Maďarské předsednictví hodlá propagovat zdravotní turistiku

Jednou z klíčových priorit nadcházejícího maďarského předsednictví, které odstartuje na Nový rok, bude podpora zdravotní turistiky v Evropě. S tím jde ruku v ruce i dlouhodobá snaha EU prosadit legislativu, která by občanům EU usnadnila vyhledávání zdravotní péče v zahraničí.

Oblast zdravotnictví je v Evropské unii vyhrazena členským státům, ale v některých případech, které byly potvrzeny rozsudky Evropského soudního dvora, mohou evropští občané vyhledat zdravotní péči v jiné členské zemi. Náklady péče přitom nesou jejich vlastní systémy zdravotnictví.  

K tomu může dojít tehdy, pokud je zdravotní péče poskytovaná v jiné členské zemi o poznání kvalitnější než ta, která je nabízena v domovském státě. V těchto případech jde zpravidla o výjimečná onemocnění, nebo zvláštní léčebné postupy. K ošetření v zahraničí dochází také v příhraničních regionech, kdy se může stát, že se nejvhodnější léčebné zařízení nachází v sousední zemi.  

Pro větší srozumitelnost, právní jistotu, a v neposlední řadě i kvůli podpoře spolupráce mezi národními systémy zdravotnictví se Evropská komise v roce 2008 rozhodla, že vytvoří právní rámec, který zajistí poskytování přeshraničních zdravotnických služeb.  

Na jaře 2009 se návrhem směrnice o poskytování přeshraniční zdravotnické péče zabýval Evropský parlament. Ovšem se zvolením jeho nového osazenstva začal proces projednávání nanovo. 

V říjnu letošního roku prošel návrh směrnice výborem pro veřejné zdraví a plénum europoslanců jej bude projednávat 18. ledna příštího roku. Poté se mu budou věnovat i ministři zdravotnictví členských zemí EU na svém formálním zasedání v březnu. 

Na zdraví se nemá šetřit 

Na tom posledním, které proběhlo na začátku prosince, ministři zdůraznili, že na zdravotnictví, na jehož pokladnu je v době všeobecného utahování opasků vyvíjen enormní tlak, by se nemělo šetřit. 

„Preventivní opatření by neměla být považována jen za výdaje, ale také jako investice, které mohou výdaje snížit,“ dodali ministři. Podle evropské exekutivy přeshraniční mobilita pacientů představuje v současné době 1 % (10 miliard eur) z celkových výdajů EU na zdravotnictví (1.000 miliard eur).  

V případě, že bude směrnice o přeshraniční zdravotnické péči přijata, občané EU získají právo vyhledat zdravotní péči ve zdravotnických zařízení ve všech členských zemích, a to bez předchozího povolení. Pacienti budou za služby platit, ale vzápětí mohou ve své domovské zemi žádat o proplacení. Mohou počítat s proplacením těch nákladů na péči, které by jim v případě, že se nechají ošetřit doma, proplatil domácí systém. 

Zároveň bude i vytvořena síť národních bodů, které budou občanům poskytovat informace o tom, jaká mají práva v zahraničí. Návrh také počítá se vzájemným uznáváním lékařských předpisů, které byly vydané v jiné členské zemi, a s posílením spolupráce mezi členskými státy v oblasti elektronického zdravotnictví (eHealth).

Pro i proti 

I přes nesporné výhody, které přijetí směrnice slibuje, jsou navrhovaná opatření často kritizována. Obyvatelé příhraničních regionů se například obávají návalů pacientů ze sousední země, které se podle nich podepíše na kvalitě zdravotnického systému. 

Kritici směrnice také často argumentují čísly. Podle průzkumu Eurobarometru, který proběhl v květnu roku 2007, jen 4 % občanů EU potvrdilo, že se v předchozích 12 měsících nechalo ošetřit v nějaké jiné členské zemi. 

Na druhou stranu více jak polovina dotázaných (53 %) prozradila, že by s ošetřením v zahraničí neměla problém. Nejvíce nadšenými byli v tomto ohledu obyvatelé Kypru (88 %) a Lucemburska (76 %). 

Lákavé budapešťské lázně  

Kromě výhod, které by funkční přeshraniční zdravotní péče přinesla občanům EU, mnohé členské státy spatřují v této otázce i možnost, jak povzbudit „zdravotní turistiku“ (health tourism), tedy cestování za poskytnutím medicínských zákroků do zahraničí (nejčastěji se jedná o plastické operace, ale například také o poskytnutí dentální péče, léčbu neplodnosti atd.).

Jedním ze států, jež z tohoto fenoménu posledních let nejvíce těží, je i Maďarsko, které bude od 1. ledna stát po dobu šesti měsíců v čele Evropské unie. Lázně v hlavním městě Budapešti, které obdivovali už i Římané, představují pro turisty doslova ráj na zemi – léčbu mohou spojit s prohlídkou metropole. 

„Zužitkovat zatím nevyužitý potenciál Evropy v oblasti zdravotní péče je klíčovou prioritou našeho předsednictví,“ svěřil se EurActivu Zoltán Kovács, který má v maďarské vládě na starosti komunikaci ve veřejné správě.