EU se shodla na posílení azylové agentury, řízení s migranty se má zefektivnit

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson © EPA

Státy Evropské unie se dnes dohodly s Evropským parlamentem na posílení pravomocí azylového úřadu, které má zefektivnit řízení s žadateli o azyl. Unijní země budou mít na základě nových pravidel k dispozici až pět stovek pracovníků úřadu, kteří jim budou mimo jiné pomáhat v koordinaci přístupu k běžencům mířícím do EU. Nařízení je součástí loni navrženého balíčku migrační a azylové reformy, na jehož převážnou část mají členské státy rozdílné názory a jehož jakýkoli další posun nyní není na obzoru.

Až pravidla formálně schválí státy i EP, současný Evropský podpůrný azylový úřad se změní na Azylovou agenturu Evropské unie. Ta bude nově disponovat 500 expertů, od tlumočníků po specializované právníky, kteří budou pomáhat členským zemím efektivněji řešit azylové procedury.

„Potřebujeme, aby byla v celé Evropě přijímána rozhodnutí o azylu rychle a férově, všude se stejně vysokou kvalitou,“ ocenila dnešní dohodu eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Nová agentura podle ní zlepší koordinaci azylových řízení v jednotlivých zemích a zajistí, že budou probíhat podle stejných standardů. Agentura by se měla podílet na podrobnějším a urychleném screeningu migrantů ihned po jejich příjezdu do Evropy, což má podle plánů komise zrychlit azylovou proceduru a zefektivnit návraty odmítnutých migrantů.

Migrace je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších témat evropské debaty, v posledním roce však i v souvislosti s pandemií ustoupila do pozadí. Unijní pohraniční agentura Frontex ale letos opět registruje nárůst počtu běženců mířících do Evropy a zvláště státy jako Itálie nebo Španělsko se snaží znovu politicky citlivou otázku vrátit na stůl.

Frontex nezvládá svou roli, rozpočet pohraniční stráže EU má přitom výrazně nabobtnat

Evropský účetní dvůr zjistil, že agentura Frontex nefunguje efektivně a pravděpodobně nezvládne ani své budoucí úkoly. Pokračuje navíc vyšetřování okolo jejího nevhodného zacházení s migranty.

Zatímco pro jižní státy je klíčovou otázkou pomoc ostatních zemí při přejímání uprchlíků či vracení odmítnutých žadatelů o azyl, zvláště země východního křídla EU včetně Česka odmítají o solidaritě hovořit. Místo toho opakují, že je prioritou ochrana vnějších hranic Unie a boj proti pašování lidí.

Kvůli zásadním rozdílům v názorech se od zářijového návrhu Komise vůbec neposunulo vyjednávání o klíčovém prvku reformy. V něm Brusel počítá s tím, že země EU si budou moci vybrat, zda v případě zásadního přetížení některého státu přeberou část tamních uprchlíků, nebo finančně přispějí na návraty odmítnutých migrantů.

V Bruselu začíná summit lídrů, prim budou hrát migrace a zahraniční vztahy

Prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky budou dnes a zítra na vrcholné schůzce řešit společný přístup k migraci, Turecku, Rusku nebo současnou epidemiologickou situaci. Dojde i na téma kontroverzního maďarského zákona, ke kterému Česko zatím jasnou pozici nemá.