Frontex nestačí, Řecko má před imigranty chránit plot

Řecká vláda plánuje výstavbu 206 kilometrů dlouhého plotu, který by zamezil ilegálním přechodům řecko-turecké hranice. Jednotky rychlého nasazení agentury Frontex Řecku nestačí.

Řecko-turecká hranice, momentálně nejkrizovější okraj schengenského prostoru, by podle plánů řecké vlády měla dostat další nástroj pro zadržení přílivu ilegálních imigrantů do EU. Podobně jako na hranici Spojených států s Mexikem má podle plánů Atén 206 kilometrů dlouhý hraniční pás chránit bezpečnostní plot.

„Řecká společnost dosáhla svých limitů, víc přistěhovalců nedokáže pojmout,“ řekl pro řecká média v sobotu (1. ledna) řecký ministr pro ochranu občanů Christos Papoutsis.

Řecká hranice s Tureckem je v poslední době hlavní oblastí ilegálních přechodů do evropského schengenského prostoru. Využívají ji zejména imigranti z Afghánistánu, Alžírska, Iráku, Pákistánu a Somálska. Podle odhadů proudí do Evropské unie přes Řecko až 80 % všech ilegálních přistěhovalců.

V říjnu označila řecká vláda situaci s přílivem imigrantů z tureckého území za kritickou a požádala o pomoc Evropskou unii. Ta reagovala vysláním jednotek rychlého nasazení agentury Frontex (Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie), které mají pomáhat řeckým pohraničníkům zvládat situaci.  

Celkem 200 evropských příslušníků pohraniční stráže pod řeckým vedením zatím plní historicky první misi jednotek Frontex relativně úspěšně – počet v Řecku zadržených ilegálních přistěhovalců klesl z 250 na 140 denně.

Řecko: zeď potřebujeme, příliv dalších imigrantů neuneseme

Řecko ale nyní naznačuje, že ani takový příliv imigrantů pro něj není únosný. Počet nelegálních přistěhovalců v zemi se nyní odhaduje na zhruba 300.000 a o dalších nechce silně zadlužené Řecko ani slyšet.

Internační tábory, kam směřují zadržení běženci, praskají ve švech a Athény se pro otřesné životní podmínky, které v nich panují, dostaly pod palbu ostré kritiky z lidsko-právních organizací i z OSN.

„Některá zařízení jsou zcela přeplněná, tmavá a špinavá. Bylo to pro nás dost složité, abychom tam se zadrženými vydrželi. Museli jsme jít pryč. Kvůli nedostatku vzduchu jsme nemohli dýchat,“ popsal zážitek ze zadržovacích cel v Aténách zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Rakušan Manfred Nowak.

„Muži, ženy i děti jsou nacpaní dohromady v malém prostoru, v mizerných hygienických podmínkách a bez přístupu na dvůr. Základní služby, jako přístup k informacím, právní poradenství při žádání o azyl a překlad do jim srozumitelných jazyků zadrženým naprosto chybí,“ uvedl dále úřad OSN (EurActiv 26.10.2010).

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex) byla zřízena v roce 2005 na základě teze, že schengenský prostor je tak silný jako jeho nejslabší součást.

Agentura má za cíl koordinovat spolupráci členských států v řízení vnějších hranic, analyzuje rizika či pomáhá při výcviku pohraničníků. Disponuje i jednotkami rychlého nasazení (RABIT), kterým zapůjčují vybavení členské státy.

V Řecku jsou nasazeny do akce poprvé od svého vzniku před třemi lety. Slouží pod řeckým velením, ve vlastní národní uniformě a s logem EU a Frontexu. V nutných případech mají povolení použít i zbraň.