EU dál opatrně prohlubuje bezpečnostní spolupráci, pro ČR to může být přínosné

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová © EPA

Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.

Otázka vnitřní bezpečnosti prostupuje mnoha oblastmi a úrovněmi života Evropanů, pro členské země EU zároveň zůstává jednou z nejcitlivějších. To reflektuje i Evropská komise, která chce svou novou strategií bezpečnostní unie EU, představenou 24. července, „hodnotně podpořit členské státy při zajišťování bezpečnosti všech lidí žijících v Evropě“.

Strategie pro období 2020–2025 se soustředí na boj proti terorismu a organizovanému zločinu, prevenci a odhalování hybridních hrozeb, zvyšování odolnosti kritické infrastruktury nebo podporu kybernetické bezpečnosti či výzkumu a inovací. „Pomocí nové strategie spojujeme všechny články k vybudování reálného bezpečnostního ekosystému,“ prohlásil místopředseda Komise Margaritis Schinas, který má na starosti část bezpečnostní agendy.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1286614508253917184

Zveřejněné komuniké k nové bezpečnostní strategii pokračuje podle analytičky společnosti STEM Sarah Komasové ve stávajícím přístupu opatrného prohlubování spolupráce a patrně nepřinese zásadní změny. „Sama myšlenka bezpečnostní unie vychází ze snahy společně reagovat na urgentní bezpečnostní otázky při spolupráci vycházející z principů mezivládní spolupráce, což je v EU převládající princip v oblasti bezpečnosti,“ vysvětlila s tím, že z těchto důvodů se nová strategie nevyhnutelně zaměřuje zejména na zefektivnění v oblasti sdílení informací.

Nová Strategie bezpečnostní unie má podle českého ministerstva vnitra ambici vytvořit zastřešující rámec pro všechny dílčí strategie bezpečnostní politiky EU a snaží se o ještě užší propojení mezi vnitřní a vnější bezpečností. „Klade důraz na osobní bezpečnost a ochranu základních práv občanů EU a vytváří bezpečnostní polštář pro ekonomický a sociální rozvoj a zajištění demokratických hodnot,“ doplnil za ministerstvo Adam Rözler z odboru tisku a PR.

Čerstvý dokument nepředstavuje hotovou komplexní strategii, ale spíše rámec a časový harmonogram, podle kterého budou do budoucna vznikat další nové návrhy a iniciativy. „V nadcházejících letech vybudujeme v rámci mojí práce týkající se vnitřní bezpečnosti EU systém, který bude dosahovat konkrétních výsledků, a dnes začínáme s opatřeními proti pohlavnímu zneužívání dětí, drogám a nelegálním palným zbraním,“ vysvětlila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Europol si posvítí na sexuální zneužívání na internetu. EU eviduje 725 000 stížností za rok

Evropská komise dnes zveřejnila obrysy nové pětileté strategie posílení bezpečnosti v „reálném i digitálním prostředí“. Chce se zaměřit na budování infrastruktury odolné vůči hackerským útokům, boj proti terorismu a organizovanému zločinu či na rozvoj unijní policejní agentury Europol.

Prioritám vévodí boj s terorismem

První představená opatření spadají do třetího ze čtyř pilířů nové strategie, který se týká boje s terorismem a organizovaným zločinem. Právě terorismus podle Komasové převládá jako priorita nad dalšími vytyčenými oblastmi spolupráce – ochranou před organizovaným zločinem, kybernetickou kriminalitou či hybridními hrozbami. „K tomu odkazují i zvolené prostředky, např. ochrana veřejných prostor a kritické bezpečnostní infrastruktury, prezentované rovněž ve světle protiteroristických opatření,“ upozornila expertka s odkazem na první pilíř strategie.

Terorismus představuje podle Komasové, která působí i na Katedře bezpečnostních studií FSV UK, pro členské státy bod jednoduché shody, přestože zejména z hlediska novějších členských států, a tedy i ČR, nemusí představovat bezpečnostní prioritu. Jak analytička doplnila, zapojení ČR do spolupráce přesto může znamenat přínos právě vzhledem k lepší koordinaci aktivit ve všech odvětvích.

