ČR jako právní stát. Jak se osvědčila v průběhu pandemie?

© EPA

Tento článek je součástí Special reportu: Právní stát v Evropě

Jak v průběhu pandemie obstála ČR jako právní stát? Jen od letošního dubna bylo za nezákonné prohlášeno 39 opatření. Kterých chyb se stát dopustil a jak se jich do budoucna vyvarovat?

V posledních dvou letech zažila celá Evropa řadu zátěžových zkoušek, a ještě spousty jich má před sebou. Jednou z nich bylo i zavádění mnohdy razantních protipandemických opatření, která měla bezprostřední vliv na práva a svobody všech občanu ČR. Jak si s nimi legislativa ČR poradila, probrali účastníci nedávné debaty pořádané Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.

I s ohledem na to, že se jednalo o velmi nezvyklou situaci, na niž legislativní systém ČR nemohl být nijak připraven, občané byli svědky velmi zmatečného jednání. Alespoň se na tom shodli řečníci debaty z řad expertů i politiků.

„Pandemie ukázala omezenou připravenost jak právního řádu, tak i státního aparátu na její zvládání,“ zhodnotil Jan Kysela z Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy s tím, že na vině byla a je právě nestandardnost situace a chybějící zkušenosti.

Projevem nepřipravenosti právního řádu bylo například to, že nebyla dobře promyšlena právní povaha regulatorních opatření. To vedlo mimo jiné k těžké obhajobě zaváděných opatření, a pokud někdo chtěl opatření napadnout, soudy neměly jasné normativní vodítko v zákoně.

Podle Kysely dokonce nebyly realizovány banální věci, jako jsou konzultace regulatorních opatření v Legislativní radě vlády. „Legislativní rada vlády začala být nahodile zapojována až v hloubi roku 2021, ale jsou to naprosto výjimečné případy.“ Ani aktuální vlna nových opatření s legislativní radou konzultována podle Kysely nebyla.

Polský rozsudek je politickým signálem. Musíme chránit právní stát, shodli se odborníci

Situace na poli ochrany právního státu v EU se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu, tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.  

„Opatření bylo nedostatečně zdůvodněno“

„Exekutiva nebyla schopná vydávat taková opatření, která by skutečně byla v souladu se zákonem,“ řekl Marek Výborný, člen Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny ČR. Ve všech rozsudcích, které měl příležitost prostudovat, konkrétně těch od Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, se prý jako leitmotiv neustále opakují stejná odůvodnění: „opatření bylo nedostatečně zdůvodněno“ a „opatření nebylo vůbec zdůvodněno“.

„Od dubna 2021 ke dnešnímu dni (22. října – pozn. red.) Nejvyšší správní soud konstatoval nezákonnost, tedy rozpor s pandemickým zákonem u mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví (MZ), celkem 39×,“ vyčíslila Andrea Procházková, redaktorka týdeníku Respekt.

Chybovost, s jakou byla legislativa tvořena, podle Výborného ukázala mimo jiné to, že právní stav primárně ministerstva zdravotnictví, ale nejenom jeho, byl a je ve velmi zoufalém stavu.

Nejvyšší správní soud také podle Procházkové dlouhodobě a systematicky upozorňoval na to, že úředníci strojově kopírují části opatření, přestože vědí, že je soudy již dříve označily za nezákonné nebo nedostatečně odůvodněné. Buď tedy podle Procházkové nepochopili, co je to právní stát a jak by měl vypadat, nebo šlo o přímý úmysl psát takto špatná pravidla.

Sami politici také v průběhu pandemie tvrdili, že jim soudci boj s pandemií vlastně kazí, a kdyby na právo tolik nedbali, bylo by možná lépe, zmínila Procházková.

Lidé se museli řídit intuicí

Veřejnost se podle Martina Buchtíka, ředitele Střediska empirických výzkumů STEM, nakonec stejně řídila spíše intuicí. Jednotlivci se zkrátka snažili dodržovat zhruba to, co lidé kolem nich. Právě nepříliš dobrá srozumitelnost platných opatření ztěžovala a stále ztěžuje jejich vymáhání.

„Vidíme to právě teď – formálně platí řada opatření, která nejsou dodržována, a tím pádem je těžké pro stávající instituce nebo vládu říct: ‚Pozor, teď už je to opravdu špatné, tak to zase začneme dodržovat, jo?‘,“ uvedl.

Komise upozornila na zhoršení stavu právního státu v EU, Česko dostalo výtku za střet zájmů na vládní úrovni

Podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí se v některých zemích Evropské unie od loňského roku zhoršily. Uvedla to dnes Evropská komise ve svém druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích.

Paradoxně právě ona nepřehlednost situace vedla na druhé straně k tomu, že nedodržování nařízení mělo na vnímání právního státu jen malý vliv – lidé podle Buchtíka nedokázali rozlišit, co je to právo, co dělá vláda, kdy je to politický boj a kdy je to „jemnůstka“ v právních kličkách, kterou si mezi sebou vyříkávají soudy. Lidé také přestali dobře rozlišovat mezi právním a politickým rozhodnutím.

Způsob, jakým veřejnost četla celou situaci, byl poznamenán i různými kauzami některých vrcholných politiků, konkrétně svého času ministrů zdravotnictví, ale i vyhlašování nařízení ze strany rezortu a jejich následné rušení Nejvyšším správním soudem.

Právní stát vnímají Češi pozitivně

„Obecně jsou právní stát i jeho moc vnímány pozitivně,“ uvedl Buchtík s tím, že vnímání lidí je ovlivněno jejich vlastní socio-ekonomickou situací, tedy tím, „jaký život vedou“. Pokud např. mají pocit, že jim demokratické zřízení nic nepřináší, nemají důvěru v lidi okolo sebe a připadají si nevyslyšeni, je velmi nepravděpodobné, že by preferovali právní stát.

„Nemůžete zvýšit důvěru v soudy a soudnictví, aniž byste zvýšili důvěru v celou společnost,“ zdůraznil sociolog.

Fungování horních pater státního aparátu bylo také výrazně ovlivněno osobností předsedy vlády, jak zmínil Kysela. Na řešení pandemie, během které docházelo k rychlému sledu událostí, podle něj měly vliv například sklony premiéra Andreje Babiše k mikromanagementu a malá ochota hledat kompromisy.

Jaká jsou poučení pro novou vládu?

Podle Výborného by si další vláda z dosavadních těžce získaných zkušeností měla odnést nutnost vrátit se ke krizové legislativě, která se během pandemie ukázala jako klíčová. „Krizová legislativa byla psaná pro úplně jiné situace, kterými jsme si v minulých letech prošli, nicméně s pandemií tohoto rozsahu v ní počítáno nebylo.“

Vláda i ministerstva by také neměly rezignovat na vysvětlování opatření a jejich potřebnosti. Pokud tak učiní a pokud se nebudou snažit o určitou empatii s veřejností, nemohou od ní očekávat samozřejmé dodržování pravidel.

A v neposlední řadě by pandemie neměla být důvodem k tomu právo ignorovat – mělo by to být přesně naopak, zmínila Procházková.

Přibáň: Populismus k demokracii patří, ale nesmí být destruktivní

Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.