Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Směrnice EU o zbraních

Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.

Důležité milníky

červen 2014 – Evropská komise vydává studii předcházející dopadové studii, která jako jednu z možností budoucího vývoje popisuje omezování legálního civilního držení zbraní. Její prezentace komisařkou C. Malströmovou vyvolává zájem českých držitelů zbraní a problematika se poprvé stane významným tématem pro držitele zbraní před volbami do Evropského parlamentu

28. dubna 2015 – Evropská komise představuje Evropský program pro bezpečnost, jehož součástí je silnější právní rámec pro střelné zbraně

7. ledna 2015 – v Paříži útočí teroristé v Charlie Hebdo (s puškami Zastava M70 AB2 patrně propašovanými z Balkánu) a v Hypercacher (s puškou vz.58 nedostatečně znehodnocenou na Slovensku)

13. listopadu 2015 – v Paříží útočí teroristé, kteří jsou vybaveni nelegálními puškami typu Kalašnikov (původně pocházejícími z Bosny, Albánie a Bulharska)

18. listopadu 2015 – Evropská komise v reakci na útoky v Paříži vydává návrh na revizi směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní

15. prosince 2015 – Evropská komise vydává nařízení č. 2015/2403, které upravuje standardy znehodnocování zbraní, a jehož vydání jí bylo uloženo zbraňovou směrnicí v roce 2008

27. dubna 2016 – Evropský hospodářský a sociální výbor vydává k návrhu své stanovisko, ve kterém navrhovanou směrnici s drobnými připomínkami podpořil

10. června 2016 – Rada EU se shoduje na obecném přístupu ke směrnici. Navrhuje několik změn, např. aby měly členské státy možnost zakázané zbraně z určitých důvodů povolit

13. července 2016 – Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) hlasuje o své zprávě ke směrnici, který původní návrh Komise rovněž zmírňuje

5. září 2016 – Výbor IMCO schvaluje mandát k vyjednávání s dalšími unijními institucemi

září – prosinec 2016 – Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU ladí v trialogu výslednou verzi směrnice. Jednáním předsedá Slovensko

4. prosince 2016 – při absenci standardní evropské analýzy dopadů české ministerstvo vnitra vydává svou vlastní analýzu dopadů

20. prosince 2016 – evropské instituce dosahují shody na návrhu směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní

14. března 2017 – plénum Evropského parlamentu přijímá finální verzi revidované směrnice

25. dubna 2017 – text schvaluje i Rada EU, odmítavý postoj ČR, Polska a Lucemburska je přehlasován

14. května 2017 – revidovaná směrnice se objevuje v Úředním věstníku Evropské unie

13. června 2017 – směrnice vchází v platnost

5. března 2018 – Komise vydává nařízení č. 2018/337 k opravě nedostatků nařízení č. 2015/2403 o znehodnocování zbraní

14. září 2018 – datum, do kterého měly členské státy většinu opatření směrnice transponovat do svého práva. Také datum, kdy měla Evropská komise vydat pravidla pro poplašné a plynové zbraně

Slovníček pojmů používaných ve směrnici

– krátká střelná zbraň – střelná zbraň s hlavní nepřesahující 30 centimetrů nebo jejíž celková délka nepřesahuje 60 centimetrů

– dlouhá střelná zbraň – jakákoli jiná střelná zbraň než krátká střelná zbraň

– automatická zbraň – střelná zbraň, jež se automaticky znovu nabíjí pokaždé, když je vypálena jedna střela, a může jedním stiskem spouště vypálit dávku více střel

– poloautomatická zbraň – střelná zbraň, která se po každé vypálené střele automaticky znovu nabije a může jedním stiskem spouště vypálit pouze jednu střelu;

– opakovací zbraň – střelná zbraň, která je po každé vypálené střele ručně znovu nabita tak, že se do hlavně zavede náboj vyjmutý ze zásobníku a přemístěný pomocí mechanismu

– jednoranová zbraň – střelná zbraň bez zásobníku, která se nabíjí před každým výstřelem ručním zavedením náboje do nábojové komory nebo do prostoru k tomu určenému při ústí hlavně

– střelivo s průbojnými střelami – střelivo pro vojenské účely, s plášťovou střelou a průbojným tvrdým jádrem

– střelivo s výbušnými střelami – střelivo pro vojenské účely se střelou obsahující nálož, která po nárazu vybuchne

– střelivo se zápalnými střelami – střelivo k vojenským účelům se střelou obsahující chemickou směs, která se při styku se vzduchem nebo po nárazu vznítí.

