Dánsko se chce zbavit některých svých opt-outů

bývalý dánský premiér Lars Løkke Rasmussen; zdroj: Rada EU

Šéf největší opoziční dánské strany Lars Løkke Rasmussen uvedl, že by mělo Dánsko uspořádat referendum, ve kterém by se vyjádřilo, zda stále trvá na některých svých opt-outech, neboli výjimkách z evropského práva. K tomuto kroku se kloní i většina ostatních parlamentních stran. Ty se bojí, že ve vznikající dvourychlostní Evropě by mohlo být kvůli své pozici Dánsko vyloučeno z některých důležitých procesů.

Bývalý dánský premiér a lídr hlavní opoziční strany Venstre Lars Løkke Rasmussen se opakovaně vyjádřil, že by chtěl zemi zbavit některých takzvaných opt-outů, neboli výjimek z práva Evropské unie.

Ty si Kodaň vyjednala jako podmínku pro přijetí Maastrichtské smlouvy, kterou Dánové původně v rámci referenda v roce 1992 odmítli. Součástí takzvané Edinburské dohody z roku 1993 jsou výjimky pro Dánsko ve čtyřech oblastech: bezpečnostní a obranné politice, opatřeních souvisejících s občanstvím EU, politikách v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a hospodářské a měnové unii.

„Přišel čas, abychom tyto výjimky vyřešili. Jejich negativní důsledky především v oblasti spravedlnosti jsou tak urgentní, že by bylo nezodpovědné dále referendum odkládat. Podmínkou je ale široká podpora parlamentu, a to je to, co teď nabízím,“ řekl expremiér pro deník Politiken a dodal, že o svém záměru již soukromě hovořil i se současnou předsedkyní vlády Hellou Thorning-Schmidtovou.

Podle Rasmussena by se referendum o výjimce v oblasti spravedlnosti mohlo konat buď v květnu 2014 společně s volbami do Evropského parlamentu, případně dohromady s referendem, které zemi čeká v souvislosti se vznikem evropského patentního soudu. Dodává, že je ochotný diskutovat o zbavení se výjimek ve všech oblastech kromě hospodářské a měnové unie.

Euroskeptická veřejnost

Dánský ministr spravedlnosti Morten Bødskov v minulosti opakovaně uvedl, že stav, kdy se jeho země nezúčastňuje spolupráce při řešení přeshraničních trestných činů v rámci Europolu, je pro Dánsko nevýhodný. Z Kodaně také zaznívá obava, že kvůli prohlubování evropské spolupráce v rámci takzvaného jádra EU by mohla být tato země vyloučena z některých důležitých procesů.

Součástí programu současné dánské vlády byl i plán uspořádat v první polovině jejího mandátu referenda o dvou ze čtyř zmíněných výjimek. Premiérka však nakonec od tohoto záměru ustoupila.

Sofie Carsten Nielsenová, která je členkou vládních sociálních liberálů, uvedla, že signály jsou momentálně „mimořádně pozitivní“.

„Nikdo nemá na zbavení se výjimek větší zájem, než sociální liberálové. Je to pro Dánsko velmi důležité. Je na premiérce, aby určila datum,“ říká Carsten Nielsenová a dodává, že její strana nyní slovům bývalého premiéra Rasmussena velmi pozorně naslouchá.

Jak vládní, tak i opoziční parlamentní strany jsou naladěni vůči Unii většinou pozitivně. V jejich snaze přiblížit se evropskému jádru je však brzdí relativně euroskeptické obyvatelstvo. Podle profesorky Evropských studií z Kodaňské univerzity Marleny Windové si proto vláda nemůže dovolit vyhlásit podobné referendum právě bez podpory opozice.