Globální pakt o migraci dál štěpí Evropu. Na co upozorňují jeho kritici?

© Pixabay

V marockém městě Marrakéš v těchto dnech probíhá mezinárodní konference, na které už včera 164 zemí OSN podepsalo Globální pakt o migraci. Česko a další země, které pakt nepřijaly, upozorňují na sporné pasáže v textu a potenciální problémy.

Na dvoudenní konferenci o migraci v Marrakéši nedorazily tři desítky členů OSN, a to včetně České republiky. Nepřipojily se tedy k velké většině členů Spojených národů, kteří podepsali Globální pakt o migraci. Text má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění příští týden.

Pakt byl předběžně odsouhlasen už letos v červenci téměř všemi zeměmi OSN. Dokument ovšem vyvolal v předchozích měsících v řadě zemí emotivní debaty a kritiku. Svůj souhlas odvolalo kromě Česka například Rakousko, připojit se odmítly také Spojené státy, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Lotyšsko nebo Bulharsko.

„Kdo odmítá globální pakt OSN o migraci, ten si ho dostatečně neprostudoval,“ prohlásil na účet těchto zemí evropský komisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopoulos. Vzápětí vyzval odmítající evropské státy k přehodnocení postoje. Cílem paktu je podle něj zlepšení mezinárodní spolupráce, omezení ilegální migrace, a naopak podpora té bezpečné a řízené. Žádná země podle něj není schopná těchto cílů dosáhnout sama.

Státy by měly přehodnotit svůj postoj ke globálnímu paktu o migraci, vyzývá Avramopulos

V prosinci letošního roku dojde k podepsání globálního paktu OSN o migraci. Počet evropských zemí s odmítavým postojem však narůstá.

Co státům vadí

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček upozornil na to, že při vzniku dokumentu nebyla přijata řada připomínek z EU a nebyly dostatečně vysvětleny otázky v oblasti nelegální migrace. „Proto vnímáme připojení ČR ke kompaktu za současné situace jako spíše kontraproduktivní,“ uvedl Petříček.

V novém rozhovoru pro Právo však zároveň upozornil na to, že debata, která se v České republice o paktu vedla, byla více emotivní než věcná. „Celá řada ustanovení, která pakt obsahoval, bychom podle mého názoru měli i vítat,“ řekl Petříček.

Česká kritika míří na málo explicitní odsouzení nelegální migrace v textu, respektive na její nejasné rozlišení od migrace legální. Na tento postoj reagoval v rozhovoru pro Českou televizi vedoucí informační kanceláře OSN v Praze Michal Broža.

V mezinárodním právu se prý termín „nelegální migrace“ tradičně nepoužívá. „Používá se místo něj označení neregulérní migrace. A v dokumentu rozdíl mezi legální a neregulérní migrací uveden je,“ upozornil Broža.

Ze strany dalších zemí pak opakovaně zaznívají výhrady také vůči v textu zmíněném vnímání migrace jako „pozitivního fenoménu“. Dále pak podle představitelů Maďarska text označuje migraci obecně za „základní lidské právo“. Tuto interpretací ovšem odborníci i představitelé OSN vyvracejí. Některé země také tvrdí, že dokument k migraci podněcuje.

Počet členských zemí EU, které odmítají globální pakt o migraci, narůstá

Bulharsko se stalo šestou zemí EU po Maďarsku, Rakousku, Polsku, České republice a Chorvatsku, která oznámila, že na prosincovém ceremoniálu v Maroku nepodepíše dohodu o globální migraci.

Nezávazný dokument?

Leitmotivem veškeré kritiky je zpochybňování nezávaznosti dokumentu a upozorňování na povinnosti, které na státy čekají.

„Globální pakt o migraci je politický dokument, ale nikoho k ničemu nenutí. Není to dokument, že migrace je lidské právo. Nikdo nesahá členským zemím na jejich kompetence,“ upozornil například slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Ten kvůli odmítavému postoji Slovenska nabídl svoji rezignaci, před několika dny ji ovšem stáhl.

„Text, ač právně nezávazný, obsahuje velmi problematické a zneužitelné pasáže,“ vyjádřil se například český europoslanec a kandidát na příštího předsedu Evropské komise Jan Zahradil (ODS, ECR).

Podle slovenské europoslankyně Moniky Smolkové (S&D) přináší dokument kromě dobrých návrhů i body, které jsou kontroverzní, a proto i nepřijatelné pro mnohé státy.

„I když se v preambuli v článku 7 uvádí, že globální právní rámec představuje nezávazný rámec, vzápětí se v článku 9 uvádí, že tento globální rámec stanovuje naše společné chápání, společné povinnosti, sdílené odpovědnosti a jednotu účelu v souvislosti s migrací, aby byla prospěšná pro všechny,“ řekla Smolková během listopadové debaty v Evropském parlamentu. Nejen její kritika tedy míří na to, že ačkoliv je pakt nezávazný, přináší s sebou jistá očekávání od svých signatářů.

Z právní podstaty pakt ovšem vymahatelný není. „Pokud bychom se na to dívali z hlediska platných a vymahatelných závazků, dokument ani nemůže přinést něco nového, protože státy jasně řekly, že to nechtějí. Všechno, co se v něm objevuje, má proto spíš deklaratorní nebo indikativní charakter,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth v rozhovoru pro INFO.cz.

Jak napsalo ČTK, také někteří další analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich navíc zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva. Migrantům regulérním i neregulérním zajišťuje základní práva Všeobecná deklarace lidských práv.

Český listopad v EU: Všude samé pakty

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v listopadu z českého pohledu v Evropě a v Evropské unii odehrálo.