Frontex nezvládá svou roli, rozpočet pohraniční stráže EU má přitom výrazně nabobtnat

© EPA

Evropský účetní dvůr zjistil, že agentura Frontex nefunguje efektivně a pravděpodobně nezvládne ani své budoucí úkoly. Pokračuje navíc vyšetřování okolo jejího nevhodného zacházení s migranty.

Evropská unie pracuje na Novém paktu o migraci a azylu, komplexní reformě, která má do budoucna vytvořit společný a udržitelný systém zvládání migrace do EU. Klíčovou roli hraje v unijních plánech Evropská pohraniční a pobřežní stráž alias Frontex, která má za úkol pomáhat orgánům členských států EU s ochranou vnějších hranic – konkrétně v boji proti ilegální migraci a přeshraniční kriminalitě.

V dosavadních návrzích Evropské komise je, že agentuře by se měl v následujících letech významně navýšit rozpočet. Z letošních 544 milionů eur, díky kterým je Frontex „nejbohatší“ unijní agenturou, by se měl její rozpočet vyšplhat až na 900 milionů eur v roce 2027. Ještě v roce 2006 přitom šlo o „pouhých“ 19 milionů eur.

Počet pracovníků by se měl do budoucna zdvojnásobit až na 10 000, posílit by se měly i pravomoci agentury. Vedoucí úlohu by měl Frontex mít například při návratech lidí, kteří nebudou smět v Evropě zůstat.

Plány EU na postupné navyšování personálních kapacit agentury Frontex
© Zpráva EUD k Frontexu, 2021

Problémy se kupí

Dostat zelenou pro další rozšíření agentury by však mohl být oříšek, a to i kvůli obviněním, kterým v současné době čelí.

„Bohužel, agentura se v poslední době potýká se závažnými problémy včetně podezření, že se podílela na vážném porušování lidských práv na moři. Mluví se i o nezvládnutém finančním managementu, problematických výběrových řízeních, nařčení ze šikany zaměstnanců nebo schůzkách s neregistrovanými lobbisty. Takhle nemůže fungovat žádná evropská agentura. A už vůbec ne ta, která by měla chránit naše hranice,“ myslí si český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA).

Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal v pondělí (7. června) zvláštní zprávu, ve které poukazuje na to, že pomoc ze strany Frontexu při ochraně hranic členských zemí EU a zemí Schengenského prostoru je nedostatečná. Podle auditorů se agentura zatím nedokázala vypořádat se svými úkoly, které ji EU přidělila v roce 2016, a existují vážné pochybnosti, že nezvládne ani svou budoucí roli.

Evropský účetní dvůr podle Peksy jasně říká, že Frontex ve svém působení není dostatečně efektivní a že prakticky navyšuje své náklady i zaměstnance bez toho, aby si vyhodnotil své působení.

„Prakticky dáváme peníze do něčeho, o čem vůbec nevíme, jak funguje. Závěr EÚD také podporuje naše rozhodnutí ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu při Evropském parlamentu, ve kterém jsme odhlasovali neudělení souhlasu s čerpáním rozpočtu ze strany Frontexu,“ uvedl pro redakci EURACTIV.cz Peksa. Dodal, že nyní je důležité, aby se vedení Frontexu postavilo k problémům čelem a investovalo maximální úsilí do svého lepšího provozu.

Zapojení do nelegálních aktivit?

Titulky médií ovšem od října loňského roku plní především obvinění z údajného zapojení Frontexu do nepřijatelného zacházení s migranty v Egejském moři. Informace pochází z agentur OSN i od neziskových organizací.

„Velkým problémem jsou v Řecku tzv. pushbacks – nelegální navracení/zatlačování migrantů a uprchlíků buď přímo k tureckým břehům, nebo na moře, které v posledních měsících velmi zintenzivnily, a také velmi násilné zacházení s migranty a uprchlíky (včetně dětí) během nich. Za možnou spoluúčast na této nelegální praxi je nyní Frontex vyšetřován,“ uvedla expertka na migraci české odnože organizace Amnesty International (AI) Šárka Antošová.

Její organizace nemá důkazy, že je Frontex do realizace pushbacků přímo zapojen.

„Realitou nicméně je, že v oblastech, kde k pushbackům dochází, jsou zástupci Frontexu dlouhodobě přítomni. Z toho důvodu je pravděpodobné, že o těchto praktikách vědí, nebo by vědět měli, a fakt, že v místech nadále působí, je staví do role potenciální spoluúčasti,“ upozornila Antošová s tím, že provádění pushbacků je v rozporu s evropským i mezinárodním právem, ohrožuje lidské životy a nemá žádné místo ve správě hranic.

Zmíněná vyšetřování zahájil loni v listopadu úřad evropské ombudsmanky Emily O’Reillyové, a v lednu i Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. Později se k nim přidala i speciální vyšetřovací skupina v Evropském parlamentu, která spadá pod výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Šéf Frontexu o žádné nelegální činnosti svých zaměstnanců neví. Část europoslanců mu nevěří

Šéf pohraniční agentury Frontex odmítl informace médií, podle nichž se jeho lidé podíleli na nelegálním zahánění člunů s uprchlíky poblíž řeckých břehů. V debatě s europoslanci prohlásil, že všechny aktivity během kontrol na mořích se dějí v souladu se zákony.

„Europarlamentní vyšetřovací skupina k Frontexu začala jednat 23. února a byla ustanovena na čtyři měsíce, tedy do 23. června. V tomhle období bylo naplánováno slyšení s evropskými institucemi, novináři, neziskovými organizacemi i lidmi, kteří přímo střeží evropské hranice na pobřeží,“ popsal práci skupiny Peksa. Jedna taková diskuse proběhla minulý týden ve čtvrtek (3. června).

Závěry vyšetřování by měly být k dispozici v průběhu léta. „Pak už není dáno žádné pevné datum, ale následovat by měla podrobná analýza se závěry a hlavně doporučeními o tom, jak by měl Frontex fungovat, aby naplňoval mandát, který od EU dostal,“ doplnil pirátský europoslanec.

Amnesty International podle Antošové vítá všechna probíhající vyšetřování a v současné době realizuje i svůj vlastní výzkum přímo na místě. Organizace zároveň žádá agenturu Frontex, aby vyhodnotila lidskoprávní situaci v Řecku a na základě toho případně stáhla či pozastavila své operace v zemi.

Do budoucna je podle expertky nezbytné, aby Frontex ve všech svých politikách a aktivitách dodržoval a prosazoval základní práva, a to zejména co se týče zajištění odpovědnosti, transparentnosti a silnějších mechanismů v oblasti lidských práv.

Komise vyšla vstříc kritikům migračních kvót. S uprchlíky se zachází jako se zbožím, upozorňuje expertka

Nový Pakt o migraci a azylu je výsledkem snahy vybalancovat diametrálně rozdílné názory zemí EU na migraci a její řešení. Expertka na azylovou politiku Markéta Votoupalová však ústupky vůči Visegrádské čtyřce považuje za příliš velké.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.