Brusel se raduje, Orbán to s úpravou mediálního zákona myslí vážně

Viktor Orbán, maďarský premiér; zdroj: Maďarské předsednictví EU.

Evropská komise včera (16. února) s velkou radostí přijala dodatky, kterými maďarská vláda Viktora Orbána hodlá pozměnit kontroverzní mediální zákon, jenž v zemi platí od začátku roku. Článek vznikl s podporou maďarského EurActivu.

Eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroes neskrývala potěšení, když Budapešť oznámila, že normu, která v Maďarsku vstoupila v platnost na Nový rok, upraví ve všech kritizovaných bodech. Zákon se stal terčem kritiky místních novinářů, unijních institucí a celé řady členských států za to, že podle jejich názoru výrazně narušuje svobodu slova v zemi.

O tom, že Maďarsko v tomto sporu, který negativně poznamenal start maďarského předsednictví Radě EU, ustoupí, novináře informoval mluvčí komisařky Jonathan Todd.

Podle jeho vyjádření se maďarská vláda rozhodla upravit zákon ve všech čtyřech oblastech, na které upozornila komisařka Kroes ve svém dopise zaslaném maďarským úřadům 21. ledna.

Mluvčí také potvrdil, že upravená norma nyní splňuje požadavky Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (směrnice AVMS; z angl. Audiovisual Media Services Directive) a článek 11 Listiny základních práv a svobod EU, který se týká svobody projevu a práva na informace.

A v jakých oblastech tedy maďarské úřady kritiku vyslyšely? Za prvé, po médiích nebude vyžadováno „vyvážené“ zpravodajství (pouze v případě rozhlasového vysílání) a za druhé, zahraniční média, jejichž publikem jsou Maďaři, nebudou muset platit vysoké pokuty za porušení maďarského mediálního zákona.

Maďarsko se dále zavázalo k tomu, že zjednoduší pravidla pro registraci médií a v neposlední řadě slíbilo, že nebude trestat žádné urážky.

Mluvčí komisařky Kroes prohlásil, že evropská exekutiva se bude situací i nadále zabývat a bude bedlivě sledovat, zda maďarské autority dodatky správně implementují a řídí se jimi.

Maďarská opozice zůstává skeptická

Přislíbené změny ale nechávají poměrně chladnou maďarskou opozici, která upozorňuje například na to, že Evropská komise nemůže mluvit do složení mediální rady (jejíž postavení zákon značně posílil), v jejímž pozadí stojí premiér Viktor Orbán.

„Sice to jsou pozitivní změny, ale stále jsou pouze kosmetické,“ nechal se například slyšet Attila Mong, oblíbený rozhlasový moderátor, který obdržel zákaz výkonu svého povolání kvůli protestům proti zákonu den před jeho schválením v maďarském parlamentu, kde má dvoutřetinovou většinu premiérova strana Fidesz.

„Obecný přístup se stejně nezmění… média jsou totiž (v Maďarsku) něčím, co se musí omezovat, potlačovat a regulovat, protože je to´nepřítel´,“ dodal.

Gergely Karácsony, místopředseda maďarských zelených (LMP), kteří zasedají v parlamentu, prohlásil, že změny prosazené Evropskou komisí mají sice svůj význam, avšak nejsou všelékem. Jednoduše proto, že evropská směrnice nepokrývá všechno, vysvětluje.

Karácsony také poukázal na to, že podoba dodatků byla vyjednávána „tajně“ – a to pouze ve dvoustranných rozhovorech, kterých se účastnila maďarská vláda a Evropská komise.

„Zelení by uvítali debatu, do níž by se zapojili i představitelé zájmových skupin,“ řekl.

Nevládní mezinárodní organizace, do jejíhož popisu práce patří obhajoba svobody tisku a médií, Reportéři bez hranic, sice označila slíbené změny za krok správným směrem, ale zároveň poukázala na to, že podoba „konečného textu“, který maďarská vláda představí během příštích dvou týdnů, může být ve finále zcela jiná.