Budoucnost ochrany hranic EU? Silnější Frontex, chytřejší technologie, lepší výměna informací

© Shutterstock (Konstantin Yolshin)

EU postupně pracuje na zdokonalení ochrany svých vnějších i vnitřních hranic. V posledních měsících dostal jasnější tvář plán posílit agenturu Frontex, Schengenský informační systém byl prohlouben a plánováno je i využití umělé inteligence.

Jedním z klíčových bodů zářijového proslovu o stavu Unie předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera byl také plán významně posílit pravomoci a kapacity Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráže alias Frontexu.

Nově se má zvýšit počet vlastních pracovníků agentury, a to z 2 800 (1 300 + 1 500 rezerva) až na 10 000 v roce 2020. Dále pak má dojít ke zvýšení efektivity agentury – rozšíření úkolů a pravomocí, včetně zadržení neoprávněných migrantů, návratové politiky nebo hlídkování na hranicích. To vše pod dohledem členských států, respektive jejich pověřených orgánů.

„Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž získá své vlastní vybavení, jako jsou plavidla, letadla a vozidla, která budou neustále k dispozici pro nezbytné operace. Komise vyčlenila v nadcházejícím víceletém finančním rámci 2021-2027 2,2 miliardy eur, aby tak agentuře umožnila nejen výbavu pořídit, ale také ji využívat a udržovat,“ píše se v materiálu Evropské komise.

Zatím se samozřejmě jedná pouze o návrh, s jeho přijetím by se však pokračovalo v jakési dlouhodobé trajektorii. Jak v reakci na plánované změny napsala analytička Mariana Gkliatiová z nizozemské Leiden University, agentura pravidelně získává nové pravomoci a kompetence téměř každé dva roky, a to už od svého vzniku v roce 2004.

„Její provozní kapacita neustále roste, nejvyšších hodnot v počtu pracovníků i přidělených financí dosáhla po roce 2015,“ dodala.

Pronásledování teroristů a více vojáků na vnějších hranicích. Junckerovu projevu o stavu EU vévodila bezpečnost

Předseda Evropské komise pronesl na půdě Evropského parlamentu tradiční projev o stavu Evropské unie. Jeho slova o migraci, obraně nebo euru sklidila potlesk i kritiku.

Schengenský informační systém posiluje

SIS, tedy Schengenský informační systém, představuje databázi, která „slouží zejména pro pátrání po osobách (hledaných, pohřešovaných, nežádoucích) a věcech (vozidla, registrační značky, cestovní a osobní doklady, registrační doklady k vozidlům, bankovky, zbraně a další),“ uvádí Policie ČR s tím, že do systému přispívají všechny členské státy přímo ze svých národních pátracích databází.

Jak napsala ČTK, členské státy minulý měsíc potvrdily nová pravidla posilující ochranu Schengenského prostoru volného pohybu. Do Schengenského informačního systému bude možné nově vkládat například záznamy o hledaných osobách, ale třeba také o lidech, kteří nemají legální nárok na pobyt na území EU a mají být vráceni zpět do své země. Do databáze bude mít plný přístup evropská policejní agentura Europol.

Posílený SIS také umožní identifikovat podezřelé osoby účinnějším využíváním otisků prstů, otisků dlaní či zobrazení obličeje. Schválená vylepšení mají také zajistit plnou propojitelnost systému SIS s dalšími unijními systémy, které se týkají migrace, správy hranic a bezpečnosti.

Rozhodnutí států uvítala Evropská komise, která změny v prosinci 2016 navrhla ve snaze zlepšit možnosti reagovat na určité formy závažné trestné činnosti, včetně terorismu.

„Systém SIS je ústředním nástrojem výměny informací v EU, který umožnil vysledovat více než 200 000 pachatelů trestných činů a uskutečnit 50 000 zatčení. To podtrhuje jeho význam pro přeshraniční spolupráci v oblasti bezpečnosti,“ připomněl komisař pro bezpečnostní unii Julian King.

Nové změny kvitoval také český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), který se tematikou ochrany hranic a migrace zabývá. Krok Rady hodnotil „velmi pozitivně“.

„Jde totiž o změny, které jsem osobně opakovaně navrhoval a prosazoval ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (v Evropském parlamentu) a jsem rád, že se je podařilo prosadit,“ řekl.

Tomáš Zdechovský: EU se musí změnit. Tématem eurovoleb bude reforma

V evropských volbách se určitě objeví snaha nahnat body pomocí strachu, to bude taktika populistických stran, říká Tomáš Zdechovský.

„Chytré hranice“

Při ochraně hranic a zvládání migrace musí jít Evropská unie a stejně tak členské státy s dobou. Kromě čím dál užší spolupráce a zdokonalování zmíněných databází jde také o implementaci moderních technologií.

