EU plánuje udeřit tam, kde to organizovaný zločin zabolí. Odstřihne mu financování

© EPA

Hrozba organizovaného zločinu je v EU vyšší než kdy jindy, kvůli pandemii navíc může být ještě hůře. Evropská komise proto připravuje celou řadu nových opatření, speciální pozornost si vysloužilo obchodování s lidmi.

Pandemie koronaviru přinesla velkou příležitost organizovaným zločineckým skupinám, které zneužívají zranitelného postavení lidí, firem i veřejných institucí. S koncem zdravotní krize se navíc situace může ještě zhoršit, protože následné ekonomické a sociální dopady mohou pro organizovaný zločin vytvořit ideální podmínky. Češi by měli být obzvlášť ostražití, podle Národní centrály proti organizovanému zločinu přestavuje Česká republika strategické místo pro zahraniční zločinecké skupiny.

Současná krize opět potvrdila, že klíčovou charakteristikou zločineckých sítí je jejich schopnost rychle se přizpůsobit změnám prostředí, ve kterém operují. Nové překážky pro běžné lidi znamenají pro tyto skupiny nové příležitosti. Právě na to upozorňuje nová zpráva agentury Europol (EU SOCTA 2021), podle které organizovaný zločin nikdy nebyl pro EU a její občany takovou hrozbou, jako je nyní.

Organizovaný zločin a terorismus se v době pandemie mění, varuje Europol

Policejní organizace Europol dnes varovala, že pandemie covidu-19 má značný vliv na proměny organizované trestné činnosti i terorismu a může tyto oblasti kriminality na dlouhou dobu změnit.

Zpráva upozorňuje například na to, že největší podíl zločineckých sítí na území EU (40 procent) se věnuje obchodu s drogami. Další časté zločiny zahrnují vykořisťování lidí a obchodování s nimi, pašování migrantů, online a offline podvody a majetkovou trestnou činnost. Podle dostupných dat se také zdá, že zločinci čím dál častěji využívají násilí, zvedá se i jeho intenzita.

Podle experta na organizovaný zločin z Vysoké školy AMBIS Tomáše Šmída trendy popsané Europolem vcelku odpovídají skutečnosti. „Nejkřiklavějším“ odvětvím organizovaného zločinu je dle jeho slov obchod s lidmi, který se i z hlediska kriminálních zisků svou lukrativností vyrovnává obchodování s narkotiky.

„(Při obchodování s lidmi) dochází k přímé destrukci lidské důstojnosti a fatálnímu porušování základních lidských práv a svobod. Přesto je v řadě ohledů tento kriminální byznys méně riskantní než obchod s narkotiky, který, ačkoliv je sice taktéž velmi amorální a nemilosrdný, přece jen v sobě obsahuje alespoň teoretický mezikrok v podobě rozhodnutí ,začít brát drogy‘,“ upozornil Šmíd.

Doplnil také, že vzhledem k „zesíleným a až živelným“ migračním procesům v posledních pěti až šesti letech se z obchodování s lidmi stává skutečně celoevropský problém, jelikož velkou část ilegální migrace přinejmenším koordinují zločinecké sítě. „A zvláštní pozornost by měla být věnována subtypu tohoto zločinu – obchodování s dětmi a jejich sexuální vykořisťování a zneužívání,“ nechal se slyšet Šmíd, který působí také na Vysoké škole politických a společenských věd (ARC – VŠPSV).

Zločinci jsou online, my musíme být taky

Zmíněná analýza Europolu se stala základním kamenem nové strategie, kterou ve středu 14. dubna představila Evropská komise. Dokument načrtl společný postup na příštích pět let. Speciální pozornost si pak vysloužilo zmiňované obchodování s lidmi, ke kterému Komise představila zvláštní strategii.

