EU ladí podobu vyloďovacích středisek pro migranty. Země, které si zachráněné lidi vezmou, mají dostat peníze

© Frontex

Podle dohody členských zemí mají v EU vzniknout vyloďovací centra pro zachráněné migranty. Komise dnes představila přesnější koncepci. Podobná střediska mají vzniknout i mimo EU. O návrzích Komise budou velvyslanci poprvé jednat už zítra.

Evropská komise chce finančně podpořit ty země, které si budou dobrovolně rozebírat migranty po jejich vystoupení z lodí v nových „kontrolovaných střediscích“ na evropské půdě. Za každého převzatého člověka by měl přebírající členský stát nárok na 6 000 eur (asi 155 000 korun), Komise by také 500 eury kryla náklady na přesun takového migranta. Plyne to z dnes zveřejněné koncepce budoucí možné podoby středisek, na jejichž vzniku se bez větších podrobností dohodl summit EU na konci minulého měsíce.

Summit o migraci přinesl nejasné závěry. Kvóty zůstávají „na stole"

Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformě kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.

„Jsme připraveni podpořit členské státy – ale i třetí země – při lepší spolupráci na vyloďování těch, kdo jsou zachráněni na moři. Ale aby to okamžitě skutečně začalo fungovat, musíme být jednotní – nejen teď, ale také dlouhodobě,“ uvedl podle tiskové zprávy komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Summit EU se 29. června shodl, zejména po důrazném tlaku ze strany nové italské vlády, na vzniku „kontrolovaných center“ na území evropských zemí. Tam by byli odváženi migranti zachránění na moři. Řím trvá na větší pomoci ze strany evropských zemí, ačkoliv počty připlouvajících migrantů jsou nyní výrazně menší než na vrcholu migrační krize v letech 2014 a 2015.

Nejvíc migrantů teď míří do Španělska. Celkově ale jejich počet klesá

Italská vláda razí tvrdý postup proti příchozím, a proto nově nejsilnější migrační proud míří do Španělska. Přes moře do Evropy tento rok dorazilo více než 50 tisíc migrantů, což je o 70 % méně než za stejné období minulý rok.

Podle dnešní představy Komise by příslušná střediska byla pod plnou kontrolou té členské země, která by je hostila s podporou EU a jejích příslušných agentur. Mluvčí Komise Natasha Bertaudová uvedla, že zatím není jasné, které unijní státy by měly zájem takové středisko na svém území umístit.

Dnešní představa Komise zmiňuje týmy pracovníků Evropské pobřežní stáže (Frontex) a Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), placené z unijního rozpočtu a čítající několik stovek lidí: stráží, překladatelů, odborníků na azylové procedury, lékařů a dalších. Měli by být schopni během 72 hodin roztřídit osazenstvo plavidla s průměrně 500 zachráněnými migranty a registrovat je. Lidé bez nároku na azyl v EU, kterých je nyní mezi připlouvajícími ve Středozemním moři naprostá většina, by byli vraceni do zemí původu.

Zbývající menšinu by si na dobrovolném základě rozebraly členské země a EU by jim na každého přispěla finančně. I u nich by ale po přesunu následovalo standardní azylové řízení a pokud by se zjistilo, že nemají nárok na azyl, mohli by být i oni vráceni domů.

Kolik stojí převaděči a jak to vypadá v uprchlickém táboře? Projděte si cestu migrantů do Evropy

Od vypuknutí migrační krize zamířily do evropských zemí stovky tisíc imigrantů. Evropská unie na nápor nedokázala dostatečně přesvědčivě reagovat. Projděte si jednotlivé fáze, kterými může imigrant mířící do Evropy z jihu či jihovýchodu projít, a to včetně azylového řízení.

EU by také podle Komise měla – jak si opět přál poslední summit – ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) vyjednat regionální dohody se třetími státy, tedy v praxi se zeměmi na severoafrickém pobřeží. Cílem je také tam zajistit rychlé třídění lidí zachráněných na moři.

Zainteresované třetí země musí být v podobných dohodách podle názoru Komise rovnocennými partnery a smlouvy by měly respektovat jejich specifické politické, bezpečnostní a socioekonomické potřeby. Centra by – aby se vylodění prostě nepustili přes moře znovu – měla vznikat co nejdále od míst, kde se migranti obvykle naloďují, a nemělo by se jednat o detenční zařízení či dlouhodobé tábory. Zařízení by podle Komise měla mít unijní logistickou i finanční podporu.

O dnes zveřejněných představách Komise by měli velvyslanci členských zemí poprvé diskutovat už ve středu. Cílem je totiž co nejrychlejší uvedení nového konceptu kontrolovaných vyloďovacích středisek do praxe.

Společný hlas V4 začíná být v migrační politice EU více slyšet

Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.