Operace EBOP

(Zveřejněno 9.9.2005; neaktualizováno)

Od konce devadesátých let vytváří Evropská unie společnou bezpečnostní a obrannou politiku (EBOP). Vrcholem dosavadní integrace v této oblasti jsou zahraniční operace EU, z nichž první byla spuštěna v roce 2003.

Nejnovější vývoj & další kroky:

Několik operací v rámci EBOP již bylo ukončeno. Evropská unie se však účastní mnoha nových projektů – jen v červenci byly zahájeny dvě operace, v Iráku a v Súdánu. V květnu tohoto roku navíc schválila Rada společnou akci, kterou zahajuje přípravu na misi Evropské unie v Demokratické republice Kongo. Operace pod označením EUSEC RD CONGO bude mít za úkol asistovat konžským úřadům při reformě obranného sektoru a pomáhat při úspěšné integraci konžské armády do systému.

Souvislosti:

Vzápětí po ustavení evropské bezpečnostní a obranné politiky jako autonomní součásti společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU na summitu v Kolíně nad Rýnem v červnu 1999 se členské státy zavázaly poskytnout vojenské a policejní jednotky pro společné akce pod hlavičkou Evropské unie. Podle helsinského hlavního cíle z prosince 1999 měla EU disponovat 60.000 vojáky, které by byla schopná nasadit během 60 dní na jeden rok. Závazek ze Santa Maria da Feira z června 2000 zase zahrnoval 5.000 policistů, kteří měli být schopni zapojit se do akcí od prevence konfliktů po krizový management. Z nich by 1.000 bylo možno nasadit do 30 dnů.

Operace EBOP jsou legislativně ukotveny ve Smlouvě o Evropské unii (SEU), a to v její hlavě V – Ustanovení o Společné zahraniční a bezpečnostní politice. Zahrnují humanitární a záchranné mise, mise k udržení míru a mise bojových jednotek k řešení krizí, včetně prosazování míru (čl. 17(2) SEU). Tato formulace přesně kopíruje závazky Západoevropské unie – tzv. Petersbergské úkoly. Jednotlivé mise odpovídají společným akcím Rady podle článku 14 SEU.

Financování operací je v primárním právu řízeno předpisy pro financování společných akcí. Správní výdaje jsou hrazeny z rozpočtu Evropského společenství. Operativní výdaje jsou také hrazeny z rozpočtu ES, pokud nemá operace souvislost s vojenstvím a obranou nebo pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak. Pro takové případy zřídila Rada v únoru 2004 systém ATHENA, v jehož rámci se členské státy podílí na společných výdajích podle velikosti HDP.

Kromě členských států EU se mohou operací EBOP účastnit i jednotky ze třetích zemí. V tom případě se jejich nasazení i finanční participace vysílacího státu organizuje na ad hoc bázi.

Evropská unie rozlišuje tři druhy operací EBOP: vojenské, policejní a mise na podporu právního státu. Tyto druhy se liší druhem nasazeného personálu (vojenské jednotky, policisté, civilní úředníci), ale zejména funkcí.

Plánování vojenských akcí bylo dlouhou dobu největším bodem sporu mezi členskými státy EU. Zejména Velká Británie silně nesouhlasila se zřízením autonomního plánovacího střediska EU, které by podle jejího názoru oslabovalo roli NATO. Členské státy se nakonec shodly na kompromisním řešení. Pro plánování vojenských operací může EU využít buď struktury NATO v rámci dohod „Berlin +“, nebo národní plánovací centrum pověřené členské země. První možnost využila Unie například při plánování operace Concordia v Makedonii, francouzské infrastruktury bylo zase využito při plánování operace Artemis v Kongu.

Do této doby byly spuštěny a ukončeny tyto operace EBOP:

Vojenská operace EU v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (CONCORDIA)

Operace CONCORDIA probíhala podle žádosti makedonské vlády od 31. března 2003 do 15. prosince 2003 a navazovala na vojenskou misi Severoatlantické aliance, jejíž zázemí také v rámci dohod „Berlin +“ využívala. Mise se zúčastnilo zhruba 400 osob ze třinácti členských a čtrnácti třetích zemí.

Cílem operace bylo přispět ke stabilizaci bezpečnostní situace v zemi a k implementaci rámcové dohody z Ohridu.