Tomáš Zdechovský popsal příklady technologií, které mají státy EU už nyní ve svém „repertoáru“. „Už několik let využíváme sofistikované kamery a systémy, které hlídají například hranice na Slovensku nebo v Polsku. Díky nim můžeme odhalit pohyb na hranici také v noci,“ vysvětlil.

„Dále se využívají stovky druhů různých detektorů a rentgenů. Pokud je členské státy skutečně používají, jsou schopny odhalit jakýkoliv předmět, osobu nebo většinu nebezpečných látek,“ doplnil europoslanec.

V dubnu 2016 představila Komise upravený návrh na vytvoření systému vstupu/výstupu (Entry/Exit system), který má za úkol uchovávat záznamy o hraničních přechodech lidí ze zemí mimo EU. Tento návrh staví na legislativním balíku „Chytré hranice“ („Smart Borders“) z roku 2013, který si ovšem nezajistil dostatečnou podporu od Parlamentu a Rady. Současný systém manuálního razítkování cestovních dokladů má být v určitých fázích nahrazen automatickým mechanismem. Zároveň má být také propojen se systémem VIS (vízová databáze) – tato dvě nařízení byla podepsána v listopadu 2017, systém vstupu/výstupu má začít plně fungovat nejpozději v roce 2020.

„Orgány zodpovědné za ochranu hranic musí začít jinak přemýšlet o svých strategiích, aby dokázaly reagovat na kriminální aktivity. (…) S touto novou perspektivou přichází digitální horizont, který vyžaduje zpracování a analýzu velkého množství dat, aby se tak předešlo nebezpečím plynoucím z kriminálního podsvětí,“ upozornila ve svém komentáři Ariel Watsonová ze společnosti Cellebrite, která se zabývá vývojem technologií pro extrakci a analýzu dat.

Pohraniční agentury podle ní mají v této „divoké technologické aréně“ za úkol rychle identifikovat neoprávněné osoby. K tomu jim slouží digitální řešení, která dokáží přizpůsobit, automatizovat a zrychlit kontroly na hranicích.

„Některé evropské země přijaly podobné iniciativy jako ,chytré hranice‘, které využívají automatické systémy pohraniční kontroly (ABC), biometrická data a dohled pomocí satelitů,“ řekla Watsonová. Zároveň ovšem dodala, že dokud se proces adaptace na tyto technologie nezlepší, jejich vliv na současné problémy, jako jsou vlny nezákonných migrantů z okolních zemí do EU, nebude viditelný.

Kontroly uvnitř Schengenu způsobují obrovské ztráty. Pomoci může posílení vnějších hranic, ale také společná migrační politika

Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.

Umělá inteligence a její úskalí

Inteligentní přenosný systém kontroly na hranicích alias iBorderCtrl představuje sérii několika procesů a digitálních procedur, které mají za úkol oskenovat obličeje a upozornit na jakékoliv „podezřelé“ reakce a potenciálně lživá tvrzení migrantů, kteří chtějí vstoupit do Schengenu.

Systém založený na umělé inteligenci sleduje až 38 „mikro-pohybů“ ve tváři lidí, které jsou získávány v průběhu série otázek od pracovníků na hraničních stanicích (checkpointech).

iBorderCtrl vznikl v rámci unijního programu zaměřeného na výzkum a inovace Horizont 2020 a podílí se na něm třináct partnerských institucí z celé Evropy. Evropská komise přispěla k vývoji nového nástroje 4,5 miliony eur. Dokončení testovací fáze je naplánováno na srpen 2019.

„I z tohoto kroku mám velkou radost, protože perfektně kombinuje současné vědecké poznatky a nové technologie, a vznikl tak projekt, kde věřím ve skvělé výsledky. Za mě rozhodně dobrý krok k větší bezpečnosti nás všech,“ uvedl Zdechovský.

Zaznívají však také kritické hlasy, které míří na nedokonalosti podobných systémů. První testy například odhalily, že procedura měla pouze 76% úspěšnost. Studie v minulosti také dokázaly, že algoritmy rozpoznávání obličejů mají rozsáhlý problém se „zaujatostí“ a nepřiměřeně postihují především ženy a menšiny.

„Předtím, než začnou systémy s umělou inteligencí využívat vlády, na místě je pečlivá analýza nevyhnutelných ,zaujatostí‘ typických pro všechny systémy detekce, klasifikace a zhodnocení lidí a jejich chování,“ řekla Antoinette Rouvroyová, výzkumnice z Center for Research in Information, Law and Society (CRIDS).

Vnější hranice EU by mohli chránit „hlídači“ s umělou inteligencí

Projekt financovaný Evropskou unií vyvíjí „inteligentní kontrolní systém“ zaměřený na prověřování lidí ze třetích zemí, kteří chtějí přejít přes vnější hranice Unie. Jedním z nástrojů systému je i sofistikovaná analýza mimik obličeje.