Evropský úřad, který bude řešit zneužívání fondů, se rozroste o Nizozemsko

© Shutterstock

Nizozemsko se stává 21 členskou zemí EU, která se bude podílet na práci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Hlavním cílem žalobce bude bojovat proti podvodům a zneužívání fondů EU. Dalším úkolem úřadu bude ochrana peněz, které jdou z kapes daňových poplatníků.

Rozhodnutí Haagu dnes uvítala eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která se na vzniku EPPO významně podílí.

„Čím více zemí se přidá, tím širší bude dosah úřadu a dokážeme zajistit více peněz. Proto vyzývám ostatní členské země, aby se také přidaly k této síti, zásadní pro boj se zpronevěrou a korupcí,“ uvedla Jourová v tiskové zprávě.

Na vzniku úřadu, jehož existenci předpokládají základní unijní smlouvy, se loni na podzim v Lucembursku po rocích vyjednávání o jeho podobě a pravomocích dohodlo 20 zemí bloku. Je mezi nimi i Česká republika. Poté, co se nyní rozhodlo přistoupit Nizozemsko a vážně o věci uvažuje Malta, zůstávají mimo EPPO například Švédsko, Polsko a Maďarsko.

Polsko je přitom jednom z největších příjemců dotací.

„Polsko v rámci právě probíhajícího víceletého finančního rámce od Unie čerpá přes 80 miliard eur a jedná se o největšího příjemce unijních fondů. A taková země by neměla být součástí EPPO, který má na transparentní využívání fondů dohlížet?“ uvedla již dříve Jourová.

Europoslanci schválili evropského žalobce. Zachrání desítky miliard a posvítí si na dotace

Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.

Již od roku 2002 zkoumá nelegální činnosti týkající se rozpočtu EU Jednotka EU pro justiční spolupráci (Eurojust). Nicméně stejně jako Evropský policejní úřad (Europol) nemá pravomoc k zahájení tajného či veřejného vyšetřování z vlastní iniciativy. Ta náleží národním autoritám ve členských státech EU, jejichž vyšetřování může pouze koordinovat nebo se souhlasem států sestavit společnou vyšetřovací skupinu.

Žalobci budou moci požádat o zatčení podezřelých osob

Pravomoc zahájit vyšetřování nelegální činnosti s dopadem na rozpočet EU má jiný subjekt nezávisle působící při Evropské unii. Ale ačkoli je Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) schopný odhalit viníky, nemůže jim udělit pokutu.

A právě tuto mezeru ve schopnostech EU postihovat zneužívání fondů má vyplnit nezávislý a vysoce specializovaný Úřad evropského veřejného žalobce. Žalobci tohoto úřadu povedou vyšetřování koordinovaně ve všech zúčastněných členských státech, budou si rychle vyměňovat informace a spojí své úsilí za účelem rychlého zmrazení nebo zabavení majetku; pokud to bude nezbytné, požádají i o zatčení osob podezřelých z trestné činnosti. To vše bude probíhat v souladu se společnou evropskou strategií v oblasti vyšetřování a stíhání.

Evropský veřejný žalobce si posvítí na přeshraniční podvody

Evropa získá novou zbraň proti korupci a podvodům. Na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se dnes dohodlo dvacet členských států včetně České republiky. Fungovat začne za dva až tři roky.

Úřad evropského veřejného žalobce bude využívat kapacit členských států, sdílet odborné znalosti v takových oblastech, jako je analýza trestné činnosti, daně nebo informační technologie, a zajišťovat hladkou vzájemnou komunikaci.