Komise chce zpřísnit kontroly na vnějších hranicích Unie

Evropský komisař pro bezpečnost Franco Frattini; zdroj: EK

Evropská komise navrhla vytvoření systému, kterým by bylo možné monitorovat pobyt občanů třetích zemí na území EU. Chce také zavést další požadavky, podle nichž by občané třetích zemí museli před vstupem do Unie poskytnout evropským úřadům své otisky prstů.

Souvislosti:

Každý občan se musí na hranicích schengenského prostoru tvořeného 24 členskými zeměmi EU podrobit hraniční kontrole bez ohledu na to, zda jde o občana Evropské unie nebo nikoliv. Hraniční kontrola je přitom v případě občanů třetích zemí daleko přísnější a zahrnuje i vyhledání konkrétních osob v databázi.

Evropská unie nedisponuje v tuto chvíli žádným centralizovaným systémem, který by registroval, kdy cizinci vstoupili do schengenského prostoru a kdy jej opustili a pohyb osob, které opustí Unii v jiném členském státě, než v kterém do ní vstoupili, tak často nelze monitorovat.

Témata:

Návrh, který včera zveřejnila Evropská komise, počítá s tím, že by občané třetích zemí museli při vstupu do EU poskytnout evropským orgánům své biometrické údaje a to i v případě občanů ze zemí jako jsou Spojené státy nebo Kanada, pro něž v současné době platí bezvízový styk.

Rozsáhlý balíček pro boj s terorismem, nelegální migrací a organizovaným zločinem má zahrnovat také vytvoření komplexního elektronického registru biometrických údajů o cestujících z neevropských zemí.

Komisař pro spravedlnost a bezpečnost Franco Frattini uvedl, že cestující ze zemí mimo EU by se podle nových pravidel museli podřídit biometrickému testu, který by byl součástí jejich žádosti o udělení víza. U osob které vízum nepotřebují by byl biometrický test proveden až na hranicích.

Zároveň by měl být vytvořen nový monitorovací systém (Eurosur), který by za využití nejmodernějších technologií jako jsou satelity s vysokým rozlišením a bezpilotní letadla monitoroval odlehlé oblasti a zachycoval tak pohyb migrantů.

Komise zároveň počítá s novými operacemi zahrnujícími evropskou pohraniční agenturu Frontex. Opatření by se vztahovala na 24 zemí schengenského prostoru. Mezi nimi jsou všechny evropské státy s výjimkou Velké Británie, Irska, Kypru, Rumunska a Bulharska a navíc k nim patří ještě Norsko a Island. Velká Británie uvedla, že posuzuje, zda se k opatřením připojí.

„Nemůžeme dopustit, aby mafie, obchodníci s bílým masem nebo teroristé používali lepší technologie než naše policie,“ uvedl Frattini.

Uvedená opatření jsou zaměřena v první řadě na velký počet nelegálních přistěhovalců, kteří do EU vstoupili legálně: „Číslo jedna jsou osoby, které přesáhly povolenou dobu pobytu v Evropě,“ řekl Frattini. Komise je přesvědčená, že více než polovina nelegálních migrantů do Evropské unie vstoupí s platnými doklady, ale zůstanou zde déle než je povolená doba.

Registr, v němž by byla zaznamenána doba vstupu i opuštění země, by v době ukončení platnosti víz vyslal do všech členských zemí výstražné varování v případě, že by se v registru nenacházel záznam o opuštění schengenského prostoru.

Komisař uvedl, že Evropská unie musí „využít nejvyspělejších technologií k dosažení nejvyšší možné úrovně zabezpečení“ aby zastavila osoby, které jsou v Evropě déle, než mají povoleno a zabránila vstupu teroristům.

Plány mají mimo jiné vytvořit „program registrovaného cestujícího“, díky němuž by občané EU byli na celnicích kontrolováni jen namátkově.

Tento systém by mohl být rozšířen i na neevropské občany, kteří mají zajištěná víza s několikanásobným vstupem.

Frattini je přesvědčen, že by reformy, pokud je všechny členské země EU schválí, mohly vstoupit v platnost v období 2010-2015.

Dříve než návrhy vstoupí v platnost se na nich budou muset shodnout všechny členské státy i poslanci Evropského parlamentu.

Stanoviska:

Mluvčí EPP-ED pro otázky spravedlnosti a vnitřních záležitostí Manfred Weber iniciativu Komise přivítal. Frattiniho balíček podle něj „představuje krok dobrým směrem a posílí ochranu na vnějších hranicích.“

Vedoucí liberálů v Evropském parlamentu (ALDE), britský poslanec Graham Watson vyjádřil obavy, že se Evropou šíří „mentalita velkého bratra“. „Shromažďování informací o cestujících je pro účinnou hraniční kontrolu nezbytné. Musíme ale přísně kontrolovat, kdo bude mít k těmto datům přístup a zajistit, aby nebyla využita k jiným účelům.“

Britská liberálka a parlamentní zpravodajka pro Vízový informační systém Sarah Ludford varovala před potenciální diskriminací v důsledku zavádění systému kontrol při vstupu a opuštění EU.

Britský poslanec z frakce Zelených Jean Lambert návrh kritizuje. Podle něj tyto „dalekosáhlé návrhy povedou pouze k ústupkům v oblasti občanských svobod aniž by existoval jakékoliv důkazy o jejich přínosech“.

Německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypries uvedla, že se obává, že jde o krok směrem k státu, který „monitoruje a sleduje občany bez jakékoliv příčiny.“

Organizace zabývající se ochranou soukromí, jako je například britské sdružení British Privacy International návrh ostře kritizují, neboť podle jejich názoru povede pouze k vytvoření „Pevnosti Evropa“ vůči občanům třetích zemí.

Další kroky:

  • V první polovině roku 2008 by mohly balíček schválit členské státy a Evropský parlament
  • Od roku 2009 mají všechny pasy občanů Evropské unie obsahovat biometrické údaje: otisky prstů a fotografii.
  • Od roku 2011 bude poskytnutí biometrických údajů jedním z předpokladů pro udělení víz občanům třetích zemí.