EU upravuje držení a nabývání zbraní již od roku 1991

Rozvoj vnitřního trhu a zrušení hraničních kontrol v Evropě s sebou přineslo potřebu sladit pravidla pro nabývání a držení střelných zbraní napříč členskými zeměmi. V roce 1991 proto Evropské společenství přijalo směrnici o kontrole nabývání a držení střelných zbraní.

Již tato směrnice rozdělovala střelné zbraně do kategorií, přičemž kategorie A obsahovala zbraně zakázané. Konkrétně se jednalo o výbušné vojenské střely a odpalovací zařízení, automatické střelné zbraně (střelná zbraň, jež se automaticky znovu nabíjí pokaždé, když je vypálena jedna střela, a může jedním stiskem spouště vypálit dávku více střel), střelně zbraně maskované jako jiné předměty, střelivo s průbojnými, výbušnými nebo zápalnými střelami, a střelivo pro pistole a revolvery s expanzními střelami, s výjimkou zbraní určených k lovu nebo ke sportovní střelbě pro osoby oprávněné užívat tyto zbraně.

Zbraně kategorie A mohly podle směrnice držet pouze osoby s povolením od příslušných orgánů státu za předpokladu, že to nebude odporovat veřejné bezpečnosti a veřejnému pořádku.

Kategorie B, do které byly zařazeny převážně zbraně poloautomatické (střelná zbraň, která se po každé vypálené střele sama znovu nabije a může jedním stiskem spouště vypálit pouze jednu střelu) podléhající povolení.

Kategorie C patřila určitým typům opakovacích (zbraně, které se nabíjejí ručně ovládaným mechanismem, například klikou) a poloautomatických zbraní, které nesplňovaly kritéria pro zařazení do kategorie B. V poslední kategorii D pak byly jednoranové dlouhé střelné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, tedy zbraně bez zásobníku.

V roce 2008 byla stávající evropská legislativa upravena. Změny se týkaly především povinného označování zbraní, jejich evidence a předávání informací o zbraních mezi členskými státy EU.  Vzhledem k závažným problémům se špatně znehodnocenými zbraněmi v EU obsahovala revize směrnice také ustanovení, že znehodnocené zbraně musí být znehodnoceny nevratně. Evropské komisi byla uložena povinnost vydat k tomu konkrétní technické předpisy, což splnila až v prosinci 2015.

Další revize byla naplánována na v dubnu 2015 v rámci Evropského programu pro bezpečnost. Důvodem byla rizika spojená s konflikty na Blízkém východě a sílící hrozba teroristických útoků. Evropská komise se proto rozhodla připravit novou legislativu, která bude reagovat na aktuální dění.

První návrh na sebe v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži nenechal dlouho čekat. Předložen byl 18. listopadu výjimečně bez analýzy dopadů, a to podle Pokynů pro lepší regulaci (Better Regulation Guidelines). Zpráva Komise hodnotící dosavadně platnou zbraňovou směrnici byla publikována společně s návrhem v listopadu 2015.

Ještě předtím si Komise objednala několik studií:

  • externí zhodnocení zbraňové směrnice
  • studii možných kroků v boji proti nedovolenému obchodu se zbraněmi v EU
  • studii o zlepšení pravidel pro znehodnocování, ničení a označování zbraní v EU a o výstražných a signálních zbraních a replikách

Komise také přijala několik zpráv týkajících se zbraňové směrnice:

Zbraňovou směrnicí se detailně zabýval i Evropský parlament. Přijal následující usnesení:

  • rezoluce o protiteroristických opatřeních (únor 2015) zdůrazňující nutnost posílení spolupráce v rámci mechanismu výměny informací, a také v dohledávání a ničení zakázaných zbraní
  • rezoluce o Evropské bezpečnostní agendě (červenec 2015) připomínající urgentní potřebu lepšího vyhodnocování hrozeb pro unijní bezpečnost a také potřebu zaměřit se na prioritní oblasti boje proti terorismu
  • rezoluce o exportu zbraní (prosinec 2015)

Zbraním se ještě před zveřejněním návrhu EK věnovali i zástupci členských států EU. V reakci na útok na redakci Charlie Hebdo v lednu 2015 ministři vnitra EU přijali Pařížskou deklaraci, ve které se zavázali ke zlepšení sdílení zpravodajských informací s cílem snížit zásoby ilegálních zbraní v Evropě. Ministři v rámci Rady v březnu 2015 navrhli Komisi způsoby boje proti nedovolenému obchodu se zbraněmi. Dále navrhli, jak společně s Europolem zdokonalit výměnu informací a spolupráci na operacích. Rada EU ve svých závěrech z června a října 2015 volala i po revizi zbraňové směrnice.

