Jak na pašeráky? EU pomáhají informátoři přímo z řad migrantů

© Frontex

Hlídky na jižních hranicích EU systematicky vyslýchají migranty přicházející do Evropy. Získávají tak informace „zevnitř“ , které jsou cenné v boji proti pašerákům a obchodníkům s lidmi.

Mluvčí Frontexu Izabella Cooperová řekla serveru EURACTIV.com, že prováděná interview jsou pro migranty dobrovolná a anonymní, což ovšem také znamená nepoužitelná v soudních procesech. I tak ale „výrazně přispívají k našim poznatkům o probíhajících vyšetřováních, nebo ukazují na případy, kde by se mohla otevřít vyšetřování nová,“ podotkla.

Pracovníci Frontexu (agenti) využívají těchto rozhovorů s migranty už řadu let, a to především jako zdroj dat do „analýzy rizik“, kterou agentura každoročně připravuje.

Až do doby před dvěma lety bylo získávání podobných informací limitováno jen na některé migrační trasy a problém představovaly také finanční prostředky. V roce 2016 ovšem vstoupilo v platnost Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, které představuje zásadní krok v boji proti organizovanému zločinu.

V novém nařízení se píše, že Frontex má pravomoc „zpracovávat data o osobách podezřelých z účasti na nelegálních aktivitách, jako je pašování migrantů, terorismus nebo obchodování s lidmi,“ uvedla Evropská komise.

Komise chce dát více peněz na „opevnění" Evropy a méně na pomoc Africe

Návrh Evropské komise posílit vnější hranice by znamenal, že EU poprvé ve své historii utratí více za kontrolu svých hranic, než za rozvojovou pomoc Africe. Záměr „opevnit“ Evropu ale převládá jak mezi unijními institucemi, tak i členskými státy.

Kromě dalších dat mohou agenti shromažďovat také jména a telefonní čísla, která jim jsou užitečná při likvidaci zločineckých skupin. Získané informace pomáhají s identifikací zločineckých „bossů“, kteří mají na starost vedení pašeráckých skupin, stejně jako jejich podřízených, kteří hledají migranty s požadavkem dostat se do Evropy.

Zmíněné rozhovory jsou tak podle Cooperové daleko přínosnější, než tomu bylo v minulosti.

Řecko, Itálie a Španělsko

Agenti Frontexu začali migranty v Řecku a Itálii vyslýchat ještě před masivní migrační vlnou v roce 2015. Ve Španělsku se tento nástroj začal využívat až později.

Už v řade případů se informace z rozhovorů ukázaly jako užitečné, ačkoliv detaily operací nejsou kvůli své citlivosti k dispozici veřejnosti.

Vzhledem k tomu, že migranti se do Evropy ilegálně dostávají především pomocí lodí, začal se Frontex více zaměřovat na pašeráky specializující se na námořní trasy, aby tak podpořil snahy zpravodajských služeb a policie.

Vyloďovací platformy mají zemím EU ulevit od přijímání migrantů. S problémy se potýká hlavně Španělsko

Španělsko čelí nárůstu migrace z Maroka. Situace v zemi se zhoršuje a svou pozornost na ni zaměřila i agentura Frontex. Pomoci by mohl unijní návrh na zřízení vyloďovacích platforem.

Podle Analýzy rizik pro rok 2018 z pera Frontexu proběhlo za minulý rok (do konce listopadu) celkem 3 525 interview s migranty z více než 70 zemí. 1 948 z nich se uskutečnilo v Itálii, 991 v Řecku a 586 ve Španělsku.

Agentura za tímto účelem zaměstnává 600 pracovníků v Řecku, 300 v Itálii a ve Španělsku 200. Ti nejčastěji hovořili se Syřany, Maročany, Iráčany, Alžířany a Súdánci.

Přibližně 88 % všech dotázaných migrantů potvrdilo, že jim při jejich nelegální cestě do Evropy někdo asistoval.

Frontex ve své zprávě dospěl k závěru, že využívání služeb „zprostředkovatelů“ ze strany migrantů potvrzuje, že sítě pašeráků hrají klíčovou roli ve vytváření ilegální migrace do Evropy.

Pod dohledem států

Přestože jsou to agenti Frontexu, kdo vede rozhovory s migranty, hlavní slovo (dohled a kontrola) mají pověřené lokální úřady v zemích, ve kterých operace probíhají.

Ve chvíli, kdy jsou interview hotová, získané informace jsou přeposílány národním úřadům. Ty je ověřují a následně rozhodnou o tom, zda je pošlou zpět Frontexu k dalšímu zpracování.

Konečnou verzi zpracovaných dat Frontex ukládá na servery Europolu, kde jsou k dispozici všem členským státům.

Informace od migrantů nejsou cenné pouze v boji proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, ale také proti překupníkům zbraní nebo drog. Skupiny organizovaného zločinu jsou totiž často aktivní v různých odvětvích ilegálního byznysu.

Již zmíněné Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži také umožňuje Frontexu zpracovávat osobní data ilegálně příchozích migrantů, podle Cooperové se tak ovšem neděje. Jak už bylo řečeno, tazatelé respektují anonymitu respondentů, žádná osobní data ke zpracování tedy ani neexistují.

Babiš v Itálii: Migrační vlnu je potřeba řešit financemi. Navýšení rozpočtu EU na migraci je však vysoké

Kvótami jsme zbytečně ztráceli čas. Žádného migranta Česko nepřijme. Přetrvávající odmítavý postoj ČR prý italský premiér Conte chápe, řekl Babiš při dnešní návštěvě Itálie, kde poznával, jak se zde EU vypořádává s migrační vlnou.