Kontroverzní mediální zákon v Maďarsku: Unie zatím mlčí

Evropská komise se vůči rozporuplnému mediálnímu zákonu, který na začátku týdne prošel maďarským parlamentem a vyvolal obavy o svobodu slova v zemi, která se za pár dní ujme předsednictví EU, staví zatím rozpačitě. Ke vzniku článku přispěl maďarský EurActiv.hu.

„Sedět a vyčkávat“ – tak nějak by se dal označit postoj, který k přijetí kontroverzního mediálního zákona na začátku týdně v Maďarsku zaujala Evropská komise. Zatímco například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) opatření, která schválil maďarský parlament, ostře odsoudila, evropská exekutiva je ve svých prohlášeních o poznání zdrženlivější.

Větší kontrola a více maďarské hudby

Diskutovaný zákon je součástí rozsáhlé mediální reformy, jež odstartovala letos na jaře. Prosadit ji mezi zákonodárci nebylo pro současného premiéra Viktora Orbána příliš obtížné – jeho strana Fidesz se v parlamentu těší pohodlné většině.

A o co ve stručnosti v novém zákonu jde? Premiér si od něj slibuje větší kontrolu nad obsahem zpravodajství ve všech druzích médií v zemi (tisk, internetové portály, televize i rozhlas). V případě, že sdělovací prostředky schválený zákon poruší, zaplatí obrovskou pokutu. Celá věc je ještě komplikovaná tím, že zákon možné prohřešky nedefinuje zcela srozumitelně a jasně.

Kromě toho nový zákon také nakazuje maďarským rozhlasovým stanicím, aby vysílaly více maďarské hudby a nezásobovaly posluchače přemírou kriminálních zpráv (více podrobností EurActiv 21.12.2010).

„Stihnete to do konce maďarského předsednictví?“

Proti zákonu se již postavila maďarská média a do ulic se vydala více jak tisícovka lidí. Tři opoziční strany (socialisté, zelení a silně pravicový Jobbik) oznámily, že se pokusí zákon napadnout u ústavního soudu. Podle znalců maďarského politického prostředí je ale jejich šance na úspěch mizivá. Parlament, jemuž dominuje Fidesz, totiž v létě upravil pravidla pro jmenování soudců – Orbánova strana si tak zajistila jejich podporu.

Zákon vzbudil obavy i v zahraničí. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn prohlásil, že přijetím takového zákona se Maďarsko ocitlo na stejně lodi jako autoritářský režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

„Jedná se o přímé ohrožení demokracie,“ nešetřil kritikou v telefonickém rozhovoru pro agenturu Reuters Asselborn. „Stát bude kontrolovat myšlení.“

„Dosud byl za posledního diktátora v Evropě považován Lukašenko. Jakmile ale vstoupí v platnost tento zákon, už to nebude platit,“ dodal.

Evropská komise se k celé záležitosti vyjádřila na tiskové konferenci až 22. prosince. Její mluvčí prohlásil: „V tento moment vám mohu říct pouze to, že Evropská komise ze své pozice strážkyně unijních smluv celou věc prošetří a posoudí v konturách toho, jak se dotkne unijních principů a evropské legislativy,“ prohlásil trochu rozpačitě a odmítl poskytnout další podrobnosti.

Lorenzo Consoli z bruselské tiskové agentury API/IPA se proto obává, že Komise tu správnou reakci zaspala. Někdo z přítomných novinářů se proto mluvčího zeptal, zda Komise stihne zareagovat ještě před skončením maďarského předsednictví Radě EU.

Maďarsko bude totiž držet šestiměsíční rotační předsednictví EU od 1. ledna do konce června příštího roku. Poté jeho otěže předá Polsku.

Ohrožení svobody slova v EU?

Svoboda slova a médií je podle několika studií, které vyšly v nedávné minulosti, ohrožena nejen v Maďarsku, ale hned v několika dalších členských zemích EU.

Podle neziskové organizace Freedom House se v blízkosti zemí, které mají s dodržováním těchto práv potíže (např. Bhútán nebo Nigérie), ocitlo i Bulharsko, Rumunsko a Itálie.