Česko, Polsko a Maďarsko porušily odmítáním uprchlických kvót své povinnosti, rozhodl Soudní dvůr

© Shutterstock

Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr Evropské unie. Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční.

Trio visegrádských zemí u soudu v Lucemburku zažalovala Evropská komise s cílem domoci se dodržování unijního práva. Právníci dotčených států však tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót již skončilo a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.

Podle dnešního rozhodnutí soudu byl sice požadavek na ochranu bezpečnosti státu oprávněný, systém kvót jej však uspokojivě zohledňoval. Zemím nedával právo odmítnout program přerozdělování jako celek, ale mohly jako bezpečnostní riziko vyhodnotit přímo jednotlivé migranty. „…chtějí-li se uvedené orgány dovolávat výše zmíněných důvodů, musí po individuálním posouzení jednotlivých případů odkázat na shodující se, objektivní a přesné skutečnosti, na jejichž základě lze mít podezření, že dotyčný žadatel představuje skutečnou nebo potenciální hrozbu,“ píše se v rozsudku.

Konkrétně Česká republika obhajovala své nesplnění povinností nefunkčností mechanismu přerozdělování. Tento argument soud také odmítl s tím, že „nelze připustit, aby členský stát mohl vycházet ze svého jednostranného posouzení údajné neúčinnosti, či dokonce nefunkčnosti relokačního mechanismu stanoveného v uvedených aktech, aby se vyhnul všem povinnostem týkajícím se relokace.“

Unijní státy jednorázový program zavedly – proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku – v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.

Soudní dvůr EU vydá 2. dubna rozsudek ve věci uprchlických kvót. Týkat se bude i Česka

Soudní dvůr EU v případu žaloby Evropské komise proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli nedodržování uprchlických kvót rozhodne 2. dubna. Podle jejich právních zástupců však verdikt nemůže zajistit nápravu.

České reakce

Premiér Andrej Babiš považuje za důležité, že Česká republika nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily. „My jsme sice spor prohráli, ale to není důležité. Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení,“ poznamenal Babiš. „Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně,“ doplnil předseda vlády.

„Nikdo nemůže nutit naši zemi, že musí přijmout povinně na základě kvót uprchlíky. My jsme jako ČR v tu dobu přijali sami o svém vlastním rozhodnutí uprchlíky mimo kvótový systém, významně jsme pomáhali v boji s bojovníky Islámského státu, zároveň jsme výrazně pomáhali v uprchlických táborech, tedy rozhodně se ČR snažila být solidární a pomáhat tehdejší situaci řešit a zároveň neohrozit naši vlastní bezpečnost,“ napsal ČTK předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Byl to zase jednoznačně populismus vlády. STAN se od počátku staví proti stálým kvótám a říkáme to i teď. Tehdy ale šlo o pomoc nárazníkovým státům,“ uvedl na dotaz ČTK šéf STAN Vít Rakušan. Slovensko podle něj situaci tehdy zvládlo, když přijalo několik prověřených lidí a ukázalo tím dobrou vůli a neohrozilo své občany.

Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před soudním dvorem EU Martin Smolek uvedl, že rozsudek by pro ČR neměl mít žádné důsledky, protože použitelnost obou relokačních rozhodnutí, kterých se týkal, skončila v září 2017. „Rovněž komise na ústním jednání uváděla, že neusiluje o zajištění konkrétní nápravy a smysl řízení je pro ni primárně symbolický. Proti rozsudku se již nelze odvolat,“ uvedl Smolek ve vyjádření, které ČTK poskytlo ministerstvo zahraničí.

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.