Evropská komise ve čtvrtek (1. srpna) požádala Maďarsko, aby vyvrátilo obavy, že jeho rozhodnutí uvolnit vízová pravidla pro občany Ruska a Běloruska zvyšuje riziko špionáže v celé EU. Maďarsko je totiž součástí schengenského prostoru volného pohybu.
Maďarský premiér Viktor Orbán – jediný lídr EU, který udržuje úzké vztahy s Kremlem i po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 – podepsal na přelomu července a srpna dekret o rozšíření zrychleného vízového režimu na osm zemí včetně Ruska a Běloruska.
Tento imigrační program umožňuje občanům z těchto konkrétních zemí požádat o takzvané „národní karty“, aby mohli v Maďarsku pracovat. Dříve byly tyto karty k dispozici pouze občanům Ukrajiny a Srbska.
Největší skupina Evropského parlamentu, tedy lidovci, na začátku tohoto týdne varovala, že uvolněná pravidla by mohla vytvořit „vážné mezery pro špionážní činnost“ ze strany Ruska uvnitř EU.
Komisařka EU pro vnitřní věci Ylva Johansson k tomu řekla, že s těmito obavami souhlasí, a zaslala Budapešti dopis, ve kterém žádá, aby vláda do 19. srpna odpověděla na seznam otázek.
„Rusko představuje bezpečnostní hrozbu. Potřebujeme být více, nikoli méně ostražití. Umožnění snadného přístupu potenciálním ruským špionům a sabotérům do EU by podkopalo bezpečnost nás všech,“ napsala Johansson na platformě X.
„V dnešním dopise žádám maďarskou vládu o vysvětlení. Pokud jejich nová pravidla představují riziko, budeme jednat,“ dodala členka Evropské komise.
Orbán nedávno naštval své protějšky z dalších zemí Unie také tím, když 5. července odletěl do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a to jen několik dní poté, co jeho země převzala půlroční předsednictví Rady EU.