Komise chce posílit evropskou policii. Kvůli terorismu má mít přístup k osobním datům

© EPA

Evropská komise ve středu představila balíček návrhů, které mají za cíl posílit bezpečnost Evropanů. Vedle boje proti terorismu a extremismu hodlá výrazně posílit i „evropskou policii“.

Základem dnes představených návrhů je snaha o efektivnější boj proti terorismu a extremismu v EU. Komise zároveň soudí, že ke skutečně efektivnímu posílení evropské vnitřní bezpečnosti je nezbytné vedle jiného posílit i Agenturu EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva. Ta je známá buďto pod označením Evropský policejní úřad, či ještě lépe pod zkratkou Europol.

Europol a jeho pravomoci a působnost v současné době vymezuje nařízení 2016/794 z roku 2016. Současná podoba předpisu je ale podle eurokomisařů nedostatečná, proto se rozhodli představit návrh nového nařízení, který má za cíl Europol posílit.

„Navrhujeme dát Europolu moderní nástroje a prostředky, aby mohl podporovat členské státy během vyšetřování kriminality,“ uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Terorismus nikam nezmizel. EU plánuje nová opatření, Michel chce institut pro imámy

Evropská unie má nástroje na efektivnější boj s terorismem, zatím je ale nedokázala implementovat, myslí si skupinka evropských lídrů a plánuje to změnit. S konkrétními návrhy přijde ještě letos Evropská komise.

Přístup k osobním datům uživatelů

Jako důvod Komise uvádí v první řadě už zmíněné snahy o zefektivnění boje proti terorismu. „Teroristé často k rekrutování útočníků, plánování útoků a šíření propagandy zneužívají služby poskytované soukromými společnostmi. Nový mandát Europolu pomůže lépe spolupracovat se soukromými firmami a předávat relevantní důkazy členským státům,“ stojí v tiskové zprávě Komise.

Příkladem může být situace, kdy z důvodu přeshraniční kriminality – třeba v případě trestné činnosti páchané na internetu – není zcela jasné, který stát je příslušný k vedení trestního řízení. Europol by v takovém případě měl sloužit jako jakési ústředí pro vedení vyšetřování.

Větší důraz má být nově kladen na velké množství dat, jejich shromažďování, analýzu a předávání příslušným orgánům. Posílení mandátu Europolu by mělo umožnit i efektivnější spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce, stejně jako s orgány činnými v trestním řízení mimo EU.

Dnešní balíček návrhů je součástí unijní bezpečnostní strategie pro roky 2020 až 2025.

EU dál opatrně prohlubuje bezpečnostní spolupráci, pro ČR to může být přínosné

Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.

A co konkrétně návrh Komise na posílení mandátu Europolu vlastně obsahuje?

V první řadě má být posílena schopnost Europolu spolupracovat se soukromými společnostmi. Díky novým pravidlům bude moci soukromá firma, která má podezření, že její kanály a služby zneužívají teroristé, informovat přímo Europol.

Následně bude mít evropská policie možnost získat od těchto firem osobní data podezřelých osob, poté je analyzovat a informovat dotčené členské státy. Europol si také bude nově moci zažádat o osobní data od takových firem, a to prostřednictvím členských zemí, ve kterých tyto firmy sídlí.

Analýza velkých datasetů

V současné době Europol získává řadu informací, které se týkají zločinců či zahraničních bojovníků, a to jak od nečlenských zemí, tak od mezinárodních organizací. Problémem ale je, že tyto informace sám nemůže v reálném čase zanášet do Schengenského informačního systému (SIS), jelikož do něj může pouze nahlížet. Komise ale navrhuje toto změnit. Europol by nově měl mít možnost sám v reálném čase do SIS zaznamenávat hrozby a jiné důležité informace, které se dozví.

Europol by měl být zároveň schopný analyzovat obrovské datasety, tzv. big data, a to s cílem podpořit a zefektivnit jednotlivá vyšetřování. V dnešním digitálním světě je podle Komise analýza a práce s velkými datasety pro trestní řízení nezbytná. Tuto úlohu by proto Europol měl zvládat a být v tomto ohledu nápomocen i policejním orgánům v členských zemích.

Europol varuje před deepfake technologií. Může vyvolat politickou nestabilitu a polarizaci

Evropský policejní úřad známý pod zkratkou Europol se ve své poslední zprávě rozhodl upřít svou pozornost směrem k hrozbám umělé inteligence. Konkrétně se zaměřil na nebezpečí tzv. deepfakes videí, které podle něj mohou vyvolat občanské nepokoje a polarizovat společnost.

Důraz má být kladen i na spolupráci Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce. Tomu má evropská policie poskytovat analytickou podporu a zefektivnit vzájemnou výměnu informací. Stejným způsobem se má změnit i spolupráce s Úřadem EU pro boj proti podvodům (OLAF).

Vyšetřování a stíhání trestných činů v dnešní době vyžaduje vedle práce s velkým množstvím dat i důraz na jiné moderní technologie. Příkladem může být například rozpoznávání tzv. deep fakes videí, systémy na rozpoznávání obličejů či kyberbezpečnost. I v tomto ohledu by měl Europol do budoucna poskytovat vnitrostátním orgánům větší podporu.

Tyto kroky se ale neobejdou bez navýšení rozpočtu. Komise proto navrhuje rozpočet Europolu navýšit o 180 milionů eur. Stejně tak hodlá v tomto úřadu zaměstnat dalších 160 lidí.

I když Komise nové návrhy na posílení mandátu Europolu spojuje v první řadě s bojem proti terorismu, je jasné, že silnější evropskou policii vyžaduje i vyšetřování jiné trestné činnosti napříč EU.

Třeba dokument týkající se zhodnocení dosavadní práce Europolu (Impact Assessment 2020) upozorňuje, že podoba trestné činnosti v EU se v posledních letech výrazně proměňuje, a to zejména v kontextu kybernetické a finanční kriminality. Ta totiž nezná hranic a dosavadní nástroje spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení v různých zemích často nejsou dostatečně efektivní.

Europol má nové středisko pro boj s finanční a hospodářskou kriminalitou

Účinnější boj proti praní špinavých peněz či finančním podvodům má Evropské unii zajistit nové středisko, které dnes zprovoznila evropská policejní agentura Europol.

V současné době – na základě zmíněného nařízení z roku 2016 – patří mezi hlavní úkoly Europolu shromažďování, analýza a výměna informací důležitých pro trestní řízení a koordinace, organizace a implementace operativních akcí a vyšetřovacích úkonů, které provádějí příslušné orgány členských zemí, a to včetně práce v rámci tzv. společných vyšetřovacích týmů. Pokud jde o kontrolu, tu od roku 2017 provádí tzv. Joint Parliamentary Scrutiny Group.

Návrh Komise na posílení mandátu musí nyní projít legislativním procesem. Schválit jej tedy musí jak Evropský parlament, tak Rada EU.

Europol si posvítí na sexuální zneužívání na internetu. EU eviduje 725 000 stížností za rok

Evropská komise dnes zveřejnila obrysy nové pětileté strategie posílení bezpečnosti v „reálném i digitálním prostředí“. Chce se zaměřit na budování infrastruktury odolné vůči hackerským útokům, boj proti terorismu a organizovanému zločinu či na rozvoj unijní policejní agentury Europol.

Organizovaný zločin a terorismus se v době pandemie mění, varuje Europol

Policejní organizace Europol dnes varovala, že pandemie covidu-19 má značný vliv na proměny organizované trestné činnosti i terorismu a může tyto oblasti kriminality na dlouhou dobu změnit.