EU zatím vyčlenila na ukrajinské uprchlíky 17 miliard eur. To nestačí, říká Jourová

© EPA-EFE/RONALD WITTEK

Peníze, které zatím EU vyčlenila na pomoc ukrajinským uprchlíkům, nestačí. Myslí si to místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Eurokomisařka debatovala o pomoci ze strany EU přímo s českou vládou během své pracovní návštěvy Prahy.

Evropa se potýká s největší migrační vlnou své moderní historie. Evropská komise zatím na pomoc ukrajinským uprchlíkům uvolnila 17 miliard eur. Peníze pocházejí z nevyužitých kohezních fondů EU na období 2014 až 2020 a z mimořádného nástroje REACT-EU, jehož primárním cílem bylo pomoci zemím čelit dopadům koronavirové pandemie.

„Celkově je to 17 miliard eur, které jsme našli v různých kolonkách stávajícího rozpočtu. Je zřejmé, že peníze stačit nebudou,“ potvrdila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na briefingu s novináři, kterého se účastnila i redakce EURACTIV.cz.

Do České republiky od počátku války přišlo skoro 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, většina z nich jsou ženy a děti. Vláda přitom už vyčíslila náklady spojené s péčí o ně na 54 miliard korun (zhruba 2,2 miliardy eur). Ministr vnitra Vít Rakušan přiznal, že většinu peněz se ČR bude snažit získat z evropského rozpočtu.

Evropský rozpočet – tzv. víceletý finanční rámec – však není nafukovací a tvoří zhruba jedno procent unijního hrubého domácího produktu. Navíc se plánuje vždy na sedmileté období a jeho vyjednávání trvá dlouhé měsíce až roky. Najít „nové“ peníze tak není pro EU vůbec snadný úkol. Místo toho se Evropská komise snaží na mimořádné události hledat peníze již v rámci existujícího rozpočtu a mezi již vytvořenými kapitolami. Právě tak dala dohromady zmíněných 17 miliard eur.

Poslanci Evropského parlamentu již vyzvali k úpravě plánovaného rozpočtu na rok 2023 tak, aby válku na Ukrajině zohledňoval. Řada zemí EU včetně ČR ale potřebuje peníze na pomoc uprchlíkům dříve. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto již vyzval Evropskou komisi k tomu, aby Česku umožnila využít na pomoc uprchlíkům pokrizový fond obnovy.

Kdo zaplatí obnovu Ukrajiny?

Jourová vidí zdroje finanční pomoci i jinde. Podle místopředsedkyně Evropské komise by měly do členských států putovat i peníze vybrané při varšavské dárcovské konferenci. Ta se uskutečnila v sobotu 9. dubna 2022 ve spolupráci s Kanadou a podařilo se na ní získat příslib pomoci ve výši 9,1 miliardy eur. Část peněz by měla jít přímo na Ukrajinu, větší část pak do členských států zasažených migrační krizí.

Kromě financování péče o uprchlíky se v EU očekávají také velké diskuse o tom, kdo zaplatí poválečnou obnovu Ukrajiny. „Bavíme se o tom, jak použít peníze, které jsme zmrazily Ruské federaci,“ podotkla Jourová. Konkrétně se jedná o 300 miliard dolarů, které Západ zabral Rusku v rámci svých ekonomických sankcí.

Azylová politika čeká na reformu

Peníze však nejsou jediným tématem, které EU v souvislosti s válkou na Ukrajině trápí. Příliv ukrajinských uprchlíků znovu otevřel otázku nedokončené reformy azylové a migrační politiky EU. Evropská komise navrhla Nový pakt o migraci a azylu v roce 2020, od té doby se však reforma zasekla kvůli koronavirové krizi a neochotě členských států EU dohodnout se na nových pravidlech.

Jourová zdůraznila, že povinné relokace uprchlíků napříč členskými státy již nejsou na stole. „Ústy mnoha mých kolegů zaznělo, že to (povinné kvóty na uprchlíky) byla fatální chyba minulého období,“ přiznala místopředsedkyně Evropské komise.

Od povinných kvót se debata přesunula k dobrovolnosti, kdy členské země nabízejí svým partnerům volné kapacity a počet lidí, které jsou ochotné přijmout. Systém však zatím postrádá právní základ.

„Předpokládám, že ostrá jednání ohledně azylu a migrace padnou do doby českého předsednictví v Radě EU,” dodala Jourová.

Česko se chopí předsednictví již 1. července 2022. Jeho úkolem bude najít kompromis mezi členskými zeměmi.

Jourová: Proti Maďarsku máme silné důkazy o nedostatečném stíhání podvodů a korupce

Evropská komise spustí proti Maďarsku nový mechanismus na ochranu rozpočtu a právního státu. Proti Polsku ho spustit nehodlá, boj o právní stát ale probíhá na více frontách.