Odbory a zaměstnavatelé potvrdili dohodu o flexikuritě

Evropští sociální partneři se dohodli na třech principech, které by měly řídit reformy pracovního trhu v jednotlivých členských státech z pohledu flexikurity. Dohoda tak ukončila měsíce trvající hašteření o koncept flexikurity.

Souvislosti:

Evropská unie čelí dvěma výzvám – zvyšujícímu se tlaku na konkurenceschopnost způsobeného globalizací a stárnutí populace. Tyto jevy ovlivňují ekonomický růst EU, který se zpomaluje. Příčinou je právě neustále zvyšování nákladů na penze a zdravotní péči a ubývající pracovní síla. Z tohoto důvodu Evropská komise v listopadu 2006 vydala zelenou knihu o reformě pracovního trhu.

Po jejím zveřejnění následoval konzultační proces, jehož výsledkem bylo Sdělení Komise o flexikuritě, které Evropská komise zveřejnila v červnu tohoto roku. Dokument obhajuje kombinaci politik zaměřených na garantování flexibilnějšího postupu podnikatelů při najímání a propouštění pracovníků a zároveň na udržení vysokých standardů sociálního zabezpečení.

Od té doby se zástupci odborů a podnikatelů přou o nejlepší definici tohoto pojmu.

Témata:

Zástupci evropských odborů a zaměstnavatelů předložili představitelům EU na zasedání v Lisabonu společný text, ve kterém definovali hlavní výzvy, jimž čelí evropské trhy práce, a navrhli společná doporučení tripartitního sociálního summitu, který probíhal 18. října paralelně s neformálním setkáním hlav států a vlád v Lisabonu.

Po měsících diskusí o „správném“ množství flexibility a zabezpečení se odbory a zaměstnavatelé dohodli na společném přístupu, který podle nich může „vytvořit vítěznou situaci a být stejně prospěšný pro zaměstnance i pro zaměstnavatele“.

Navzdory dohodě o konceptu flexikurity na evropské úrovni více než 150.000 lidí demonstrovalo v ulicích Lisabonu právě proti tomuto konceptu s nápisy jako „Práce s právy – Proti Flexikuritě“. Protestní akce byla organizována portugalskými odbory.

Společný text odborů a zaměstnavatelů zdůrazňuje nejen potřebu adaptovat pracovní právo a uzavírání smluv tak, aby bylo pro zaměstnavatele snazší najímat a propouštět pracovníky, ale také upřesňuje, že flexikurita „musí být doprovázena opatřeními týkající se dobrých pracovních podmínek a kvality práce“. To zahrnuje:

  • zajištění kariéry a jistoty zaměstnání
  • udržení a podpora zdraví a blaho pracovníků
  • rozvíjení schopností a kvalifikace
  • slaďování pracovního a nepracovního života

Dokument také požaduje po členských zemích, aby adaptovaly vzdělávací a školící systémy na potřeby pracovního trhu a zkoumaly, jak daňové systémy, sociální výhody a mzdové politiky mohou více povzbudit pracovníky, aby zůstali, nebo se vrátili na pracovní trhy.

Sociální partneři také uvedli, že doufají, že ministři práce a sociálních věcí členských zemí EU se budou jejich doporučeními na svém setkání 5. – 6. prosince zabývat. Hlavním tématem setkání ministrů bude právě otázka flexikurity.

Stanoviska:

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso sociálním partnerům k dohodě pogratuloval a řekl: „Toto je konsenzus pro Evropu, která uznává, že žijeme v konkurenceschopnějším světě.“

Komisař pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla uvítla konsenzus o klíčových prvcích flexikurity a vyzval členské země a sociální partnery, aby na tuto dohodu navázaly konkrétní akcí.

Georg Toifl předseda UEAPME řekl, že nejdůležitějším aspektem tohoto textu je, že zaměstnavatelé a odbory se dohodly na společném chápání této otázky, což představuje vynikající základ pro budoucí diskuse.

Na druhé straně litoval, že sociální partneři „nebyli schopni jít dále a koncipovat konkrétní společná doporučení“ pro boj s prací na černo, která je často způsobena špatnou adaptací daňových systémů a systémů sociálního zabezpečení.

Rainer Plassman, generální tajemník CEEP, uvedl, že společná analýza je „milníkem“ a vyjádřil zejména uspokojení, že „pravděpodobně poprvé“ společně dohodnutý text mezi sociální partnery uznává „skutečnost, že vysoce kvalitní veřejné služby hrají důležitou roli v rozvoji efektivního pracovního trhu a konkurenceschopných ekonomik, přičemž představuje důležitý potenciál pro růst zaměstnanosti“.

John Monks, generální tajemník Evropské konfederace odborových svazů uznal, že diskuse byla tvrdá, ale řekl, že společný text představuje „způsob, jak dát sociální Evropě nový život“.

Uvedl také, že dokument reflektuje skutečnost, že výzva, které čelí evropský pracovní trh, není jen o vytváření nových pracovních míst, ale také o vytváření lepších pracovních míst a nabízet více jistoty pracovníkům na pracovním trhu, který je už flexibilní.

Další kroky:

Rada pro zaměstnanost a sociální otázky se sejde 5. a 6. prosince, aby diskutovala návrhy Evropské komise týkající se flexikurity.