Klausova výjimka opět narazila, hlasování ve výboru EP se musí opakovat

zdroj: Evropská rada

Výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti včera těsně schválil zprávu o návrhu tzv. české výjimky z Listiny základních práv EU. Výsledek hlasování byl však později zpochybněn, a proces se tak bude opakovat na začátku příštího měsíce. Projednávanou výjimku si na konci roku 2009 stanovil jako podmínku pro podpis Lisabonské smlouvy prezident Václav Klaus z obavy před majetkovými nároky sudetských Němců.

Hlasování o tzv. české výjimce se bude opakovat. Poté, co Výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti (AFCO) těsným výsledkem dvanácti ku jedenácti hlasů včera (17. září) zprávu o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v České republice schválil, několik poslanců výsledek z procedurálních důvodů napadlo.

Předseda AFCO Carlo Casini proto dnes oznámil, že poslanci výboru budou o konečné verzi zprávy hlasovat na příští schůzi, která se uskuteční pravděpodobně 9. října. Zároveň byl odmítnut návrh socialistů, aby se projednávanou výjimkou Evropská rada v budoucnosti vůbec nezabývala. V takovém případě by výjimka už v platnost vejít nemohla.

Pokud tzv. Klausova výjimka dostane v říjnu zelenou, zamíří do Evropského parlamentu. Ten má sice pouze konzultační roli, nicméně vyjádření europoslanců je nezbytné k tomu, aby o přijetí tohoto protokolu mohly hlasovat členské státy, které se k jejímu přijetí zavázaly už v roce 2009.

Jestliže evropská „sedmadvacítka“ protokol, který měl být původně součástí přístupové smlouvy s Chorvatskem (EurActiv 30.10.2009), přijme, připojí se Česká republika k Polsku a Velké Británii, které si už výjimku z Listiny v minulosti vyjednaly.

Chrání nás výjimka před sudetskými Němci?

Projednávaná výjimka z Listiny základních práv EU, jejímž přijetím podmínil na konci roku 2009 Václav Klaus svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou (EurActiv 12.10.2009), by měla podle českého prezidenta chránit Česko před prolomením Benešových dekretů, které by  mohlo vyvolat majetkové nároky sudetských Němců.

Podle odborníků jsou však podobné obavy zbytečné. „Mne pan prezident osobně jmenoval profesorem evropského práva a jako takový říkám, že zpětné působení evropského práva na Benešovy dekrety není možné,“ řekl nedávno České televizi šéf katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michal Tomášek.

„Nyní se ukazuje, že argumenty vyřčené proti Lisabonské smlouvě byly liché, žádné obavy ze žalob sudetských Němců se nepotvrdily. Navíc se podle odborných stanovisek nejrenomovanějších evropských právníků ukazuje, že i po připojení se k protokolu o tzv. výjimce je Listina základních práv EU v České republice závazná, jak potvrdil i Evropský soudní dvůr v Lucemburku,“ uvedla ve svém pondělním prohlášení europoslankyně Zuzana Roithová (EPP). 

Ani v ČR protokol velkou podporu nemá

Aby vešla česká výjimka v platnost, musí být schválena všemi členskými státy. Paradoxně největší nebezpečí jí přitom hrozí na „domácí půdě“. Opoziční ČSSD, která má většinu v Senátu, totiž jejímu přijetí příliš nakloněná není.

„Nejedná se pouze o problémovost procedury samotné, ale především o obavu týkající se možného oslabení sociálních práv českých občanů,“ uvedla nedávno europoslankyně Zuzana Brzobohatá (S&D), která v AFCO zasedá. 

„Sociální demokracie se již nechala slyšet, že nový protokol nepodpoří. Tedy hrozí jenom ostuda a jasné odhalení toho, co doma už víme, tedy že Česká republika je ve vztahu k EU bezradná a nemá stanoveny priority,“ prohlásila ve svém prohlášení Roithová.