EU musí konečně začít chránit právní stát, volají europoslanci. Liberálové chtějí žalovat Komisi

© Pixabay

Trend oslabování demokratických principů v evropských zemích pokračuje a týká se i Česka. Evropská komise přišla s novým nástrojem, kterým chce jejich dodržování vymáhat. I přes kritiku europoslanců jej ale zatím neuplatňuje. Kdy přijde jeho čas? A sáhne Evropský parlament po žalobě na Komisi?

Nový nástroj svazuje dodržování principů právního státu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu. Státy, které tyto hodnoty dodržovat nebudou, můžou na základě nového mechanismu přijít o dotace z EU. Evropská komise, která s návrhem takového nástroje přišla už v roce 2018, si od něj slibuje lepší potírání systematického porušování demokratických principů ve státech bloku, jako je například nezávislost soudnictví, a lepší ochranu unijního rozpočtu.

S respektováním těchto hodnot mají některé unijní státy dlouhodobě problémy, které se zatím nepodařily uspokojivě vyřešit. Kvůli zmiňované nezávislosti soudnictví je s Komisí ve sporu dlouhá léta Polsko. Negativní trendy v oslabování demokratických principů lze však sledovat i jinde v Evropě, a týká se to i Česka.

Tuzemsku se v současné době dostává v této souvislosti pozornosti zejména kvůli premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který je dle závěrů auditu Evropské komise ve střetu zájmů.

Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?

Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat?

Komise nesplnila požadavek Evropského parlamentu

Nový nástroj začal v Unii platit po těžkém prosincovém vyjednávání 1. ledna letošního roku. Komise jej však zatím uplatňovat nezačala a nyní pracuje na podrobných vodítkách, jak mechanismus vlastně používat.

To se však nelíbí některým europoslancům. Evropský parlament už v březnu odhlasoval rezoluci, ve které vyzval Komisi, aby do 1. června začala v této věci jednat. V opačném případě by Evropský parlament přistoupil k žalobě Komise pro nečinnost. Soudní dvůr EU se již novým mechanismem zabývá, ale na popud Maďarska a Polska, které se na unijní judikaturu obrátily se stížností na legitimitu nového pravidla.

Komise europarlamentní deadline nesplnila.

2020: Právní stát a úřad evropského žalobce

V letošním roce se po nějaké době opět dostalo do popředí téma právního státu a jeho stavu v zemích Evropské unie. Vývoj jsme v průběhu roku sledovali, stejně jako vznik Úřadu evropského veřejného žalobce nebo iniciativy na ochranu lidských práv.

Šéf rozpočtového generálního ředitelství Komise (BUDG), které má na starosti správu unijního rozpočtu, Gert Jan Koopman, minulý týden europoslancům sdělil, že Komise podrobnosti k uplatňování nového mechanismu připravuje a v červnu by jim je měla představit.

Podle informací serveru EURACTIV.sk volání po žalobě Komise mezitím v Evropském parlamentu utichlo. „Zdá se, že příslib návrhu vodítek oslabil politickou vůli některých politických skupin,“ sdělil pro EURACTIV.sk slovenský europoslanec Michal Šimečka (PS, Renew).

„S Evropskou komisí jsme o uplatnění nového nařízení o podmíněnosti čerpání z rozpočtu EU ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu v pravidelném kontaktu (…) Během našeho dialogu nám Komise potvrdila, že již v těchto dnech nám v parlamentu předloží návrh vodítek,“ potvrdil redakci EURACTIV.cz český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Čeští europoslanci a europoslankyně 2019-2024: Na čem pracují a kde „jsou vidět“?

V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.

Europoslanci volají po žalobě  

Šimečka však pro slovenskou redakci EURACTIV dodal, že jeho členskou frakci Renew Europe chuť po žalobě nepřešla, ani přes příslib červnového představení vodítek k novému mechanismu.

Frakce to potvrdila ve středeční tiskové zprávě. Renew Europe stále trvá na tom, aby europarlament proti Komisi podnikl právní kroky. Konkrétně, aby přistoupil k žalobě pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování Evropské unie.

„Odložením spuštění (mechanismu) Evropská komise hraje do karet autokratům, jako je Viktor Orbán, který by rád zneužil bezprecedentní fond obnovy pro své vlastní zisky,“ cituje tisková zpráva maďarskou europoslankyni Katalin Csehovou, která je místopředsedkyní frakce. Podle ní už byl Parlament ke Komisi velmi velkorysý, když jí dal čas k přijetí vodítek pro mechanismus do 1. června.

Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.

Žaloby mezi institucemi nejsou obvyklé

Frakce tedy plánuje přijít s novou rezolucí a vyzvat své kolegy europoslance k tomu, aby na žalobu skutečně došlo. Europoslanci by o ní měli hlasovat již příští týden na plenárním zasedání. Žalobu by však musel k Soudnímu dvoru předat Evropský parlament jako celek, a ne všichni europoslanci na mechanismus a jeho uplatňování nahlížejí stejně.

„Domnívám se, že stávající nástroje, konkrétně řízení o nesplnění povinnosti, které může vést rovněž k finančním sankcím, a řízení podle článku 7, jsou dostatečnými nástroji (k ochraně právního státu),“ sdělil redakci svůj pohled český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR).

