Směrnici o zdravotnictví stojí v cestě už jen europoslanci

Unijní ministři zdravotnictví minulý týden dojednali směrnici o přeshraniční zdravotní péči. Někteří europoslanci, lékaři a pacienti ale tvrdí, že před implementací potřebuje text projít ještě mnoha změnami.

Legislativní návrh jde nyní do Evropského parlamentu, který již dříve podpořil dalekosáhlejší znění směrnice. Ještě než návrh směrnice vstoupí v platnost, musí jej schválit většina poslaneckých hlasů.

Zástupci vlád členských států se shodli na kompromisním znění textu, který pacientům zajišťuje proplácení přeshraničních zdravotnických zákroků. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková k tomu dodává: „Pacienti budou mít právo cíleně vyhledat zdravotní péči v jiném členském státě EU a obdržet úhradu nákladů na tuto péči ve výši, v jaké by jim byla poskytnuta na území země, kde jsou pojištění.“

To podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka zvýhodňuje pacienty z bohatších zemí západní Evropy, protože třeba za zákroky v ČR západní pojišťovna zaplatí mnohem méně, než za zákrok v domovské zemi. Pro Český rozhlas k tomu dodal, že „operace žlučníku u nás stojí pětkrát méně než v Německu.“

Kubek tak vyslovil obavy mnoha lidí, že zástupy zahraničních pacientů v českých nemocnicích prodlouží čekací lhůty na zákroky. Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček ale upozorňuje, že ve zdravotní péči jsou pacienti poměrně konzervativní a opatrní. Proto „nájezdy“ cizinců do českých nemocnic neočekává.

Ministryně Jurásková k tomu pro ČTK dodává: „Pokud bude dodržen princip, že poskytování zdravotní péče cizincům v České republice v žádném případě nesmí ohrozit ani kvalitu, ani dostupnost zdravotní péče, není důvodu se toho obávat.“

Návrh směrnice se netýká akutních problémů, protože tuto oblast již evropské právo ošetřuje. Navrhovaný text řeší neakutní přeshraniční péči, tedy například situaci, kdy jsou v domovském státě příliš dlouhé čekací lhůty na zákrok, a pacient se proto rozhodne podstoupit operaci v jiném členském státě. Češi by tak mohli řešit například dlouhé čekací lhůty na výměnu kloubů.

Ředitel Centra mezistátních úhrad, které řeší proplácení péče o zahraniční pacienty v ČR i péče o české pacienty v zahraničí, Ladislav Švec k tomu pro Zdravotnické noviny dodává: „Nepřináší to nic moc nového, pouze se snaží přenést do práva to, o čem rozhodly různé rozsudky Evropského soudního dvora při žalobách pacientů už před lety a podle čeho už stejně postupujeme.“

Dalším tématem směrnice jsou důchodci, kteří se na stáří rozhodnou přestěhovat do jiného členského státu. Podle návrhu, který Rada schválila, by v případě, že se například francouzský důchodce, který žije ve Španělsku, rozhodne pro operaci v Německu, platilo zdravotní výlohy Španělsko. Pokud by se ale tento Francouz rozhodl podstoupit operaci ve své vlasti, platila by výlohy Francie.

Parlament chce více větší svobodu pro pacienty

Než ale směrnice vstoupí v platnost, musí s konečným textem souhlasit Parlament. Mnozí europoslanci přistupují k přeshraniční zdravotní péči liberálněji než členské vlády a chtěli by menší omezení zdravotní turistiky.

Některým europoslancům se například nelíbí, že pacienti mají za poskytnutou zdravotní péči zaplatit předem, přičemž jim příslušná částka bude vrácena až ex post.

Někteří zákonodárci kritizují nejednoznačnost některých pasáží směrnice. Na tuto výtku ale dostávají jasnou odpověď: přeshraniční zdravotnictví je citlivé téma a bez jisté míry dvojznačnosti a vágnosti by nebylo možné dosáhnout kompromisu.

Očekává se, že belgické předsednictví bude chtít dosáhnout dohody ohledně konečného textu směrnice do konce roku 2010.