Podle expertů stále nejsme schopni řešit sociální vyloučení Romů

Konference EU Platform for Roma Inclusion, jejímž cílem je podporovat začleňování Romů do většinové společnosti ve státech EU, se v pondělí 28. září sešla již podruhé. Odborníci kritizují zejména neschopnost na lokální úrovni realizovat politiky zaměřené na romskou populaci a oddělování romských programů od programů podpory běžných sociálních služeb.

Konference Platform for Roma Inclusion se účastní státní úředníci a zástupci mezinárodních i nevládních organizací včetně zástupců romské menšiny. První stejnojmenná konference se uskutečnila v dubnu 2009 v Praze a byla organizována společně Českou republikou a Evropskou komisí. V pondělí 28. září se účastníci této iniciativy EU sešli již podruhé, tentokrát v Bruselu. Tématem pondělní bruselské konference byla problematika vzdělávání příslušníků romské menšiny a příčiny jejich častého vyloučení z většinového vzdělávání. Sociální vyloučení romské menšiny obecně je stále problém, který se zejména ve státech střední a východní Evropy podle expertů stále nedaří úspěšně řešit.

„Na Slovensku bylo ve školním roce 2008/2009 60 % žáků ve zvláštních školách romského původu.“ uvedl pro stránky Euobserver.com Mihai Surdu, který pracuje v maďarské nevládní organizaci Roma Education Fund. „Nepoměrné množství romských dětí ve zvláštních školách je problémem i v Maďarsku, České republice, Bulharsku, Srbsku a Černé Hoře,“ dodal Surdu

Ve společném prohlášení evropský komisař pro zaměstnání, sociální otázky a rovnost Vladimír Špidla a komisař pro vzdělání, kulturu a národní jazyky Ján Figeľ uvedli, že začleňování Romů je lakmusovým testem pro EU jakožto společenství práv a hodnot. „Potřebujeme pragmatické, konstruktivní a nediskriminační politiky zaměřené na Romy, aniž bychom vylučovali ostatní obyvatele v podobně znevýhodněné situaci,“ dodali eurokomisaři. Jeho tvrzení podpořil v rozhovoru pro EurActiv Karel Novák, ředitel Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni, když řekl, že obecným problémem je „segregace romských programů od programů podpory ‚mainstreamových‘ sociálních služeb.“

Na pondělní konferenci se účastníci bruselské konference shodli na tom, že úspěšné začleňování Romů je mimo jiné také v sociálních a ekonomických zájmech členských států EU, neboť šetří nepřímé náklady v podobě snížené produktivity, snížených příjmů státu na daních a přímé náklady jako například dávky v nezaměstnanosti. Úspěšná politika začleňování navíc zvyšuje potencionální počet pracovních sil v současné stárnoucí populaci.

Odborníci se na pondělní konferenci shodli, že jedním z největších problémů sociální exkluze Romů je nerovný přístup ke kvalitnímu vzdělání. Euobserver.com informuje, že přestože národní vlády mají mnohdy vypracované příslušné politiky, starostové a místní představitelé školství často podporují segregační přístup k romským dětem. Na druhou stranu eurokomisař Špidla řekl, že některé státy vykazují pokrok a úspěšně přijímají legislativu proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení. Karel Novák k tomu řekl: „Obecné modely jsou a mohou být inspirací, ale řešení jsou vždy místní. Je nutné dát prostor pro to, aby bylo možné problémy řešit na úrovni obce – k tomu je samozřejmě nutná i určitá osvěta, že řešení problémů je výhodnější než jejich neřešení. Je třeba dostat agendu sociálního začleňování do základních strategických dokumentů obcí a vnímat ji jako jeden ze základních předpokladů rozvoje.“

Podle Nováka je vedle předsudků na úrovni místních samospráv v současné situaci dalším velkým problémem fakt, že finanční prostředky na sociální začleňování, přestože jich po vstupu ČR do EU přibylo, často nejsou užívány efektivně.

Na otázku EurActivu, zda v ČR existuje systematické řešení začleňování Romů do společnosti, Novák odpověděl, že jistým příslibem pro počátky systémového řešení je Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Dále zdůraznil, že místní správy nemusí čekat na pokyny shora a dodal, že „samozřejmě existují některá města, která realizují systémové kroky na svém území.“

Přístup bruselské konference kritizuje ve svém prohlášení EU Roma Policy Coalition, organizace zastřešující různé nevladní organizace zabývající se romskou tematikou, protože je prý velmi vágní ohledně návrhů konkrétních nástrojů a postupů v boji proti segregaci romských dětí. Karel Novák z Človka v tísni navíc naznačuje, že problémem může být i malý důraz na to, aby se závěry zmiňované konference dostaly do praxe.