Vojenská operace EU v Demokratické republice Kongo (ARTEMIS)

Operace ARTEMIS probíhala od 12. června do 1. září 2003 na základě rezoluce Rady bezpečnosti č. 1484. Byla první samostatnou operací EU, která nenavazovala na předchozí misi Severoatlantické aliance a zároveň i první misí EU mimo Evropu. Velením operace byla pověřena Francie, jež dala k dispozici i plánovací kapacity a většinu z celkového počtu 1.800 zúčastněných osob. Kromě Francie se zapojily ještě další čtyři členské a tři třetí země.

Cílem mise bylo stabilizovat bezpečnostní situaci a vylepšit humanitární situaci v konžském regionu Bunia.

Mise EU v Gruzii na podporu právního státu (EUJUST THEMIS)

První mise EU na podporu právního státu probíhala od 16. července 2004 do 14. července 2005. Ve spolupráci s čelnými představiteli gruzínského sektoru spravedlnosti připravila zhruba desítka mezinárodních civilních expertů společně s místními zaměstnanci mise návrh reformy trestního práva.

V současné době probíhají tyto operace EBOP:

Policejní mise Evropské unie (EUPM) v Bosně a Hercegovině

První operací v rámci EBOP byla policejní mise v Bosně a Hercegovině, zahájená 1. ledna 2003. Na misi se podílí asi 500 policistů z více než 30 zemí.

V souladu se základními cíli Daytonské dohody asistuje mise při zřizování fungujícího policejního aparátu v Bosně a Hercegovině podle evropských a mezinárodních standardů. Její příslušníci zejména monitorují, radí a dohlížejí.

Policejní mise Evropské unie v bývalé jugoslávské republice Makedonii (EUPOL Proxima)

Dalším místem, kde působí policejní jednotky pod evropskou vlajkou, je Makedonie. Operace zde byla zahájena 15. prosince 2003 a zahrnuje 200 uniformovaných policistů a civilních pracovníků.

Evropské síly monitorují situaci a radí svým makedonským protějškům v oblastech boje proti organizovanému zločinu, reformě Ministerstva vnitra a policie, vytváření pohraniční policie, budování důvěry v místní policii a policejní spolupráce s okolními zeměmi.

Vojenská operace EU v Bosně a Hercegovině (EUFOR – Althea)

Operace Althea, zatím poslední vojenská mise Evropské unie, byla zahájena 2. prosince 2004 v návaznosti na ukončenou misi NATO pod kódovým označením SFOR. Mise se účastní přes 6.500 osob ve vojenských jednotkách rozdělených do tří sektorů a přes 500 osob v Integrované policejní jednotce, která provádí akce policejního charakteru. V rámci komplexního přístupu k situaci v zemi probíhá spolupráce mezi operací Althea a dosud pokračující policejní misí EUPM. Operace se účastní jednotky z 22 členských států EU a jedenácti třetích zemí (mimo jiné Turecka nebo Chile).

Jednotky mají zejména působit jako odstrašující element a zlepšovat nepříliš stabilní bezpečnostní situaci v Bosně. Navíc fungují jako podpora Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a hledají válečné zločince, kteří se na území Bosny ještě stále ukrývají.

Policejní mise Evropské unie v Kinshase (EUPOL Kinshasa)

V návaznosti na žádost konžské vlády z října 2003 se EU rozhodla zahájit další policejní misi v Demokratické republice Kongo. Relativně malá operace EUPOL Kinshasa (jen 30 členů) zahájila svoji činnost naplno v březnu 2005.

Stejně jako u ostatních policejních misí radí jednotky EU v Kinshase při budování integrovaných policejních jednotek a reformě policejního aparátu.

Integrovaná mise EU v Iráku na podporu právního státu (EUJUST LEX)

V rámci účasti EU na rekonstrukci Iráku byla v červenci 2005 zahájena další mise na podporu právního státu v rámci EBOP. Mise má za úkol vycvičit 520 soudců, vyšetřovatelů a vyšších policejních a vězeňských důstojníků ve třinácti vyšších manažerských kurzech a dalších 250 vyšetřovatelů v kurzech zaměřených na vedení vyšetřování.

Podpůrná akce Evropské unie AMIS EU

V červenci 2005 Evropská unie dále zahájila operaci AMIS EU, která má za úkol podpořit mírové síly Africké unie v Súdánu. Součástí mise budou i vojenské a policejní jednotky zemí EU.