„Sedmdesát procent zločineckých skupin působí ve více než třech členských státech. Rychle se přizpůsobily podmínkám koronavirové pandemie, přesunuly se online a prodávají falešné či neexistující léky,“ upozornila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová s tím, že se dosud podařilo odhalit pokusy o podvodný prodej více než jedné miliardy dávek očkovacích látek proti nemoci COVID-19.

Pozor na falešné vakcíny, mimo oficiální systémy nejsou k dostání, varuje šéfka Europolu

Rozbíhajícího se očkování proti covidu-19 v zemích Evropské unie využívají podvodníci, kteří na internetu nabízejí falešné vakcíny. Podvodů a dalších zločinů spojených s pandemií stále přibývá.

Nová strategie má podobu pětiletého programu na podporu vymáhání práva v Evropě ve fyzickém i digitálním světě. „Díky opatřením, která dnes navrhujeme, přejdeme od příležitostné policejní spolupráce ke stálým policejním partnerstvím a budeme sledovat peníze, abychom zadrželi pachatele trestné činnosti prostřednictvím finančního vyšetřování,“ vyjmenovala některé unijní plány Johanssonová.

Právě boj proti financování zločinů je klíčem ke všemu ostatnímu. Statistiky zatím nejsou příliš lichotivé, pouze jedno procento majetku z trestné činnosti se daří zkonfiskovat. Komise proto navrhne revizi společných pravidel EU v této oblasti, zaměří se také na nové nástroje pro boj proti praní peněz nebo na zhodnocení stávajících protikorupčních pravidel.

„Strategii Komise v oblasti organizovaného zločinu velmi vítám, protože neustále opakuji, že stejně jako u terorismu, hlavním úkolem EU je rozvíjet justiční spolupráci, spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami a obecně podpořit efektivní vyšetřování. Musí být nastaven společný rámec a rozsudek vydaný v jednom členském státě musí platit i v těch ostatních,“ uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), který se tématu věnuje.

Europoslanec také připomněl, že je potřeba přizpůsobit nástroje a opatření současné digitální době. Komise na to myslí a upozorňuje, že pachatelé často fungují online a nechávají za sebou digitální stopy. „Vzhledem k tomu, že 80 procent trestných činů má digitální složku, potřebují donucovací a soudní orgány rychlý přístup k digitálním stopám a důkazům. Rovněž musí využívat moderní technologie a být vybaveny nástroji a dovednostmi, aby udržely krok s moderními způsoby páchání trestných činů,“ uznává Komise.

Nadnárodní problém

Společný postup proti organizovanému zločinu má řadu výhod. Podle Tomáše Šmída představuje evropská úroveň vzhledem k integračním procesům dobrou platformu pro posílení boje s fenoménem, který logicky žádné hranice nerespektuje.

„Na druhou stranu je třeba brát v potaz, že EU je stále společenstvím suverénních států a představa, že by měli například policisté členské země A právo k donucovacím zásahům v zemi B, sebou nese velmi konfliktní potenciál a značná rizika,“ připomněl odborník.

Právo na legitimní užití násilí by podle Šmída mělo zůstat výlučně v pravomocích státu, na jehož území ke zločinům dochází, a měli by ho realizovat jen příslušníci bezpečnostních složek, tedy primárně policie. „To ale nemění nic na tom, že společné vyšetřovací týmy Europolu jsou dobrý a důležitý nástroj v boji s mezinárodním či přeshraničním organizovaným zločinem,“ dodal.

Také Tomáš Zdechovský ocenil roli agentury Europol, která prý dlouhodobě předvádí skvělou práci. Žádoucí je podle něj její efektivnější a užší spolupráce s dalšími zásadními agenturami, jakou jsou Interpol, Eurojust nebo OLAF. Jednou z novinek je právě návrh Komise zahájit jednání o spolupráci s Interpolem, což je na EU nezávislá mezinárodní policejní organizace.

EU dál opatrně prohlubuje bezpečnostní spolupráci, pro ČR to může být přínosné

Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.