V podobném duchu se nesla Evropská rada v únoru 2015, kde lídři zemí požadovali po pověřených úřadech zvýšení míry spolupráce v oblasti boje proti obchodování se zbraněmi, a to i prostřednictvím rychlého přezkumu příslušných právních předpisů.

Návrh Evropské komise z 18. listopadu 2015

Nejspornějším bodem návrhu revize směrnice o kontrole nabývání a držení střelných zbraní, který Komise zveřejnila 18. listopadu, byl zákaz vlastnictví poloautomatických zbraní s vojenským vzhledem soukromými osobami. Takové zbraně by se podle návrhu Komise měly přesunout z kategorie B do A. Podobně sporným bodem byla povinnost zničení či znehodnocení všech zbraní kategorie A, včetně těch v muzejních sbírkách.

Zákaz vlastnictví pro civilní osoby by navíc platil i pro zbraně deaktivované, tedy znehodnocené tak, aby s nimi nešlo střílet ostrými náboji. Komise totiž měla obavy, že řada zbraní pohybujících se na evropském trhu není znehodnocena nevratně. Při jejich úpravě by se tak opět mohly stát nebezpečné. Povinnost vydat technické specifikace pro znehodnocování zbraní, které by zajistily, že znehodnocení bude nevratné, ji však byla uložena již v roce 2008.

Legální zbraně v EU: Co a proč chce Brusel měnit?

Teroristické útoky v Paříži se pro Komisi staly impulsem urychlit změnu současných pravidel pro nakupování a držení střelných zbraní v EU. Někteří čeští politici, europoslanci a především držitelé zbraní se bouří. Návrh totiž prý místo zefektivnění boje proti nelegálnímu držení a obchodování zbraní míří proti těm, kteří si je pořizují podle pravidel. Co přesně kritizují? A jaké jsou šance návrhu v Evropském parlamentu?

Zásadní změny by zaznamenala i kategorie zbraní C, které je možné si pořídit, pokud člověk vlastní zbrojní průkaz a nákup následně ohlásí na policii. Do této třídy by nově spadaly zbraně, které český zákon řadí do kategorie D a k jejichž držení postačuje svéprávnost a dovršení 18 let věku. Jedná se například o znehodnocené zbraně, ze kterých nelze střílet, expanzní zbraně, které mohou střílet pouze slepými náboji, či repliky zbraní. K pořízení těchto zbraní by byla nutná registrace a oprávněný důvod.

Další novinkou bylo rozšíření působnosti směrnice i na sběratele zbraní. Ti měli podle Komise podléhat nově stejným pravidlům a povinnostem jako ostatní držitelé střelných zbraní. Směrnice i nadále vůbec nezná držení zbraní pro osobní ochranu, které v ČR naprosto převažuje.

Nově Komise navrhla také to, aby národní registry shromažďovaly záznamy o deaktivovaných zbraních a jejich vlastnících. Pro zlepšení sledování zbraní chce Komise prosadit i povinnost uchovávat informace o zbraních až do jejich zničení, tedy ne jen 20 let jako dnes. Více propojeny mají být napříč EU i národní registry zbraní a členské státy by se podle návrhu měly navzájem informovat například o zamítnutí žádosti o povolení získat zbraň.

Mezi významnými změnami bylo také omezení prodeje zbraní, jejich částí a střeliva přes internet, respektive jejich zasílaní poštou, které je typické pro odlehlé oblasti Skandinávie, zatímco v ČR je zakázané.

Po zveřejnění návrhu pokračoval běžný legislativní proces na úrovni EU.

Co na to národní parlamenty?

Časová lhůta pro zhodnocení dodržení principu subsidiarity vypršela na začátku února 2016. Pouze švédský parlament poskytl unijním institucím odůvodněné stanovisko. Poukázal na nedostatky návrhu v kontextu dodržení principu subsidiarity a také zpochybnil efektivitu některých navrhovaných opatření.