Boj proti terorismu podle Evropské komise stojí a leží na potlačování polarizace ve společnosti, zaměří se proto také na odhalování radikalizace mezi jednotlivci. Jak vysvětlila Komasová, klíčový je význam posloupnosti protiteroristických opatření, na který podle ní strategie odkazuje bohužel jen částečně. „Na prvním místě by měla stát proti-radikalizační opatření, následovaná brzkou detekcí na úrovni zpravodajských informací, opatření na exponovaných místech by pak měla tvořit až poslední bezpečnostní vrstvu,“ podělila se o svůj pohled.

Velkých teroristických útoků v EU ubývá, obviněných teroristů ale přibylo, říkají odborníci

V boji proti terorismu mají hlavní slovo členské státy. Primárním úkolem EU je utvářet prostor pro jejich efektivní spolupráci a sdílení informací. Hrozba terorismu v Evropě na první pohled klesá, velmi ale záleží na tom, z jakých dat se vychází.

Ve třetím pilíři se chce Komise zaměřit například také na téma obchodování s lidmi, zabavování majetku pachatelů nebo pašování migrantů.

Odolnost infrastruktury, boj s kyberzločiny a silnější Europol

Kritická bezpečnostní infrastruktura musí být odolnější, tvrdí Komise. A zdaleka nemyslí jen dopravní uzly nebo zranitelné veřejné prostory, ale také infrastrukturu kybernetickou. V té souvislosti plánuje evropská exekutiva ještě letos představit strategické priority v oblasti kybernetické bezpečnosti včetně přepracování tzv. směrnice o bezpečnosti sítí a informací.

„Z našeho pohledu oceňujeme zejména úsilí Evropské komise o koordinaci hráčů v oblasti sítí 5. generace, na které zástupci České republiky také úzce spolupracují – například při vydání ,EU 5G Toolbox‘, jehož přípravě ČR spolupředsedala,“ uvedl za Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnosti (NÚKIB) Radek Holý.

Stejně tak se úřad ztotožňuje s důrazem na zlepšování přeshraniční spolupráce či použití rámce pro společnou EU diplomatickou odpověď na škodlivé kybernetické aktivity, takzvaný ,Cyber Diplomacy Toolbox‘. „Další kroky a iniciativy uvedené ve vydané strategii nyní pečlivě analyzujeme,“ doplnil Holý.

Důraz na nutnost zvýšení pružnosti evropské reakce v oblasti kritické infrastruktury označila Komasová za konstruktivní. „Zde je třeba zdůrazňovat, jak strategie činí, rostoucí význam energetického sektoru a zejména jeho napojení na fungování online technologií,“ podotkla k prvnímu pilíři strategie.

© European Union 2020

Další část strategie se zaměřuje přímo na boj s kybernetickými zločiny, například v otázce krádeží totožnosti. Pod drobnohled Komise se dostane také současná kapacita vymáhání práva v digitálních vyšetřováních. Důležitý prvek představuje také boj proti hybridním hrozbám, a to jak skrze celounijní přístup členských zemí, tak spoluprací například se Severoatlantickou aliancí.

„K tomu bych se stavila velmi skepticky, protože historicky byla spolupráce mezi EU a NATO velmi složitá a neefektivní, až na pár výjimek,“ upozornila prezidentka DefSec Innovation Hub Kristina Soukupová, expertka v oblasti bezpečnosti a obrany.

Čtvrtá a poslední část strategie odkazuje na budování „silného bezpečnostního ekosystému“. „EU bude přispívat k podpoře spolupráce a sdílení informací s cílem bojovat proti trestné činnosti a domáhat se spravedlnosti. Mezi klíčová opatření patří posílení mandátu Europolu a další rozvoj Eurojustu v zájmu lepšího propojení justičních a donucovacích orgánů,“ píše Komise. Strategie neopomíjí ani vzdělávání Evropanů v otázce bezpečnostních rizik.

„Celkově se dá říci, že se [v případě nové strategie] jedná o očekávatelný krok vytyčeným směrem, který pro ČR může představovat přínos. Je ale třeba důkladně vyvažovat bezpečnostní opatření s požadavky na zachování soukromí, rovnosti a ochrany dat,“ uzavřela Sarah Komasová.

Koronavirus ovlivnil i obchod s drogami. Pouliční prodej se přesunul do on-line prostředí

Zavřené hranice a karanténní opatření proměňují evropské trhy s drogami a závislým lidem mění život. Organizovaný zločin a distribuční sítě se však nové situaci přizpůsobují a využívají k tomu například internet.