Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?

© Pixabay

Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat? 

Téma právního státu se letos dostalo do hledáčku Evropské komise a do popředí nejen odborné debaty. Kromě toho, že stále trvají řízení s Polskem a Maďarskem podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, Komise v září představila vůbec první hodnocení stavu právního státu ve všech členských zemích. V závěru roku pak prosincový summit Evropské rady prolomil rozpočtový pat a posvětil podmínku spojující dodržování principů právního státu, jejichž porušení by mohlo ohrozit finanční zájmy Unie, s čerpáním prostředků z evropských fondů.

Nejenže je právní stát jednou ze základních hodnot Evropské unie, ale za jeho porušování hrozí členským státům sankce. Ať už v důsledku mechanismu podle článku 7 v podobě pozastavení hlasovacích práv nebo na základě nového mechanismu ochrany finančních zájmů Unie, podle kterého mohou členské státy přijít o peníze z evropského rozpočtu.

Kompromis ohledně rozpočtu a právního státu je na stole. Podle diplomatů má šanci na úspěch

Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.

Co se vlastně skrývá za spíše abstraktním pojmem právní stát? Definice uvedená ve zmíněné zprávě Komise k právnímu státu v unijních zemích uvádí, že „v právním státu se veškeré veřejné pravomoci vždy vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s demokratickými hodnotami a základními právy a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů“.

Na to, co pod právním státem rozumět a proč je důležité jej mít, jsme se ptali v anketě místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, českého europoslance Tomáše Zdechovského, jeho slovenského kolegy Michala Šimečky, analytiků Zuzany Stuchlíkové a Daniela Hegeduse a ústavního právníka Jana Kudrny.


Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost

Demokracie, právní stát a základní lidská práva jsou tři pilíře, které tvoří podstatu Evropské unie. Toto trio představuje evropské hodnoty. Všechny tři pilíře musí fungovat v dokonalé harmonii. Parametry právního státu jsou zavedeny nejen v evropských Smlouvách, ale také v rozhodnutích Evropského soudního dvora. Jinými slovy, co myslíme termínem „právní stát“ je, že všechny veřejné instituce jednají vždy v mezích stanovených zákonem, v souladu s hodnotami demokracie a základních práv a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů, které jsou zase samy předmětem systému kontrol a vah.

Vyrostla jsem v komunistickém Československu, v době, kdy nebyly svobodné volby, rovnost před zákonem, soudci byli závislí na politické moci, média šířila propagandu vládnoucí strany. Pokud jste v tomto systému neuposlechli, mohli jste být napadeni vládou, soudy nebo médii – nebo všemi najednou. Tak to funguje, když neexistuje právní stát, žádná demokracie, žádná základní práva. A proto se právní stát dotýká každodenního života nás všech, bez ohledu na to, zda vlastníme firmu nebo si jen čteme zprávy – anebo se staráme jen o své věci. Bez právního státu nebude existovat vzájemná důvěra mezi členskými státy a jejich institucemi; společná správa EU bude ohrožena. Tato nedůvěra by také mohla způsobit praktické problémy, jako například neuznání evropského zatýkacího rozkazu, neuznávání rozsudků mezi členskými státy nebo narušení společného boje proti praní peněz nebo terorismu. Bez právního státu čerpání z rozpočtu EU nebude mít efektivní výsledky; korupce a podvody zanechají své stopy. Bez právního státu nebude Evropa vzorem pro sousední státy a zbytek světa; musíme jít příkladem. Unie musí být lépe vybavena v řešení důsledků nedostatků právního státu. Dlužíme to Evropanům.


Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL, EPP)

Právní stát je jako pojem už jasně definován jako takový stát, v němž je výkon státní moci omezen zákony, kdy státní orgány mohou dělat jen to, co jim zákon výslovně dovoluje a sami občané smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje. U tohoto není na místě vymýšlet nějaké vlastní interpretace, je to dané. Pokud někdo třeba zpronevěří peníze, což je zakázáno, mají orgány činné v trestním řízení povinnost situaci řešit dle jasné legislativy. Žádná přepálená šikana, ani druhý extrém v podobě napomenutí a nic víc.

Představme si situaci, kdy by naopak nikdo žádná pravidla nerespektoval – neexistovala by spravedlnost, nikdo by si nemohl být jistý zachováním svobody, nikdo by si nezahrál ani obyčejné Člověče, nezlob se. Nastal by jen chaos, vládl by strach, udávání, pokrytectví, dvojí metry a anarchie. Vždyť to známe i třeba z diktátorských režimů či komunismu. Hlídat pravidla právního státu je jednoduše naprostý základ soužití. Dodržování právního státu je tedy z mého pohledu rozhodně zásadní, tato podmínka se však nesmí zneužívat z pozice silnějších.


