Sarkozyho pranýřují kvůli Romům

Nicolas Sarkozy; zdroj: Evropský parlament.

Francouzská levice se připojila k obhájcům lidských práv a ostře vystoupila proti úmyslu prezidenta Nicolase Sarkozyho zrušit několik stovek ilegálních tábořišť a deportovat nelegální pracovníky romského původu zpět do jejich vlastí.

Opatření, která zamýšlí zavést francouzská vláda, mají podle prezidenta Nicolase Sarkozyho jediný cíl: snížit rostoucí kriminalitu v ilegálně zřízených osadách. Podle prezidentské kanceláře se tato tábořiště, kterých je ve Francii několik stovek, totiž rovnají zločineckému ráji, ve kterém se neobyčejně dobře daří nezákonným obchodům a prostituci a kde v otřesných životních podmínkách dochází k vykořisťování dětí.

Vládní úmysl tyto osady zrušit narazil na odpor organizací zabývajících se ochranou lidských práv, k nimž se vzápětí přidala i opoziční levice. Shodným hlasem obvinily Sarkozyho vládu z populismu a rasismu a z podněcování etnického konfliktu v zemi. A co je k tomu vedlo? Ilegální tábory totiž slouží jako domov tisícům kočovníků, mezi nimiž jsou i Romové, kteří do Francie přišli z Rumunska a Bulharska. Francouzská vláda oznámila, že hodlá zrušit na 300 takových tábořišť a jejich obyvatelům tzv. gens du voyage, u kterých se prokáže, že se dostali do střetu se zákonem nebo neměli v pořádku pracovní povolení či povolení k pobytu, pohrozila deportací.

Skončí Sarkozy před soudem?

Obhájci lidských práv jsou přesvědčeni, že opatření jsou ve své podstatě namířena hlavně proti Romům. Například francouzská organizace Ligue des Droits de l’Homme  reagovala prohlášením, ve kterém stigmatizaci romské populace odsoudila a rovněž vystoupila proti směšování osob, které jsou řádnými občany Francie, avšak jako životní styl si zvolily neustále kočování (francouzský zákon je označuje jako gens du voyage a dle zákona z roku 1990 má každé město, kde žije více jak pět tisíc obyvatel, povinnost zřídit pro ně tábořiště), s Romy. Těch ve Francii žije kolem 20 tisíc (gens du voyage kolem půl milionu).

Romská otázka se ve Francii výrazně zhoršila poté, co v roce 2007 do Evropské unie vstoupilo Rumunsko a Bulharsko a francouzská vláda se tehdy rozhodla, že využije svého práva a zavede přechodná opatření pro ochranu svého pracovního trhu. Ligue des Droits de l’Homme je přesvědčena, že zákaz práce na francouzském území odsoudil rumunské a bulharské imigranty k tomu, aby se ihned po příchodu začali uchylovat do slumů. Ve svém prohlášení proto vyzvala francouzskou vládu, aby přechodná opatření zrušila, a  požádala francouzské úřady, aby urychleně zlepšily životní podmínky těchto obyvatel.

„Nicolas Sarkozy přichází s iniciativou politiky, která je ve své podstatě rasistická,“ uvádí pro změnu nezisková organizace Collectif des Associations Tzigane, která dokonce podle francouzského deníku Le Figaro zvažuje podat na prezidenta trestní oznámení za podněcování rasové nenávisti.

Iniciativa francouzské vlády přichází jen pár dní po událostech, při nichž na minimálně dvou místech Francie došlo k nepokojům. Za jejich odstartováním stojí smrt romského mladíka, který zemřel v přestřelce s francouzskou policií.

Došlo i na Západ

Problém francouzských Romů a úmysl Sarkozyho vlády zaměstnával i ministry zahraničí a evropských záležitostí na jejich schůzce, která se konala toto pondělí (26. července) v Bruselu.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Pierre Lellouche zde vyzval představitele evropských států, aby romskou otázku začali řešit společně.

„Řekl jsem Lellouchovi, že těchto 9 milionů Romů, o kterých hovoří a kteří žijí v různých zemích EU, jsou také evropští občané. Jejich svoboda pohybu nemůže být omezována, a to ani prostřednictvím zákonů nebo dokonce zvláštních soudních opatření,“ ohradil se rumunský ministr zahraničí Teodor Baconschi.

Zároveň navrhl, aby se EU více soustředila na vytváření programů proti sociálnímu vylučování, a to „jak v zemi původu (těchto skupin), tak v místě, kam směřují“. Cesta by vedla i přes zlepšení vzdělávacího systému a zajištění kvalifikačních kurzů, řekl ministr.

S kritikou životních podmínek romské populace má své zkušenosti i Česká republika, kde žije kolem 200 tisíc Romů. Západ opakovaně poukazoval na to, že situace českých Romů se dlouhodobě nezlepšuje, naopak že vykazuje opačnou tendenci (EurActiv 5.3.2010 nebo EurActiv 10.12.2010). Vypadá to ale, že otázka Romů již netrápí jen Česko.