoru. Navíc se Maďarsko letos opět propadlo v indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic, tentokrát na 87. příčku.

Prezident země János Áder na druhou stranu ujišťuje, že zákon není nebezpečný, jelikož je jeho trvání omezeno dobou trvání epidemie a přesně vymezuje pravomoci vlády.

Podle Davida Viga, ředitele maďarské větve Amnesty International, zákon naopak vytvořil časově neohraničený a nekontrolovatelný nouzový stav a poskytl vládě Viktora Orbána prostor pro omezování lidských práv. Řekl to deníku The Guardian.

Maďarsko nadále pod palbou unijní kritiky kvůli omezování principů právního státu

Maďarsko dnes nerozptýlilo obavy týkající se dodržování základních hodnot Evropské unie. Nová Komise bude pokračovat v započatém dialogu nejen s Budapeští, ale také s Varšavou. Chystá také hodnocení dodržování principů vlády práva všech členských států.

Maďarský parlament měl o návrhu zákona hlasovat minulý týden v úterý, opoziční poslanci ale den předtím zablokovali jeho zařazení na program.

„Pokud opoziční poslanci nebudou hlasovat o rozšíření nouzového stavu, vyřešíme krizi i bez nich,“ uvedl k situaci premiér Orbán a podle svých slov také učinil. Zákon se do parlamentu dostal v pondělí, a protože k jeho schválení už byly potřeba pouze dvě třetiny hlasů, kterými vládní Fidesz v maďarském parlamentu pohodlně disponuje, byl také v poměru 137:53 hlasům schválen. Účinný je již ode dneška.

„Nemůžeme dát vládě bianco šek,“ řekla například spolupředsedkyně Zelených Schmuck Erzsébetová. Podle komisařky pro lidská práva v Radě Evropy Dunjy Mijatovićové zákon vládě významně rozšíří pravomoci bez jasných záruk. „I v nouzovém stavu je nutné ctít ústavu, zajistit parlamentní i soudní kontrolu a právo na informace,“ dodala ke krokům maďarské vlády.

Podle maďarské politoložky Edity Zgutové, která poskytla rozhovor serveru Euractiv.sk, je sice v současné situaci vyhlášení nouzového stavu naprosto legitimní, zákon předložený maďarskou ministryní spravedlnosti je ale problematický. „Prvním problémem je chybějící časové omezení, zákon by vládě umožnil vládnout pomocí dekretů i potom, co by opět začal zasedat parlament. To je vážné, protože institucionální zdrženlivost není v povaze této vlády (…) Zákon také poskytuje další příležitost k umlčení opozičních hlasů. Posledních deset let jsme sledovali, že delegitimizace nezávislých novinářů je modus operandi režimu,“ uvedla politoložka. Zgutová situaci popisuje jako nahrazení „normálního“ nouzového stavu režimem neomezených pravomocí, které odhaluje skutečnou autoritářskou povahu maďarské vlády.

Unijní řízení s Polskem a Maďarskem nejsou účinná, tvrdí Evropský parlament

Řízení EU s Polskem a Maďarskem kvůli porušování unijních hodnot jsou neúčinná a měla by se zefektivnit. Situace v obou zemích se navíc zhoršuje. Shodli se na tom dnes europoslanci, kteří vyzvali ke změně přístupu k hodnocení obou zemí.

Co na to Evropská unie?

Ještě před schválením zmocňujícího zákona se proti návrhu vymezila i česká europoslankyně Radka Maxová (ANO), která kvůli maďarskému jednání poslala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis. Podle Maxové zákon z dílny maďarské vlády „odporuje principům demokratického právního státu a umožňuje vládě dělat si prakticky co chce bez jakékoliv kontroly“.

Vývoj ve středoevropské zemi znepokojuje i celý výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu (LIBE). „Jsme si vědomi, že odpovědností členských států je v této složité době přijímat ochranná opatření, ale tyto kroky musí vždy zajistit respekt k základním lidským právům, hodnotám právního státu a demokracie,“ uvedl předseda výboru Juan López Aguilar.

Princip právního státu ve střední Evropě pod tlakem. Jak je na tom Česko?

Přestože se Česko zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí stejně jako Maďarsku a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.

Evropská komise monitoruje přiměřenost mimořádných opatření ve všech členských státech. Mluvčí Evropské komise už dříve potvrdil, že kroky maďarské vlády se unijní exekutiva zabývá a situaci bude nadále monitorovat. Předsedkyně Komise von der Leyenová dnes zdůraznila, že opatření vydaná v reakci na koronavirovou krizi musí být časově omezená a v souladu s hodnotami Evropské unie.

„Demokracie nemůže fungovat bez svobodných a nezávislých médií. Respekt ke svobodě vyjádření a právní jistota jsou v těchto nejistých časech zásadní,“ uvedla. Konkrétně k Maďarsku se však nevyjádřila.

Podle bývalého italského premiéra Mattea Renziho by měla Unie přesvědčit Orbána, aby si své kroky rozmyslel, nebo Maďarsko dokonce z bloku vyloučit. Takový postup ale unijní smlouvy neznají. Stát může na základě vlastního rozhodnutí vystoupit, vyloučení však možné není. Unie disponuje pouze uvalením sankcí, například finančních. Nebo takových, na jejichž základě jsou státu pozastavena hlasovací práva v Radě, k tomu ale ještě nikdy nedošlo.

Právní stát jako podmínka pro čerpání evropských peněz? Podle finského premiéra se k tomu schyluje

Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács k novému zákonu uvedl, že je v souladu jak s hodnotami Evropské unie, tak s principem právního státu i svobodou tisku a zdůraznil, že jsou nová opatření zaměřená výhradně na boj proti koronaviru.

Právě kvůli porušování základních hodnot a principů právního státu je Maďarsko s Evropskou unií ve sporu. Zmocňující zákon tak přilévá olej do pomyslného ohně. Donucovací schopnost Evropské unie je však navzdory existenci několika nástrojů na ochranu demokracie a právního státu reálně poněkud omezená.

Pokud se ale státu prokáže porušení základních hodnot, může celá situace vyvrcholit i zmíněným pozastavením hlasovacích práv v Radě. Sankce by nicméně musely posvětit ostatní členské státy a Maďarsko má podporu Polska, které se nachází v podobné situaci. Tedy ve sporu s Evropskou komisí kvůli porušování základních hodnot, k jejichž dodržování se podpisem a ratifikací primárního práva zavázaly všechny členské země.

Nová Evropská komise považuje ochranu základních hodnot a demokratického zřízení za svou prioritu. Agendu má na starost eurokomisař Didier Reynders a místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Ti také mají v polovině letošního roku přijít s hodnocením stavu právního státu ve všech zemích Evropské unie. Jak dokáže být v této oblasti Unie po volbách operativní se tedy teprve ukáže. A vývoj v Maďarsku pro to bohužel nebude jedinou příležitostí.

2020: Jak chránit právní stát?

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?