Další národní parlamenty reagovaly v rámci politického dialogu. V lednu 2016 přijal EU výbor v polském senátu stanovisko. V dubnu zakončil český senát kontrolní postup v této věci vydáním konečného prohlášení. Vyjádřily se také další země: finský parlament, italský senát, portugalský parlament a rumunská sněmovna. K vydání odůvodněného stanoviska, které by mohlo v případě zapojení většího počtu parlamentů vést k zablokování návrhu, ale nepřistoupily.

Parlamentní analýza

European Parliamentary Research Service (EPRS, think-tank Evropského parlamentu) v lednu 2016 publikoval své posouzení implementace zbraňové směrnice. U návrhu poukázal na absenci analýzy dopadů a také na to, že některé navržené úpravy jdou za hranici doporučení zmíněného externího zhodnocení směrnice (např. zahrnutí poplašných a signálních zbraní při definování střelných zbraní). Podle názoru EPRS bylo možné se obavám ze směrnice vyhnout jasnější terminologií, a to především vzhledem k navrhovanému zákazu některých poloautomatických zbraní.

Legislativní proces

V Evropském parlamentu byl za návrh zodpovědný výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), zpravodajkou se stala Vicky Fordová z frakce konzervativců a reformistů. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) poskytnul své stanovisko. Veřejné slyšení o úpravě směrnice se konalo 15. března 2016, draft byl publikován 22. března.

Prvotní diskuse na pracovních úrovních Rady odstartovaly v prosinci 2015. Dne 10. června 2016 se Rada shodla na své vyjednávací pozici v obecném přístupu k návrhu, a to s následujícími úpravami:

  • členské státy by měly mít možnost povolit pořízení a vlastnictví zakázaných střelných zbraní, pokud to bude nutné ke vzdělávacím, kulturním, výzkumným nebo historickým účelům
  • členským státům by mělo být povoleno schválit jednotlivcům nákup a vlastnictví jinak zakázaných zbraní a jejich nezbytných součástí z důvodu národní obrany – v kontextu dobrovolného vojenského výcviku, který zajišťuje vnitrostátní právní rámec
  • předměty, které vypadají jako střelné zbraně (repliky), ale nelze z nich pomocí spalitelné hnací látky vystřelit střelu nebo projektil, by neměla směrnice zahrnovat
  • střelné zbraně a munice by měly být bezpečně uloženy, pokud nejsou pod nepřetržitou kontrolou. Nejsou-li přechovávány v trezoru, zbraně a munice by měly být uloženy zvlášť. Parametry úložných prostorů by měly být definovány národními právními rámci
  • členské státy by měly mít možnost dovolit dosavadním držitelům nově zakázaných zbraní, aby si je ponechali

13. července 2016 přijal EP výbor IMCO zprávu, ve které:

  • uvedl, že definice termínu „střelná zbraň“ musí být vyjasněna a kontrola hlavních částí zbraní zdokonalena tím, že do zmíněné definice budou doplněny všechny přenosné předměty, které obsahují stejné hlavní části jako střelné zbraně
  • poznamenal, že k replikám a signálním zbraním by se nemělo přistupovat jako ke střelným zbraním, pokud na ně nemohou být přeměněny nebo s nimi nesdílí hlavní části.
  • dále upřesnil definice kategorií A6 a A7 (další technické charakteristiky, počet vystřelených nábojů bez přebíjení atd.)
  • uvedl, že členské státy by měly mít možnost povolit uznávaným muzeím a sběratelům nákup a držení zakázaných zbraní a munice (z důvodů historických, kulturních, výzkumných atd.), a to při splnění přísných podmínek
  • doplnil ustanovení o skladování střelných zbraní a střeliva, ve kterém upřesnil, že kritéria by měla být stanovena vnitrostátními předpisy
  • připojil detailnější podmínky v oblasti internetového prodeje střelných zbraní, hlavních částí a střeliva

5. září 2016 IMCO výbor schválil mandát pro vyjednávání s Radou EU. Trialog pod slovenským předsednictvím začal v září a dohoda vznikla v prosinci 2016. Europarlament text přijal na plenárním zasedání 14. března 2017 a Rada ho schválila 25. dubna. Finální verze byla podepsána 17. května 2017, dne 24. května byla zveřejněna v Úředním věstníku.

Podporovat držení zbraní, aby se lidé mohli bránit, je nesmysl. Zakazování je ale také chyba, říkají odborníci

Evropská směrnice o nabývání a držení střelných zbraní budí v ČR vášně. Češi totiž mají ke zbraním sentimentální vztah, říkají odborníci z Ministerstva vnitra ČR.

