Hamáček varoval před dezinformacemi. Eurovolby jsou pro Putina klíčové, říká analytik

fake news EU

© Shutterstock

Ministr vnitra Jan Hamáček, ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka a eurokomisařka Věra Jourová v pátek ve sněmovně varovali před tím, že nadcházející volby do Evropského parlamentu budou terčem dezinformací. Tím hlavním aktérem, který za ně bude odpovědný, je podle řečníků Rusko.

Šéf české kontrarozvědky Michal Koudelka uvedl, že tajné služby již několik let sledují snahy o ovlivnění voleb na celém světě. „Celá demokratická zpravodajská komunita se shoduje na tom, že hlavním státním aktérem, který stojí za těmito pokusy, je Ruská federace. Ale samozřejmě nejde jen o ni,“ řekl Koudelka.

„Není otázkou, jestli při nadcházejících volbách použije Ruská federace hybridní kampaně. To jistě použije. Otázkou je jakým způsobem,“ dodal ředitel BIS.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček prohlásil, že jeho resort se na možné ohrožení voleb připravuje. Zdůraznil, že k němu může dojít jak napadením systému, který sčítá a zpracovává hlasy, tak třeba pomocí propagandy či fake news. Za ty, kdo takové způsoby využívají, označil mocnosti, které nejsou spokojeny s rozložením sil v mezinárodním uspořádání.

„Jejich cílem je polarizace společnosti, oslabení důvěry v demokratické procesy a zánik demokracie jako takové. Pokud by naši občané měli pocit, že volby jsou zmanipulované a nemají smysl, tak by mohla být ohrožena demokratická podstata naší společnosti,“ řekl Hamáček.

Občanům doporučil, aby si ověřovali informace, mluvili o nich se svými příbuznými a známými, a vyzval je, aby přišli k volbám, neboť co nejvyšší volební účast je podle něj nejlepší obranou demokracie. Zároveň ujistil, že Česko je připraveno snahám o ovlivnění voleb čelit.

Před Ruskem a jeho dezinformační kampaní varoval také analytik think tanku Atlantic Council Jakub Kalenský. „Opravdu nemůže být pochyb o tom, že Kreml má o tyto volby zájmy. V letošním roce jsou snad jediné volby, o které mají stejný zájem, a to jsou ukrajinské parlamentní volby, které budou probíhat na podzim,“ řekl Kalenský.

Jako příklad, proč jsou tyto volby pro Rusko důležité, uvedl, že často v tamních státních médiích používají marginální názor jednoho europoslance a prezentují ho jako stanovisko celé Evropské unie, což pak využívají k propagandě.

„Obecným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je co největší oslabení Evropské unie. Jak toho dosáhnout? Pokusí se snížit podíl partají, které mají proevropskou orientaci, a navýšit podíl těch partají, které budou proti Západu, proti Evropě a demokracii,“ řekl Kalenský. Neočekává však, že by se intenzita dezinformací pár dní před evropskými volbami zvýšila.

František Vrabel ze Semantic Vision, jejichž unikátní systém pomáhá analyzovat dezinformace, upozornil, že Rusko v této oblasti působí dlouhodobě.

„Kampaň, která trvá několik týdnů před volbami, je pro Ruskou federaci něco, jako když sprinter Usain Bolt končí závod na 100 metrů a posledních pár metrů s velkým náskokem vypustí volným krokem,“ řekl Vrabel.

Eurokomisařka Věra Jourová připomněla, že v této souvislosti platí to, co se slýchalo již za dob totality. „Stokrát opakovaná lež začíná být pravdou,“ citovala známé pořekadlo.

Vrabel uvedl, že šíření dezinformací pomáhá i sociální síť Facebook. „Dlouhodobě a cíleně – a nedělá to kvůli Rusům, ale kvůli svému byznys modelu – fragmentuje a atomizuje společnost,“ uvedl Vrabel.

Facebook takto nabízí svým klientům možnost lépe cílit reklamu, za kterou si účtuje poplatky. Stejným způsobem může cílit i na předem předem vytipovanou skupinu ve snaze ovlivnit to, jak budou hlasovat ve volbách.

Riziko sociálních sítí si uvědomuje i Jourová. „Osvědčuje se to v prodeji vysavačů nebo bot, tam to má smysl. Tak, jak to používají na spotřebitele, to ale nyní používají na občany. V momentu, kdy se algoritmus použije na prodej někoho ve volbách, tak mi to připadá jako velmi nebezpečná věc, protože to ruší pluralitu politické soutěže,“ prohlásila eurokomisařka.

Evropská unie se snaží tuto problematiku se sociálními sítěmi řešit, Jourová však upozorňuje, že nejde o snadnou záležitost.

„Lež není nelegální. Jen ta lež, u které se prokáže, že má za účel škodit společnosti. Bude velká otázka, jak bude Evropa v této oblasti pokračovat. Zatím po sociálních sítích chceme, aby vyhlazovaly boty a umělou produkci a aby detekovaly dezinformační vlny a takové informace předávaly státům,“ řekla Jourová.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.