Penzijní systémy stále brání mobilitě pracovníků

Evropská komise včera představila dvě studie, které nezávisle na sobě upozorňují na to, že rozdílné důchodové systémy jednotlivých členských zemí ztěžují pracovníkům mobilitu v rámci Unie.

Penzijní systémy jednotlivých členských zemí tvoří překážku na vnitřním trhu Evropské unie. Člověk, který se rozhodne pracovat v různých zemích EU, bude mít v důchodu problém s vyplácením penze. Proto studie podpořily vytvoření celoevropské iniciativy, která by tento problém vyřešila a zjednodušila následné vyplácení penze.

Výsledky první studie jasně ukazují potřebu zavedení alespoň minimálních standardů, které by zaručily, aby měli pracovníci, kteří pracují v různých zemích Unie, jednodušší přístup k penzi a také potřebu ochrany práva pracovníka na důchod v období mezi odchodem z práce a nástupem do důchodu. Odpovědí na tento požadavek může být návrh směrnice Evropské komise z října minulého roku.

Druhá studie se zaměřila na výsledky průzkumu Eurobarometru z roku 2005 o průměrné délce pracovního poměru lidí v Evropské unii, rozhodnutích pro změnu pracoviště a délce kariéry pracovníků z jednotlivých států Unie. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že čtyřicet procent zaměstnaných v EU vydrží na jednom pracovišti pět let. Průměrná délka zaměstnání se podle studie pohybuje mezi sedmi až dvanácti lety. V České republice, stejně jako na Slovensku setrvá průměrný pracovník v zaměstnání deset let. Co se týká odchodu z práce v průběhu prvních dvou let po nástupu, jsou Češi se svými devatenácti procenty pod unijním průměrem, který představuje asi dvacet šet procent lidí, kteří takto opustí pracoviště. Krátké pracovní poměry potenciálně znevýhodňují pracovníky v následném nabývání zaslouženého důchodu.   

Eurokomisař Vladimír Špidla v souvislosti s problematikou mobility pracovníků prohlásil: „Měli bychom umožnit pracovníkům volný pohyb po celé EU bez toho, aby tak ztratili důležité důchodové benefity spojené s jejich prací. Řešení překážek mobility pracovníků v rámci Evropy tvoří hlavní pilíř strategie EU pro růst a pracovní příležitosti a je to příklad flexicurity – vyvažování flexibility na pracovním trhu a jistoty zaměstnání – v akci. (…) Tyto nové studie jasně ukazují potřebu efektivní a přiměřené směrnice, která by zmírnila překážky mobility bez ukládání nepatřičných břemen na ramena těch, kteří mají důchody proplácet. Těším se na spolupráci se slovinským předsednictvím při hledání dohody s Radou a  Parlamentem.“

V nadcházejících měsících bude Evropská komise pracovat spolu se slovinským předsednictvím na nalezení dohody v Radě a EP o nové efektivní směrnici.