Výsledek

Směrnice (EU) 2017/853

Zásadní změny se týkají kategorií, do kterých se zbraně zařazují a kterým také přísluší konkrétní pravidla či podmínky.

Nové rozdělení zbraní podle revidované směrnice:

Kategorie A – zakázané střelné zbraně, které může stát povolit, pokud je to nutné ke vzdělávacím, kulturním, výzkumným nebo historickým účelům. Jednotlivci by je měli mít možnost nabývat za účelem národní obrany. Dále je mohou státy povolovat muzeím a sběratelům. Jedná se o:

  1. Výbušné vojenské střely a odpalovací zařízení.
  2. Automatické střelné zbraně.
  3. Střelné zbraně maskované jako jiné předměty.
  4. Střelivo s průbojnými, výbušnými nebo zápalnými střelami, jakož i střely pro takové střelivo.
  5. Střelivo pro pistole a revolvery s expanzními střelami, jakož i střely pro takové střelivo, s výjimkou zbraní určených k lovu nebo ke sportovní střelbě pro osoby oprávněné užívat tyto zbraně.
  6. Samočinné palné zbraně, které byly přeměněny na samonabíjecí palné zbraně, aniž je dotčen čl. 7 odst. 4a. (členské státy mohou majitelům ponechat palné zbraně, pokud byly registrovány před 13. červnem 2017)
  7. Jakékoli z těchto samonabíjecích palných zbraní pro střelivo se středovým zápalem:
    a) krátké palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 21 nábojů bez opětovného nabití, pokud je součástí palné zbraně zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 20 nábojů, nebo je do ní vloženo odnímatelné zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 20 nábojů;
    b) dlouhé palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 11 nábojů bez opětovného nabití, pokud je součástí palné zbraně zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 10 nábojů nebo je do ní vloženo odnímatelné zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 10 nábojů.
  8. Dlouhé samonabíjecí palné zbraně (tj. palné zbraně původně určené ke střelbě z ramene), které mohou být zkráceny na délku kratší než 60 cm, aniž by pozbyly funkčnost, prostřednictvím skládací nebo teleskopické ramenní opěry nebo ramenní opěry, kterou lze odstranit bez použití nástrojů.
  9. Jakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.

Podle vyjednané dohody bude pořízení střelné zbraně kategorie A6 nebo A7 ke sportovní střelbě možné pouze při dodržení přísných podmínek (aktivní tréninky, členství ve střeleckém klubu).

Kategorie B – Palné zbraně podléhající povolení

  1. Krátké opakovací palné zbraně.
  2. Krátké jednoranové palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem.
  3. Krátké jednoranové palné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 28 cm.
  4. Dlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje v případě palných zbraní pro střelivo s okrajovým zápalem a více než tři náboje, avšak méně než dvanáct nábojů v případě palných zbraní pro střelivo se středovým zápalem.
  5. Krátké samonabíjecí palné zbraně jiné než uvedené v kategorii A bodě 7a
  6. Dlouhé samonabíjecí palné zbraně uvedené v kategorii A bodě 7b, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než tři náboje, pokud je jejich zásobovací ústrojí odnímatelné nebo pokud není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžnými nástroji na zbraně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje.
  7. Dlouhé opakovací a samonabíjecí palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, která nepřesahuje délku 60 cm.
  8. Jakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.
  9. Samonabíjecí palné zbraně pro civilní použití, které mají vzhled zbraní se samočinným mechanismem, jiné než uvedené v kategorii A bodě 6, 7 nebo 8.

Kategorie C – Palné zbraně a jiné zbraně podléhající ohlášení

  1. Dlouhé opakovací palné zbraně jiné než uvedené v kategorii B bodě 7.
  2. Dlouhé jednoranové palné zbraně s drážkovým vývrtem.
  3. Dlouhé samonabíjecí palné zbraně jiné než uvedené v kategorii A nebo B.
  4. Krátké jednoranové palné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka není menší než 28 cm.
  5. Jakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.
  6. Palné zbraně zařazené do kategorie A, B nebo C, které byly znehodnoceny v souladu s legislativou EU.
  7. Dlouhé jednoranové palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně uvedené na trh dne 14. září 2018 nebo později.

Nová verze směrnice požaduje po všech prodejcích a zprostředkovatelích prodeje zbraní okamžité nahlášení jakékoliv transakce pověřeným národním úřadům, které by měly uchovávat databázi informací o zbraních ještě 30 let po jejich zničení. Nákup zbraně přes internet je dovolen pouze, pokud identita a povolení nákupčího jsou zkontrolovány prodejcem/zprostředkovatelem nebo veřejnou mocí.

