EU pomůže přerozdělit alespoň 1600 dětských migrantů z Řecka do 9 zemí EU. Česko se systému účastnit nechce

Komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová a chorvatský ministr vnitra Davor Bozinovic [© European Union, 2020]

Evropská komise chce finančně podpořit návrat 5000 běženců z řeckých ostrovů do jejich zemí. Již příští týden by se vedle toho mohl rozběhnout systém dobrovolného přebírání dětských uprchlíků, k němuž se hlásí devět států. Po dnešním jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie to řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Ministři se sešli v Bruselu den poté, co komisařka jednala v Řecku o přetížení tamních uprchlických táborů. Podle Johanssonové nabídne Komise 2000 eur (přes 51 tisíc korun) jako příspěvek na návrat do země lidem, kteří se rozhodnou odejít z řeckých ostrovů. Tato nabídka platí pro nejvýše 5000 lidí, kteří na ostrovy přišli před začátkem letošního roku.

„Je to příležitost snížit tlak na přetížené ostrovy,“ zdůvodnila nezvyklý krok Johanssonová. Nabídka bude podle ní platit měsíc.

V táborech na řeckých ostrovech žije podle odhadů nevládních organizací dlouhodobě přes 40 tisíc lidí, ačkoli jejich kapacita měla původně být několikanásobně menší. Více než čtvrtina z nich jsou děti.

Dětští migranti poputují od příštího týdne do Německa a dalších 8 zemí EU

K dalšímu zlepšení situace by mohlo podle komisařky pomoci také přerozdělení nejméně 1600 dětí, které si chce přebrat devítka členských zemí. Podstatná část by měla zamířit do Německa. Celkový počet je podle ní pouze orientační, protože některé státy zatím o konkrétních číslech nemluvily.

„Doufám, že první z nich bude přemístěn už příští týden,“ prohlásila dnes švédská komisařka, podle níž však musí být nejprve dořešeny požadavky jednotlivých zemí týkající se věku dětí.

Situace v Řecku se dostala do centra pozornosti unijních států poté, co Turecko v únoru přestalo plnit migrační dohodu z roku 2016 a nasměrovalo k řecké hranici tisíce běženců. Země EU od té doby vyzývají Ankaru, aby se k dohodě vrátila, ta to však odmítá a požaduje větší finanční kompenzaci.

Většina unijních států včetně Česka se nechce do žádného systému přebírání uprchlíků zapojit a tvrdí, že by Unie neměla ustupovat tureckému tlaku a dopustit opakování migrační vlny z roku 2015.

Koordinovaný postup zemí EU vůči koronaviru

Kromě migrace byly na dnešní agendě ministrů vnitra také kroky jednotlivých vlád vůči šíření nákazy novým typem koronaviru.

Už před jednáním se shodli, že je potřeba koordinovaný postup než kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřít hranice. Kromě Česka zavádějí omezení na hranicích i další země patřící do schengenského prostoru, který zaručuje lidem volný pohyb.

„Tato krize ukazuje, že EU by měla mít systém, který by umožnil reagovat koordinovaněji. Pokud bychom jednali jednotně, tak by to pro nás všechny bylo lepší,“ řekl před jednáním novinářům chorvatský ministr vnitra Davor Božanović, jehož země nyní Radě EU předsedá. Na dotaz, zda jsou česká opatření na hranicích přiměřená, řekl, že kroky žádného státu nebude kritizovat.

Také švédský ministr vnitra Mikael Damberg nabádal k lepší vzájemné informovanosti mezi státy před přijímáním podobných kroků. „Musí se zajistit fungování dopravního systému, například transport potravin,“ podotkl také švédský politik. Dodržování pravidel volného pohybu v rámci schengenské zóny by podle něj měla kontrolovat Evropská komise.

„Všechna opatření by měla být koordinována, přiměřená, funkční a efektivní,“ vyjmenovala hlavní zásady před zasedáním komisařka Johanssonová.

Na dnešní schůzi dorazila v rámci cestovních omezení dodržovaných některými vládami jen část ministrů, některé země včetně Česka tak zastupovali velvyslanci při EU.

Státy se kvůli koronaviru mohou zadlužit, Komise jim v tom nebude bránit. Nelíbí se jí ale zavírání vnitřních hranic

Evropská komise dnes přijala další opatření pro zmírnění následků šíření nového typu koronaviru. Chce zejména podpořit malé a střední podniky, pracovníky i samotné spotřebitele, kteří byli kvůli mimořádným krokům vlád nejvíce zasaženy.