Poslanci schválili větší podporu pěstounům, počet dětí v ústavech se má snížit

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: David Castillo Dominici.

Poslaneckou sněmovnou včera (13. června) prošla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která si klade za cíl zvýšit podporu pro pěstounskou péči, aby tolik dětí zbytečně nekončilo v ústavech. Zákon nyní míří do Senátu, kde má ale většinu opozice. Ta v zákonu spatřuje trhliny.

Česká republika se dlouhodobě potýká s vysokým počtem dětí, které z nejrůznějších důvodů nemohou žít se svými biologickými rodiči, a končí proto v ústavní péči. I přesto, že v dětských domovech či kojeneckých ústavech pracují vysoce kvalifikovaní a zkušení pracovníci, klid a pohodu rodinného prostředí zcela nahradit nemohou. 

O snížení počtu dětí, které potká takový osud, se snaží novela zákona, kterou včera ve třetím, tedy závěrečném, čtení schválila Poslanecká sněmovna. Legislativní návrh nyní míří do Senátu. 

„Předkládaná novela řeší zejména zkvalitnění a standardizaci práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí, klade důraz na prevenci a včasnou pomoc ohroženým rodinám, zvyšuje podporu pěstounské péče a vytváří podmínky pro vznik a rozvoj služeb pro práci v rodinách a podpůrných a odlehčovacích služeb pro všechny stávající i budoucí pěstouny,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

V České republice působí více než 9 tisíc pěstounů, z čehož třetinu představují pečující osoby, které nejsou s opatrovaným dítětem v příbuzenském stavu. A právě tuto skupinu chce ministerstvo posílit. 

Novela například zvyšuje dávky, které za péči o dítě pobírají pěstouni – částka by se měla zdvojnásobit a dosáhnout 8 tisíc korun. Jak uvedl ministr Drábek, navíc bude nově posuzována jako plat, což znamená, že pečující osoba získá důchodové pojištění. Pěstouni budou mít také nárok na poradenské a odlehčovací služby. 

Podpora i pro prarodiče 

Vláda Petra Nečase si od přijetí zákona slibuje rovněž výrazné zjednodušení procesů zprostředkování, které bývá v českém prostředí kritizováno za přílišnou byrokratičnost a pomalost. Výběr vhodného pěstouna totiž není lehký a musí probíhat velmi pečlivě. Pečující osoba musí navíc projít speciálním školením, být v neustálém kontaktu se sociálním pracovníkem a podléhat přísné kontrole. 

Větší podpory se mají dočkat i pěstouni-prarodiče, kteří budou odměňováni v závislosti na tom, o kolik dětí se starají. Zákon zároveň počítá s dávkou pro děti, které pěstounskou péči ukončí, a se státním příspěvkem na služby při výkonu pěstounské péče. 

„O tuto novelu usiluji už třináct let svého profesionálního života a myslím, že všichni odborníci, kterým záleží na dětech, ji musí oslavovat,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Institutu náhradní rodinné péče NATAMA Petra Vrtbovská.   

Zmizí Klokánky nebo ne?

K návrhu, který byl v průběhu legislativního procesu několikrát připomínkován, má ale stále určité výhrady opozice, která drží většinu v Senátu, kam novela nyní směřuje. 

Opoziční poslanci a senátoři poukazují zejména na to, že nový zákon podle nich nastolí v oblasti pěstounství tržní prostředí, a tvrdí rovněž, že povede k likvidaci ústavních zařízení včetně tzv. Klokánků, kam se na přechodnou dobu uchylují ohrožené děti. V těchto ústavech pobývají do té doby, dokud se nemohou vrátit zpět do své vlastní rodiny nebo dokud nebude vyřízena náhradní rodinné péče apod. 

Ministerstvo práce a sociálních věci, které zákon předložilo, tvrdí, že se tak nestane. „Na rozdíl od ostatních pobytových zařízení v sociální sféře nemají stanoveny standardy kvality péče a ani minimální kvalifikační nároky na zaměstnance. Nemají rovněž stanovenou maximální kapacitu zařízení, jako například všechna školská zařízení, ani dobu pobytu dítěte. V podstatě jediné, co je dnes velmi podrobně upraveno, je státní příspěvek na provoz těchto zařízení. Novela tento stav napravuje,“ vysvětlila novinářům mluvčí rezortu Viktorie Plívová.