Francouzi ukrajují z migračního salámu, na Čechy zbyde sporná část reformy

Ukrajinští uprchlíci v Záporoží, 2. května 2022 © EPA-EFE/ROMAN PILIPEY

Jednou z priorit českého předsednictví bude řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Pracovat však Češi musí také na širší reformě migrační a azylové politiky, která se zatím příliš neposunula.

Zatímco Evropa řeší masivní uprchlickou vlnu z Ukrajiny, nad hlavou se jí vznáší nevyřešené dědictví předchozí migrační krize z let 2015 a 2016. Stále se čeká na to, až se státy a evropské instituce shodnou na takové reformě migrační a azylové politiky, která by byla funkční a pro všechny přijatelná.

Evropská komise Ursuly von der Leyenové doufá, že vyhlíženou reformou se stane její „dítě“ – tzv. Nový pakt o migraci a azylu, který leží na stole už od podzimu 2020. Hlavní důvod, proč se reforma zatím moc neposunula, je trojí. Všechno se zpozdilo kvůli pandemii, legislativních návrhů je v balíčku hodně, konkrétně dvě desítky, a řada z nich navíc zasahuje do mimořádně citlivých oblastí.

Loňský červen přinesl mírný pokrok, když se z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) stala plnohodnotná Agentura EU pro azyl (EUAA). Ta už funguje a její pracovníci teď v rámci misí pomáhají národním úřadům se zvládáním přílivu ukrajinských uprchlíků.

Další pokrok přichází postupně. Podle Tomáše Urubka z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra současné francouzské předsednictví moderuje vyjednávání o paktu se „zdravým selským rozumem“, kdy postupuje krok po kroku. Politický kompromis tak přichází společně s dobře promyšleným obsahem legislativy.

„Francouzské předsednictví zvolilo postup, kterému se říká gradualistický, my tomu říkáme v Rakousko-Uhersku ,salámová metoda‘, kdy se postupně ukrajuje z balíku problémů. Samozřejmě se začíná tím, co je nejméně kontroverzní, a to je vnější dimenze ochrany před nežádoucí migrací,“ řekl v dubnovém rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).

Na české a případně švédské předsednictví tak podle Beka zbydou senzitivnější otázky, a to především mechanismus solidarity mezi členskými zeměmi.

Podcast: Vlajkovou lodí předsednictví můžou být čipy, je to příležitost pro české firmy, říká ministr Bek

V červenci usedne ČR do čela Rady EU a ujme se tak půlročního předsednictví sedmadvacítky. Jaké si zvolila priority? A jak si vláda hodlá poradit s nízkým rozpočtem předsednictví? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Stále sporná solidarita

Právě „sdílení břemene“ v krizových situacích zůstává nejkontroverznější součástí projednávané reformy. Nechvalně proslulé relokační kvóty, na které někteří politici ze střední a východní Evropy stále s varováním odkazují, ale na stole nejsou. Evropská komise navrhla flexibilnější podobu solidarity a státy se teď dohadují o její podobě.

„Česká vláda, minulá i současná, zastává pozici, že solidarita je na místě, ale má mít různé formy. Nemá mít podobu nuceného přerozdělování uprchlíků či migrantů,“ popsal český pohled Bek. V kontextu dnešní krize Česko a řada dalších nejvíce zasažených zemí preferují finanční podporu a volají po uvolnění dodatečných finančních prostředků z evropské úrovně.

Některé členské země ale podle Beka vysílají signály, že jsou i proti variabilní podobě solidarity. Češi tak stojí před náročnou výzvou, dojednat kompromis v této věci rozhodně nebude jednoduché. Ministr ale věří, že současná obrovská uprchlická krize, která dříve či později zasáhne všechny země, povede k „vystřízlivění“ Evropy a dohodu se podaří najít.

Optimistický je i Tomáš Urubek, podle kterého se může vyjednávání o solidaritě v průběhu podzimu významně posunout. Upozornil však na to, že najít kompromis mezi státy nestačí. Další silný hráč se silnými názory je Evropský parlament, který musí s podobou reformy souhlasit, na což Česko nezapomíná.

I když se podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) současná uprchlická krize nedá úplně dobře srovnávat s krizí v roce 2015, protože Ukrajina má s EU bezvízový styk a Asociační dohodu, EU se ze svých předchozích zkušeností poučila a nakonec vytvoří takový solidární mechanismus, který umožní přijímání uprchlíků na bázi dobrovolnosti.

Budoucí dopady války

Zatím není jasné, jestli válka na Ukrajině a její dopady reformu urychlí, nebo naopak zpomalí. Karolína Kottová ze Zastoupení Evropské komise v ČR má zato, že současná krize ukázala, jak EU dokáže rychle a společně reagovat, na čemž se dá stavět.

Michaela Šojdrová naopak urychlení reformy nečeká. „Musíme řešit mnoho jiných urgentních problémů, jako je například hrozba nedostatku potravin pro Afriku a s tím spojený hlad a další vlny uprchlíků,“ upozornila.

I na tuto výzvu české předsednictví evidentně nezapomíná. „Socio-ekonomické dopady války mohou vést k většímu proudění migrantů ze Severní Afriky. Tyto země jsou totiž závislé na zemědělských produktech z Ukrajiny a Ruska. Největší zásah dopadne na Jemen, Sýrii a Libanon. Evropa by měla být připravená,“ řekl Tomáš Urubek.

Jak nedávno potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), Česko se během druhé poloviny roku blíže zaměří především na ochranu společných vnějších hranic EU.

České předsednictví se zaměří na ochranu hranic EU. Kvóty nejsou na stole, potvrdil Rakušan

Důležitým tématem českého předsednictví v Evropské unii bude kvůli ruské invazi na Ukrajinu ochrana vnějších hranic EU. Shodli se na tom dnes ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.

Češi chtějí podle Urubka posunout dále téma screeningu na vnějších hranicích a navázat na Francii v otázce „velmi užitečného“ nástroje MOCADEM, což je tzv. mechanismus pro koordinaci opatření ve vnější dimenzi migrace. Jasnými prioritami se v tomto ohledu staly Ukrajina a jižní a jihovýchodní sousedství EU.

Vlajkovou iniciativou se má stát říjnová ministerská konference tzv. Pražského procesu, který zastřešuje dialog o migraci se zeměmi podél západobalkánské a východoevropské migrační trasy. Hlavními tématy budou opět Ukrajina, ke které se přidá Afghánistán.

Už teď je jasné, že řešení uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny patří mezi nejdůležitější priority českého předsednictví. Michaela Šojdrová očekává, že se EU bude bavit především o tom, jak vzdorovat dopadům války, a také o pomoci Ukrajině a zemím, které hostí statisíce ukrajinských uprchlíků.

„V tomto má Česká republika již nyní velkou zkušenost a má co nabídnout. Ukazuje se, že institut dočasné ochrany je dobrým nástrojem, který zajišťuje rychlé odbavení pro uprchlíky i pro jejich další život v novém prostředí. Zároveň tím bráníme nelegální nekontrolované migraci a posilujeme bezpečnost. Myslím, že bychom měli s institutem dočasné ochrany více počítat i do budoucna pro tyto výjimečné situace a české předsednictví má možnost využít této zkušenosti,“ uzavřela europoslankyně.

Solidarita a zvláštní režim pro běžence. Ukrajina ukazuje, že v EU to jde i bez kvót

Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.