„Za legitimní cíl, jehož posílení je žádoucí, považuji ochranu finančních zájmů EU. Je alarmující, jaké množství peněz například v Itálii putuje do rukou mafie,“ dodal k novému nástroji.

Případ střetu zájmů českého premiéra putuje na stůl novému Úřadu evropského žalobce

Kauza střetu zájmů premiéra Babiše míří k Úřadu evropského veřejného žalobce. Ten by měl převzít všechny závažnější věci s dopadem na rozpočet EU, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v ČR půjde zhruba o 60 trestních kauz.

Podle Vondry by bylo naopak vhodné, pokud by Komise s jeho uplatňováním počkala až na rozhodnutí Soudního dvora k maďarské a polské stížnosti. „Přispěje to k exaktnosti a důvěře,“ odpověděl na dotaz redakce.

Žaloby, které by na sebe k Soudnímu dvoru podávaly instituce EU navzájem, navíc nejsou v Unii zrovna na denním pořádku. „Takové spory určitě nejsou časté – za posledních 20 let byly pouze tři (C-248/13, C-453/12, C-196/12) a za celou unijní historii vůbec jich bylo jen sedm (C-445/93, C-383/87, C-377/87, C-13/83),“ sdělila pro EURACTIV.cz Zuzana Vikarská z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy Univerzity v Brně.

Podle ní je nové pravidlo důležitým nástrojem pro ochranu hodnot EU, k jeho efektivitě je ale spíše skeptická. „Nevím, jestli tento mechanismus situaci vyřeší, jsem spíše skeptická. Ale vtáhnout do hry peníze, tedy rozpočet EU, byl jediný efektivní způsob, jak situaci řešit. Obecně jde ale o politickou krizi, kterou právní nástroje nevyřeší. Politická krize vyžaduje primárně politické řešení,“ uvedla.

Podle europoslance Vondry lze i právní nástroje využívat k politickým cílům. „Obecně jsem ale opatrný, pokud jde o ochranu široce definovaných hodnot. Je to citlivé téma, protože voliči v dotčených státech to mohou vnímat jako vměšování,“ dodal.

Soudní dvůr EU jako klíčový hráč evropské integrace

Soudní dvůr EU (SDEU) ovlivňuje životy Evropanů více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně řeší až 1600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud. 

Česko v hledáčku?

První pokrok tak v celé situaci může nastat již tento měsíc, kdy má Komise v plánu přijít s podrobnostmi, jak nový nástroj aplikovat. K tomu, s čím unijní exekutiva přijde, se europoslanci hodlají obratem vyjádřit.

„Naší odpovědí bude zpráva Výboru pro rozpočtovou kontrolu hlasovaná na plénu parlamentu v červenci. Očekáváme, že Komise proto v rámci tohoto našeho dialogu náš postoj k vodítkům zohlední,“ vysvětlit europoslanec Zdechovský.

Po přijetí vodítek, by tak dalším krokem mohla být již samotná aktivace nového nástroje. Příležitostí se na mapě Evropy nachází několik. Dlouhodobé problémy s dodržováním principů právního státu mají zejména Polsko a Maďarsko.

Podle informací serveru Bloomberg však Komise se spuštěním mechanismu oproti původním očekáváním nebude čekat na vypořádání stížností těchto dvou zemí u unijního soudu. Spuštění mechanismu proti zemím, jež nedodržují principy právního státu, plánuje na podzim bez ohledu na to, zda Soudní dvůr v té době již vydá rozsudek.

Počkáme na verdikt soudu, říká Jourová ke stížnosti Maďarska a Polska na mechanismus ochrany právního státu

Maďarsko a Polsko podle očekávání podaly k Soudnímu dvoru Evropské unie stížnost na mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním hodnot právního státu. Soudní dvůr EU o tom dnes informoval na twitteru.

Zbystřit by mělo i Česko. Kvůli střetu zájmů premiéra Babiše, který vyplývá ze závěrů auditu Evropské komise, by se mohlo Česko dostat do hledáčku Komise. Po aplikaci nového nástroje vůči tuzemsku volají někteří europoslanci, včetně německé europoslankyně, jež předsedá Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Moniky Hohlmeirové. Tuto možnost na květnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu nevyloučil ani eurokomisař Johannes Hahn.

Komise však bude muset případnou aplikaci mechanismu na ochranu právního státu a unijního rozpočtu pečlivě zvážit. „Je téměř jisté, že zahájení tohoto řízení bude dotčeným členským státem rozporováno u Soudního dvora EU. Komise proto musí mít ‚nabito‘ a spustit mechanismus pouze pro ty případy, kde si je právně jistá porušováním nového nařízení,“ upozornil Zdechovský.

Podle něj je ale „pro budoucnost ochrany peněz daňových poplatníků“ důležitější, aby byla Komise v prvních případech úspěšná než to, kdy poprvé k aktivaci nástroje přistoupí.

Anketa: Poslanci z celé Evropy kritizují premiéra Babiše za střet zájmů. Co na to říkají čeští europoslanci?

Podle závěrů auditu Evropské komise je český premiér Babiš ve střetu zájmů, jelikož měl vliv na přidělování evropských dotací pro Agrofert. Právě o výsledcích šetření Komise dnes Komise, Rada EU a europoslanci diskutovali. Co si myslí ti čeští?