Členské státy neformálně schválily Rumunku Kövesiovou na post evropského žalobce

[© Shutterstock/Alexandros Michailidis]

Někdejší rumunská protikorupční žalobkyně Laura Kövesiová se zřejmě stane první šéfkou nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

Rumunce dnes v neformálním hlasování v Bruselu vyjádřila podporu velká většina unijních států, informovala agentura AFP. Proti kandidatuře Kövesiové se staví její domovská země Rumunsko.

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Šestačtyřicetiletá Kövesiová získala podporu 17 z 22 zemí (v rámci výboru stálých zástupců v Radě EU, Coreper), které se na fungování evropské prokuratury budou podílet. „Neformální hlasování potvrdilo, že je tu dostatečná většina podporující Kövesiovou,“ řekl AFP zdroj z finského předsednictví v Radě EU.

The Capitals: Slovensko brzdí vznik Úřadu evropského veřejného žalobce

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Proti vůli vlastní země

Budoucí šéf evropské prokuratury musí projít schválením ze strany členských zemí i Evropského parlamentu (EP), který však už dříve vyjádřil nominaci Kövesiové podporu. Nyní bude EP o jménu rozhodovat znovu, podle slovenských zdrojů by to už měla být pouze formalita.

Proti kandidatuře Kövesiové se staví vláda její vlastní země, která ji loni vystrnadila z funkce šéfky protikorupční prokuratury. Za jejího pětiletého působení v čele této instituce byly obžalovány desítky veřejných činitelů, včetně funkcionářů z nejvyšších politických kruhů. Za svou práci si Kövesiová vysloužila pochvalu z evropské strany, ale silnou nevraživost od rumunské vládnoucí Sociálnědemokratické strany.

The Capitals: Kandidátka na post evropského žalobce nesmí opustit Rumunsko

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Vznik EPPO byl schválen v roce 2017 a začít fungovat by měl na konci příštího roku. Bude se na něm podílet 22 států unie včetně Česka. Úřad bude vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU, tedy především zneužívání unijních fondů, ale také velké přeshraniční podvody s daní z přidané hodnoty či financování mezinárodního terorismu.

Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.