Frontex posílí později, než se původně plánovalo. S ochranou hranic pomůže obří biometrická databáze

© Shutterstock

Evropský parlament minulý týden posvětil dohodu institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, bude to ale trvat déle, než plánovala Komise. Novinkou je pak i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.

Evropská unie pokračuje v rozšiřování svých nástrojů v oblasti migrační a bezpečnostní politiky. Pohraniční a pobřežní stráž EU, zvaná též Frontex, rozšíří své personální kapacity na více než pětinásobek. Nařízení oficiálně potvrdil Evropský parlament na svém posledním plenárním zasedání, formální souhlas nyní musí udělit ještě členské státy v Radě EU. Jedná se ale už pouze o formalitu.

Sbor agentury Frontex, který má nyní přibližně 1700 zaměstnanců, se bude postupně rozrůstat s tím, že do roku 2021 by měl čítat 5000 lidí, v roce 2025 8000 a na konečných 10 000 pracovníků by měl dosáhnout v roce 2027. Legislativa zároveň zavádí rezervní tým pro rychlé nasazení v krizových situacích.

Hlavním úkolem pracovníků agentury je a bude podpora vnitrostátních orgánů při ochraně a kontrole vnějších hranic. Cílem nového nařízení je také posílení boje proti přeshraniční kriminalitě nebo efektivní navracení neoprávněných žadatelů o azyl.  Agentura má také rozšířit spolupráci s mimounijními zeměmi.

© European Union 2019

„Naším hlavním cílem bylo, abychom byli spravedliví k těm, kteří potřebují ochranu, rázní k těm, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu a tvrdí vůči těm, kteří se snaží zneužít nejzranitelnějších lidí,“ řekla Roberta Metsolová z lidovecké frakce, která byla zpravodajkou návrhu.

Z Čechů se k novinkám vyjádřil například europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL, který se o téma migrace a ochrany hranic zajímá.

Původní plán byl ovšem jiný. Jedním z klíčových bodů zářijového proslovu o stavu Evropské unie předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera byl také plán významně posílit pravomoci a kapacity Frontexu na 10 000 pracovníků už do roku 2020. Řada členských států včetně Německa se ovšem postavila proti tak rychlému navýšení kapacit.

Jak píše Deutsche Welle, populistická vláda v Itálii obvinila Evropskou komisi, že chce tímto způsobem zasahovat do vnitřních záležitostí členských států. Také Rakousko a Maďarsko, které dříve silně podporovaly rozšiřování agentury Frontex, jsou nyní na vážkách. Kompromisem se tak stal až rok 2027.

Nová obří databáze

Nástrojem EU při zvládání migrace bude nově i rozsáhlá biometrická databáze nazvaná Common Identity Repository (CIR), která propojí dosavadní policejní databáze a systémy zaměřené na ochranu hranic a migraci. Evropský parlament s návrhem souhlasil minulý týden.

CIR bude shromažďovat údaje o přibližně 350 milionech lidí ze zemí EU i mimo ni. Kromě obecných údajů jako jména, data narození a čísla pasů budou v systému pro pověřené úřady ve členských zemích k dispozici i biometrické údaje, tedy otisky prstů nebo skeny obličejů. Cílem má být rychlejší a jednodušší vyhledávání údajů.

Jak píše odborný web zaměřený na informační technologie ZDNet, nový zastřešující systém bude zahrnovat Schengenský informační systém (SIS), Eurodac, Vízový informační systém (VIS) a několik dalších nových systémů, které shromažďují data o lidech ze třetích zemí.

Princip velké centralizované databáze má však i své kritiky, kteří mluví i o vzniku „velkého bratra“. Nezisková organizace Statewatch konkrétně u CIR v minulosti upozornila, že „u zřizování centralizované databáze obsahující osobní a biometrická data existuje riziko, že dojde k narušení principu proporcionality“. Jinak řečeno, podobný krok může zasáhnout do oblasti, ve které EU nemá pravomoci.

Budoucnost ochrany hranic EU? Silnější Frontex, chytřejší technologie, lepší výměna informací

EU postupně pracuje na zdokonalení ochrany svých vnějších i vnitřních hranic. V posledních měsících dostal jasnější tvář plán posílit agenturu Frontex, Schengenský informační systém byl prohlouben a plánováno je i využití umělé inteligence.