Michal Šimečka, europoslanec (PS, RE)

Právní stát představuje souhrn základních principů, na kterých stojí evropské demokracie: dělba moci, právní jistota, nezávislost soudnictví, rovnost před zákonem, ale i ochrana lidských práv včetně práv menšin. Bez právního státu by demokracie nemohla fungovat – hrozilo by nám bezpráví, tyranie většiny nebo nekontrolovatelná vláda nejmocnějších.

Principy právního státu jsou v samém jádru evropského projektu a bez jejich respektování by EU ztratila svou identitu a smysl. Integrace by přestala fungovat, pokud by jednotlivé země porušovaly základní hodnoty a práva svých občanů. Jak by vypadal jednotný trh, pokud by evropští občané a evropské firmy žili v nejistotě, že jim v některém ze členských států hrozí protiprávní jednání ze strany státu? Dnes už jsme tak propojení, že kvalita a nezávislosti soudnictví, policie, prokuratury, ale i médií v jednom státě ovlivňuje život všech evropských občanů. Právě proto potřebujeme nástroj, jak bojovat proti korupci a autokratickým způsobům v EU.


Zuzana Stuchlíková, analytička EUROPEUM

V dnešní debatě o právním státě už dávno nejde jen o základní principy rovnosti před zákonem, povinnosti všech zákon dodržovat či vymahatelnosti práva – pojetí právního státu je mnohem širší a debaty se vedou o legitimitu jednotlivých opatření. Ta by měla stavět na základních demokratických hodnotách, na evropské úrovni obsažených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii: úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, pluralismu, nepřípustností diskriminace, toleranci, spravedlnosti, solidaritě a rovnosti žen a mužů. V praxi sem tak spadá také nezávislost soudnictví, pluralita médií, protikorupční rámec a vyvážené nastavení vztahů mezi institucemi.

Respektování principů vlády práva poskytuje společnosti jistotu a předvídatelnost, tvoří jasně daný rámec vzájemných vztahů mezi jednotlivými společenskými aktéry a garantuje všem jejich práva. To jsou základní stavební kameny pro osobní rozvoj jednotlivců, chod ekonomiky i funkční mezinárodní vztahy.


Daniel Hegedus, analytik German Marshall Fund

Koncept právního státu je souborem principů, které omezují svévolnost politické moci. Právní stát je klíčovým pilířem ústavnosti a důležitou pojistkou proti autoritářským tendencím. Je tedy zřejmé, proč populističtí politici, kteří často otevřeně či skrytě tlačí autoritářskou agendu, právní stát a jeho principy jako například nezávislost soudnictví zpochybňují. Právní stát pojímá principy jako zákonnost, nadřazenost práva, právní jistotu, ochranu před zneužitím moci, přístup ke spravedlnosti, nezávislost soudnictví, právo na spravedlivý soud, rovnost před zákonem a nediskriminaci. Ačkoliv se zdá být právní stát mnohostranným konceptem, který je těžké vystihnout, ve skutečnosti je velmi dobře definovaný, zejména pak Benátskou komisí Rady Evropy.

Právní stát je základním kamenem stabilních, pluralitních, konstitucionálních demokracií stejně tak jako evropské integrace. Bez nezávislého systému brzd a protivah může být demokracie podkopána, a nakonec podmaněna. Navíc je evropská integrace také právní integrací založenou na vzájemné důvěře – národní soudy ve všech členských státech jsou zodpovědné za interpretaci a aplikaci práva EU. Pokud si některá ze zemí podmaní právní stát a nezávislost soudnictví, může to mít dalekosáhlé dopady na celý vnitřní trh a Evropskou unii jako celek. Demokracie ani evropská integrace nejsou bez právního státu životaschopné.


Jan Kudrna, ústavní právník

Pod pojmem právní stát si představuji stát, který dodržuje své právní předpisy, které respektují principy konstitucionalismu, tedy individuální svobody jednotlivce a demokracii. Jak je patrné, jedná se o pojem dosti neurčitý. A i když se o něm v orgánech EU hodně mluví, jeho obsah není konkretizován. Osobně mi není jasné, proč se v souvislosti s porušováním principů právního státu mluví o Polsku, ale ne o Maďarsku. Anebo o Rumunsku a Bulharsku, kvůli kterým před zhruba 5 lety celá diskuze vlastně vznikla. Nikdo ale nemluví ani o zárukách spravedlivého procesu ve Francii, která z mimořádných opatření udělala standard, a v řadě případů vyloučila předběžnou soudní kontrolu nad činností orgánů činných v trestním řízení. Má-li tento pojem být úhelným kamenem politiky EU, což je legitimní požadavek, mělo by být předem řečeno, co je jeho obsahem.

Principy právního státu je dobré dodržovat proto, aby byla zachována práva jednotlivce a prosazování práva na principu rovnosti. Je to tedy otázka kvality života každého z nás.