Situace Romů v ČR se podle OSN zhoršuje. Kocáb nesouhlasí

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillay včera (4. března) v Ženevě prohlásila, že situace Romů v České republice se zhoršuje. S tím ale nesouhlasí ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Navanethem Pillay při prezentaci výroční zprávy v Ženevě prohlásila, že postavení romské menšiny se v ČR a na Slovensku v poslední době zhoršuje: „Zatímco Evropská unie a některé evropské vlády se snažily situaci Romů zlepšit, v mnoha dalších zemích, jako jsou Slovensko a Česká republika, se jejich postavení spíše zhoršuje.“

Proti tomu se ale ohrazuje ministr pro lidská práva Michael Kocáb: „Nechápu, jak se může situace zhoršovat, když od doby Vítkova nemáme hlášený žádný zásadnější rasový útok.“ Incident, o kterém ministr Kocáb hovoří proběhl v dubnu 2009. Skupina útočníků během svého nočního útoku zapálila dům romské rodiny ve Vítkově. Jedno z dětí, ani ne dvouletá Natálie, utrpěla popáleniny asi na 80 % těla a ponese následky této tragédie do konce života.

Jan Jařab, regionální zástupce vysoké komisařky OSN pro lidská práva pro Evropu a EU, k tomu doplnil, že v ČR je jedním z největších problému tzv. sociální vyloučení romských komunit. Pro Český rozhlas k tomu uvedl: „(Paní vysoká komisařka) konstatovala, že i když se Evropská unie a evropské státy snaží zlepšit postavení Romů, v některých zemích se jejich situace zhoršuje.(…) Pokud jde o Českou republiku, takovými indikátory jsou například zóny takzvaného sociálního vyloučení, kde žijí převážně Romové a takových lokalit přibývá.“

Další problematickou oblastí je podle Jařaba vzdělání romské menšiny v ČR. Český rozhlas informuje, že podle zprávy, na které se podílela Světová banka, je úroveň vzdělanosti Romů horší, než byla před sametovou revolucí. "V kontextu obecného vzestupu vzdělanosti je to jistě varující údaj," dodává k tomu Jařab.

Samotná zpráva ale podle serveru Lidovky.cz o situaci romské menšiny v České a Slovenské republice nemluví a věnuje se obecně situaci Romů v Evropě. Příští týden se má vysoká komisařka OSN vydat na návštěvu Itálie. Pillay k tomu ve svém ženevském vystoupení dodala: „Problematiku diskriminace Romů a útoků na ně, stejně jako na přistěhovalce, budu projednávat s úřady v Itálii, kam jedu příští týden, a budu v tom pokračovat, kdekoli to bude záhodno.“

Nedávno byla zveřejněna také studie mezinárodní sítě neziskových organizací Social Watch. V roce 2009 podle ní v Česku vzrostla míra xenofobie a protiromského násilí. Podle zprávy česká vláda nedokázala účinně zasáhnout ve prospěch začleňování sociálně vyloučených obyvatel do většinové společnosti. Jeden ze spoluautorů uvedené zprávy Tomáš Tožička pro ČTK prohlásil, že mírně pomohlo loňské přijetí antidiskriminačního zákona. Jeho vliv v praxi ze ale podle něj zatím příliš neprojevil.

Na konci loňského roku vydala zprávu o situaci menšin v Evropské unii Agentura EU pro základní lidská práva (FRA) (EurActiv 10.12.2009). Ta informovala o tom, že obětí diskriminace se během 12 měsíců, kdy probíhal průzkum, stalo 64 % Romů v České republice, obětí trestné činnosti se pak údajně během stejné doby stalo 42 % českých Romů.

Vypovídající hodnotu těchto čísel ale mnozí odborníci zpochybňují. Ředitelka kanceláře rady české vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabaňová překvapivé údaje částečně zdůvodňuje tím, že Romové se v ČR výrazně zapojují do společenského života. Proto se také více setkávají s diskriminací a silněji si uvědomují rozdíly od většinové společnosti. „Někde žijí v úplné segregaci, takže se s diskriminací ani nesetkají.“ vysvětluje Hrabaňová.

Další argument zpochybňující závěry zprávy uvádí projektový manažer společnosti Člověk v tísni Ladislav Toušek: „Ve státech jako je Rumunsko či Bulharsko se Romové setkávají daleko častěji s diskriminací, nicméně to jako diskriminaci nemusí interpretovat. Výsledky výzkumu můžeme brát i pozitivně, protože Romové v ČR jsou schopni označit určité jednání jako diskriminační, což je nezbytný krok k tomu, aby se diskriminace vůbec řešila.“