Směrnice začala platit 13 června 2017. Transpozice většiny ustanovení měla být hotová 14 září 2018, zatímco ustanovení ohledně aktivit prodejců a spotřebitelů, stejně jako systémů archivace dat mají být transponována do 14. prosince 2019.

Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem

Ať se lidé, kteří hovoří o regulaci zbraní, vžijí do kůže šéfredaktora Charlie Hebdo. Byl to sportovní střelec a dostával každý týden výhrůžky smrtí. V této situaci si podal žádost, aby u sebe mohl nosit nabitou zbraň. Žádosti nebylo vyhověno.

Stanoviska

Evropské instituce

Julian King, eurokomisař odpovědný za bezpečnostní unii

Evropská komise při zveřejnění návrhu zdůrazňovala přínos směrnice ve snaze znemožnit teroristům přístup ke střelným zbraním. „Je načase dokončit legislativní práci na revizi směrnice o střelných zbraních a odstranit vojenské automatické zbraně typu kalašnikov z širšího oběhu,“ prohlásil komisař.

Vicky Fordová, zpravodajka návrhu

Projednání návrhu Evropské komise měla v Evropském parlamentu na starosti britská europoslankyně Vicky Fordová (ECR). V březnu 2017, kdy byla její zpráva přijata, uvedla: „Za poslední rok a půl jsme v Parlamentu pracovali s mnoha zainteresovanými stranami, orgány činnými v trestním řízení, zkušebnami střelných zbraní a právními experty ve snaze ochránit zájmy oprávněných uživatelů zbraní a zároveň vyřešit problémy v oblasti bezpečnosti. Parlamentní text prošel mnohými významnými úpravami. Změny, na kterých jsme se dohodli, odstraní nedostatky a významně přispějí k naší bezpečnosti, zároveň však budou respektovat práva zákonných vlastníků.“

Carmelo Abela, maltský ministr vnitra

Rada EU složená z ministrů členských států přijala směrnici v dubnu 2017, tedy v době, kdy byla předsednickou zemí EU Malta. Ministr vnitra Carmelo Abelapři té příležitosti uvedl: „Novou směrnicí o palných zbraních se zavádějí důkladnější kontroly pro nabývání a držení palných zbraní, a to především s cílem zamezit tomu, aby byly legální způsoby a regulační rámce pro nabývání a držení palných zbraní zneužívány zločineckými skupinami nebo teroristy. Tato směrnice je tudíž důležitým krokem vpřed, zejména proto, že zajišťuje rovnováhu mezi bezpečnostními zájmy a potřebou nenarušit legitimní činnosti. Je nicméně nesmírně důležité, aby EU a její členské státy pokračovaly v úsilí směřujícím k eliminaci nezákonných způsobů nabývání palných zbraní ze strany zločineckých skupin a teroristů.“

Čeští politici a státní orgány

Andrej Babiš, předseda vlády

Předseda vlády Andrej Babiš odmítá omezení práv, která se týkají nabývání a držení zbraní a vůči směrnici o zbraních se tedy staví kriticky, podepsal například petici „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní“.

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra zastávalo od počátku konzistentní názor, že směrnice ve své podstatě nesouvisí s bojem proti terorismu a ve svém výsledku by nesmyslně omezila držitele střelných zbraní. Některé prvky směrnice považuje za „věcně nevhodné, právně nejednoznačné a v některých případech nepřiměřené.“

Milan Chovanec, tehdejší ministr vnitra

Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec směrnici o zbraních odmítal. Současné české zákony týkající se zbraní považuje za dostatečné, nestaví se sice proti jednotným podmínkám znehodnocování zbraní či evropskému registru zbraní, ale ve směrnici nespatřuje zdokonalení evropské bezpečnosti nýbrž nesmyslné omezení, které by se negativně dotklo občanů, myslivců, sportovců a sběratelů, což považuje za trestání legálních držitelů zbraní.

Směrnice podle jeho názoru nespěje k ochraně proti terorismu, ale spíše kontraproduktivně k odlivu legálních zbraní do nelegální sféry, tedy na černý trh, ze kterého právě pocházejí zbraně užívané pro teroristické útoky. Proto by se měla směrnice zaobírat spíše úpravou nelegálních zbraní a nikoli regulovat legálně držené zbraně. Česká republika by se podle něj proti implementaci směrnice měla bránit žalobou. Tuto žalobu podala Česká republika v srpnu 2017, nicméně Soudní dvůr EU doposud v této věci nevydal rozsudek.

