Poskytovatelé vnímají transformaci sociálních služeb pozitivně, obávají se ale vyšších nákladů

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: njaj,

Poskytovatelé i zřizovatelé sociálních služeb nahlížejí na transformaci sociálních služeb pro zdravotně postižené spoluobčany v režii Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vesměs pozitivně. Obavy ale mají z vyšší finanční náročnosti procesu, který podle nich zatíží klienty, zařízení i poskytovatele.

Současná podoba transformace sociálních služeb, která mění velkokapacitní ústavní péči na bydlení a podporu v běžném prostředí a kterou v českém prostředí realizuje rezort práce a sociálních věcí, je poskytovateli a zřizovateli sociálních služeb přijímána veskrze pozitivně. 

průzkumu, který se soustředil na postoje poskytovatelů, tj. ředitelů ústavů a jejich zástupců, a zřizovatelů, tj. vedoucích odborů sociálních věcí na krajských úřadech, vyplynulo, že s procesem transformace je plně spokojena čtvrtina dotázaných zřizovatelů a téměř tři čtvrtiny (71 %) poskytovatelů.  

Na druhou stranu 72 % zřizovatelů uvedlo, že má k procesu určité výhrady, a 16 % poskytovatelů sociálních služeb je přesvědčeno o tom, že transformace je realizována špatně. 

Za největší rizika nového systému sociálních služeb dotázaní považují finanční náročnost celého procesu, který zatěžuje nejen pečující osoby, ale i klienty ústavů. 

Na druhé straně osoby, které se průzkumu zúčastnily, uvedly, že si od transformace sociálních služeb slibují zlepšení kvality života klientů pobytových zařízení, lepší kvalitu samotných sociálních služeb a v neposlední řadě i vyšší zaměstnanost v oblasti sociálních služeb. 

Podpora samostatnosti 

Za největší pozitiva probíhajícího procesu transformace sociálních služeb pro zdravotně postižené občany pak respondenti označili zapojení klientů velkokapacitních zařízení do běženého života a společnosti, podporu jejich samostatnosti a rozvoj jejich schopností. 

Naopak zúčastnění si nejvíce stěžovali na negativní přístup většinové společnosti, která může mít problém s integrací zdravotně postižených, zvýšenou administrativu a případné zhoršení kvality péče pro určité skupiny osob. 

Mezi výhradami se objevily i stížnosti na chybějící podporu ze strany MPSV a krajů či možnou nepřipravenost a uspěchanost celého projektu (např. EurActiv 14.1.2013). 

Z průzkumu ale vyplynulo, že poskytovatelé sociálních služeb, kteří mají s transformací sociálních služeb zkušenosti, na ni pohlížejí daleko pozitivněji, než ti, kteří s ní zatím nepřišli do styku. „Transformace tedy u zapojených zařízení funguje velmi dobře,“ píše se v textu. 

Dostatek informací? 

Obecně lze také říct, že pracovníci zařízení, která se do procesu již zapojila, mají významně více informací než ostatní. Téměř polovina (46 %) poskytovatelů totiž uvedla, že informací má dostatek. Čtyři z deseti zařízení (39 %) pak tvrdí, že informací by mělo být ještě více. 

Mezi pracovníky krajských úřadů, kteří se šetření rovněž zúčastnili, je 62 %, jež uvádějí, že mají dostatek informací. Ani jeden pracovník neuvedl, že by měl informací málo. 

Na rozdíl od zřizovatelů a poskytovatelů sociálních služeb, kteří si na chybějící informace nemohou stěžovat, to podle oslovených neplatí v případě odborné i laické veřejnosti. To by mohlo do budoucna způsobit velké problémy, upozorňují.