K zajímavému vývoji došlo v EU letos také v otázkách bezpečnosti nebo migrace. Témata jsme pozorně sledovali.
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
Rok 2020, to byla z hlediska migrace a bezpečnosti především krize na řecko-turecké hranici, která se postupně vyvinula až ve spor o těžební průzkum ve Středomoří a protiturecké sankce. Důležité momenty do konce srpna jsme shrnuli v přehledném factsheetu.
Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.
Na otázky k řecko-turecké krizi jsme se ptali také expertek.
EU sice odmítla Orbánův přístup k migraci, nyní se ale chová v podstatě stejně, protože nebyla schopna přijmout jiná pravidla, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Helena Bauerová. EU by podle ní neměla v případné revizi dohody s Tureckem příliš ustupovat.
V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.
Krize představovala jeden z příznaků mnohem hlubšího problému – EU stále nemá jednotnou a udržitelnou migrační a azylovou politiku. Na politický pat mezi státy ukazoval například konec námořní operace Sophia, kterou následně nahradila operace Irini.
Operace Evropské unie Sophia byla od roku 2015 součástí unijních snah dostat pod kontrolu migrační krizi. Teď končí, protože kvůli politickému patu prakticky přestala plnit své poslání.
Evropská komise měla velmi očekávanou reformu migrační a azylové politiky EU původně představit už na jaře.
Nekontrolovatelné šíření koronaviru není jedinou krizí, které EU nyní čelí. Už několik týdnů opět roste napětí na řecko-tureckém pomezí.
Kvůli pandemii a dalším překážkám se však datum zveřejnění několikrát posunovalo, což dalo dost prostoru debatám o tom, jak by nový přístup měl vypadat.
Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.
Evropa vyhlíží nový Evropský pakt o migraci a azylu z dílny Evropské komise, který by měl narýsovat budoucí unijní strategii. Zajistit kompromis mezi všemi státy je však nadlidský úkol.
Evropský parlament dnes odsouhlasil navýšení finanční pomoci pro uprchlíky v Turecku. Ta je sice užitečná, dlouhodobě udržitelné řešení však nenahradí. Turecké vládě se navíc úplně nezamlouvá.
Velké téma představovala také pomoc uprchlíkům, kteří v Evropě již jsou. Nejzásadnějším momentem byl požár v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos. Konkrétně české neziskové organizace vyzývaly vládu ke změně přístupu už v květnu.
V řeckých táborech pro uprchlíky se nachází více než 5000 dětí bez doprovodu. Jedenáctka evropských států už se zavázala, že se o část z nich postará. Zapojit se chtějí i české občanské organizace, potřebují k tomu však souhlas vlády.
Zásadním datem bylo 23. září, kdy Evropská komise zveřejnila Pakt o migraci a azylu – soubor deseti návrhů mířících na komplexní přeměnu společného přístupu EU k migraci, azylovému systému nebo ochraně vnějších hranic. Podívali jsme se také na to, jak situace okolo neregulární/nelegální migrace do Evropy vypadá v současnosti.
Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.
I malý počet nelegálních migrantů přicházejících do Evropy stačí k tomu, aby téma zůstávalo vysoce politicky citlivé. Klíčovou výzvu následujících let představuje obnovení důvěry.
Pokud se zaměříme na téma bezpečnosti šířeji, v červenci Evropská komise zveřejnila tzv. strategii bezpečnostní unie, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.
Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.
Kvůli novým teroristickým útokům v evropských městech se EU o boj s touto hrozbou začala opět více zajímat.
Evropská unie má nástroje na efektivnější boj s terorismem, zatím je ale nedokázala implementovat, myslí si skupinka evropských lídrů a plánuje to změnit. S konkrétními návrhy přijde ještě letos Evropská komise.
Evropská komise ve středu představila balíček návrhů, které mají za cíl posílit bezpečnost Evropanů. Vedle boje proti terorismu a extremismu hodlá výrazně posílit i „evropskou policii“.
Kvůli nedávným teroristickým útokům se Evropská komise rozhodla pospíšit si se svou novou protiteroristickou agendou, a místo příštího roku ji zveřejnila už tento týden. Jak nové plány vypadají?
Bezpečnost má opravdu mnoho tváří. Věnovali jsme se například také tématu boje s drogami a vlivu krize na něj.
Zavřené hranice a karanténní opatření proměňují evropské trhy s drogami a závislým lidem mění život. Organizovaný zločin a distribuční sítě se však nové situaci přizpůsobují a využívají k tomu například internet.
Dopady kouření, alkoholu a drog řeší v Evropské komisi různá generální ředitelství, závislosti jsou však jeden spojený problém, říká odborník na drogovou problematiku Jindřich Vobořil. Ke změně má přispět i jeho think tank.