Rozsudek ohledně sporné zbraňové směrnice lze očekávat až příští rok

Česko loni v srpnu podalo k evropskému soudu žalobu kvůli směrnici o zbraních, která je podle vlády diskriminační. Do českého práva má být předpis implementován do poloviny září, ale rozsudek ohledně žaloby se dá očekávat až mnohem později.

Senát

Senát České republiky se směrnicí o zbraních nesouhlasí, vnímá ji jako nástroj omezující právo českých občanů na držení zbraně. A to především proto, že nevidí souvislost směrnice regulující legálně držené zbraně s bojem proti terorismu, vzhledem k tomu, že teroristické útoky jsou povětšinou páchané nelegálními zbraněmi. Senát ve svém stanovisku vyjadřuje nesouhlas s implementací této směrnice do právního systému České republiky a navrhuje, aby Česko ve své zbraňové legislativě zavedlo výjimky vůči této směrnici.

Václav Láska, senátor, nestraník za Zelené

Senátor Václav Láska považuje směrnici za špatnou z technického hlediska, největší problém směrnice spatřuje v tom, že směrnice vytvořená za účelem ochrany proti terorismu „obsahuje řadu ustanovení, která s bojem proti terorismu nemají nic společného.“

Jana Černochová, první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS

Jana Černochová, expertka na obranu z řad ODS, stejně jako Občansko-demokratická strana směrnici o zbraních odmítá. Trvá na tom, že české zákony jsou dostačující a směrnice svým obsahem pouze nesmyslně reguluje držení legálních zbraní, čímž zasahuje do práv občanů členských států EU, a to i co se týče nového, méně striktního návrhu směrnice. Podle ODS směrnice prostřednictvím regulace pravidel pro legální držitele zbraní není schopna naplnit svůj účel, tedy boj s terorismem. Naopak, tímto odzbrojováním vystavuje občany EU bezpečnostním hrozbám a oslabuje tak důvěru lidí v evropské a státní instituce. Proto ODS návrh směrnice odmítá a staví se proti jeho implementaci i za cenu sankcí.

Jan Zahradil, europoslanec za ODS, frakce ECR

Jan Zahradil se ztotožňuje s postojem jeho strany vůči zbraňové směrnici. „Jsme přesvědčeni, že legální držení zbraní pro společnost žádnou hrozbu nepředstavuje a není žádný důvod k takto drastickému zásahu do práv občanů. Zvláště v zemi, kde je legislativa velice přísná a přitom funkční,“ uvádí europoslanec.

Za správnou nepovažuje Zahradil ani přepracovanou směrnici, která je v mnohém mírnější regulací. Obává se, že směrnice spíše než k ochraně před terorismem, povede k destabilizaci účinné národní legislativy.

Pavel Poc, europoslanec za ČSSD, frakce S&D

Europoslanec Pavel Poc se negativně stavěl vůči původnímu návrhu směrnice, co se týče ale její nové podoby, už tak skeptický není. „Stojím si každopádně za tím, že jsme v EP odvedli svoji práci dobře. Návrh ve znění, které jde do výboru IMCO, nepředstavuje žádnou reálnou překážku pro držení zbraní a představuje zásadní posun v zajištění nutné spolupráce mezi členskými státy při řešení terorismu.“

Olga Sehnalová, europoslankyně za ČSSD, frakce S&D

Europoslankyně Olga Sehnalová už tak shovívavá v otázce přepracovaného návrhu směrnice o zbraních není. Souhlasí s tím, že nový návrh v mnohém napravuje nedostatky původního návrhu Evropské komise, nicméně se stále jedná o úpravu, která „může přinést negativní dopady na legální držitele zbraní, může vést k vytlačení legálních zbraní na nelegální trh a může vést k masivní kriminalizaci lidí, kteří nepředstavují reálnou bezpečnostní hrozbu.“

Zdeněk Ondráček, poslanec za KSČM

Zdeněk Ondráček označuje směrnici o zbraních za paskvil, který ve svém důsledku povede k ohrožení bezpečnosti a nikoli k jejímu zachování, vzhledem k tomu, že pravděpodobně vzroste počet nelegálních držitelů zbraní.

Ivan Bartoš, předseda strany České pirátské strany

Ivan Bartoš je přesvědčený, že „současná úprava ČR je zcela postačující a je hodnocena v rámci EU jako velmi dobrá“. Nebrání se sice sjednocení legislativy, ale ne formou směrnice, která znamená přísnou restrikci na poli úpravy legálního držení zbraní. Spíše by uvítal, kdyby se česká zbraňová právní úprava stala modelem pro sjednocení evropské zbraňové legislativy.

Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, frakce EPP

Tomáš Zdechovský zastává názor, že původní verze směrnice o zbraních obsahovala několik zcela nesmyslných opatření, která by vedla spíše k odzbrojení legálních držitelů zbraní a nikoli k boji proti terorismu. Nicméně, co se týče novelizace této směrnice, Zdechovský uvádí, že směrnice „řeší také některé závažné nedostatky v oblasti zbraňové legislativy, které jsou skutečně potřebné a užitečné. Například sjednocuje kategorie zbraní, názvosloví, způsoby prodeje (zákaz projede online) nebo způsob znehodnocování,“ a dodává, že kontroverzní regulace vzduchovek a plynovek není součástí směrnice, jak bylo někdy uváděno.

Michaela Šojdrová, europoslankyně za KDU-ČSL, frakce EPP

Michaela Šojdrová považuje zbraňovou směrnici za špatně technicky provedenou a hlasovala proti jejímu schválení. Šojdrová míní, že směrnice reguluje oblast, která měla zůstat v rukou národních států a je především namířena proti držitelům zbraní, a ne proti terorismu. Obává se, že implementace směrnice do národních právních řádů odhalí její technické nedostatky.

Dita Charanzová, europoslankyně za ANO, frakce ALDE

Europoslankyně Dita Charanzová se od počátků staví proti směrnici o zbraních, a to i proti její novelizaci negativně a vnímá ji jako špatnou legislativu, připravila mnoho pozměňovacích návrhů, a nakonec hlasovala proti směrnici.

Strana TOP 09

Strana TOP 09 by raději prosadila českou zbraňovou právní úpravu jako standard ve všech zemích EU, nežli implementovala směrnici připravenou na evropské úrovni. Například František Laudát (poslanec za TOP 09) uvádí, že „přílišné restrikce mohou naopak vést k výraznému nárůstu nelegálního držení zbraní,“ s tím, že teroristé neoperují s legálně drženými zbraněmi, což by ve svém důsledku k ochraně před terorismem nepřispělo.

Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09/STAN, frakce EPP

Europoslanec Luděk Niedermayer je jeden z těch, kteří se k novelizované směrnici nestaví zcela odmítavě. Niedermayer poukazuje na to, že směrnice není restriktivní, tedy, že se nedotkne občanů, kteří již legálně zbraň vlastní a na to, že směrnice neomezí občany věnující se myslivectví nebo sportovní střelbě, jak bylo mnohdy uváděno.

Organizace

Radek Balcárek, pořadatel rekonstrukce bitvy u Hradce Králové

Radek Balcárek je jedním z těch, kterých by se implementovaná směrnice o zbraních výrazně dotkla. Balcárek je totiž pořadatelem rekonstrukce bitvy u Hradce Králové. Podle směrnice by si účastníci rekonstruované bitvy museli obstarat zbrojní průkazy, navíc by historické místo bitvy muselo být schváleno jako střelnice, což je velmi nákladný krok. Proto se Balcárek staví proti evropské zbraňové směrnici.

Pavel Černý, prezident organizace Liga Libe

Pavel Černý, prezident organizace Liga Libe zastupující majitele zbraní, která stojí za peticí „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní“, směrnici nepodporuje. Upozorňuje na to, že směrnice se dotkne znehodnocených zbraní využívaných při rekonstrukcích historických bitev. Co se týče petice, podepsaní v ní žádají zástupce ČR, aby „schválili novelu ústavního zákonu o bezpečnosti ČR, zakotvující do našeho ústavního pořádku právo na legální vlastnictví zbraní za účelem zajištění obrany a vnitřní i vnější bezpečnosti našeho státu.“ Zároveň petice požaduje, aby dotčené orgány ČR odmítly implementaci evropské zbraňové směrnice.

David Karásek, člen představenstva sdružení LEX

David Karásek vidí ve směrnici pozitiva i negativa. „Ta směrnice není celá špatná. Některé body, které v ní jsou, měly být hotovy už dávno. Jiné jsou ale naprosto zbytečné.“ Za ty zbytečné považuje Karásek například povinnost registrace znehodnocených zbraní nebo nová omezení samonabíjecích zbraní.