Kam by měly podle Evropské komise směřovat sociální investice?

Zdroj: Evropská komise. Zdroj: Evropská komise.

Evropská komise na konci minulého týdne představila tzv. balíček týkající se sociálních investic, který obsahuje návrh reforem v sociální oblasti, a současně vyzvala členské státy, aby modernizovaly své systémy sociální ochrany. Balíček navazuje na další iniciativy Komise týkajících se řešení sociálních problémů Evropy. Velkou diskuzi v této souvislosti vyvolal návrh na vytvoření tzv. záruk pro mladé. V současném návrhu rozpočtu EU na období 2014–2020 je pro ně vyčleněno 6 miliard eur.

Balíček týkající se sociálních investic zahrnuje řadu oblastí sociální ochrany od pomoci znevýhodněným dětem, přes návrhy na řešení bezdomovectví, po reformy vedoucí k aktivaci pracovního trhu. Evropská komise se tímto reformním rámcem snaží reagovat na dopady hospodářské krize. Právě v jejím důsledku je totiž v některých členských státech rekordně vysoká nezaměstnanost.

„Máme-li z krize vyjít silnější, semknutější a konkurenceschopnější, zásadní jsou sociální investice. V rámci stávajících rozpočtových omezení je zapotřebí, aby členské státy přesunuly pozornost k investicím do lidského kapitálu a sociální soudržnosti,“ uvedl László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování.

Iniciativu Komise kvitují především představitelé sociálnědemokratické frakce (S&D) v Evropském parlamentu. Její lídr Hannes Swoboda vyjádřil své potěšení nad tím, že Komise uznala potřebu sociálních investic.

„V této době hospodářské a sociální krize musejí členské státy EU více než kdy jindy investovat do lidí. Evropa také potřebuje reálné investice ke zvýšení růstu a tvorby pracovních míst,“ řekl Swoboda.

Žádné nové poznatky

Podle europoslance za ODS, který se v rámci frakce konzervativců a reformistů (ECR) věnuje sociální politice, Milana Cabrnocha však sdělení Evropské komise nepředstavuje nic více, než nezávazný soubor doporučení pro členské státy. „Tentokrát navíc nepřináší žádné zásadně nové poznatky,“ sdělil redakci.

V zásadě se však prý závěry Evropské komise shodují s představou ODS. „Sociální politika musí být přesně zacílená, rozpočtově udržitelná, efektivní a co nejméně zatížená administrativou, byrokracií. Trhu práce pomůže především odstraňování zbytečných bariér,“ říká Cabrnoch. S konkrétními návrhy reforem ale nesouhlasí.

Nelíbí se mu například myšlenka na zavedení nových „zelených“ daní, kterými by se podle Komise měly kompenzovat zvýšené výdaje v sociální oblasti. Stejně tak podle něj nedává smysl navrhovaný přesun celé čtvrtiny prostředků z kohezních fondů do sociální politiky. „Výsledky ekonomického rozvoje chudších regionů jsou mnohem blahodárnější, než přímé intervence ze strany Evropské komise,“ vysvětluje Cabrnoch.

Další návrh pak například předpokládá, že banky budou mít povinnost zřizovat základní bezplatné účty. Podle představ Evropské komise by se balíček sociálních investic také měl stát součástí tzv. evropského semestru, který se zaměřuje na koordinaci fiskálních politik.

Záruky pro mladé

Samostatnou kapitolou je problematika nezaměstnanosti mladých lidí, která v některých členských státech, hlavně ve Španělsku či Itálii, dosahuje rekordních úrovní. V České republice byla nezaměstnanost lidí ve věku 15-24 let v roce 2011 podle údajů Eurostatu 18 %, přičemž unijní průměr činí 21 %.

Evropská komise na tento problém reagovala již minulý rok návrhem na vytvoření systému tzv. záruk pro mladé (EurActiv 17.12.2013). Ten by měl mladým lidem do 25 let garantovat pracovní místo, stáž nebo další vzdělání do čtyř měsíců od opuštění vzdělávacího systému.

Záruky pro mladé byly také tématem vyjednávání o unijním rozpočtu na příštích sedm let. V návrhu, který schválila Evropská rada počátkem února, se počítá s financemi ve výši 6 miliard eur. Sociální demokraté v Evropském parlamentu, kteří jinak návrh rozpočtu kritizují (EurActiv 13.2.2013), vnímají právě zahrnutí záruk pozitivně.

Jak uvedla europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová (S&D), rozpočet je silně restriktivní. „Podle našeho názoru nevyjadřuje hlavní priority. Samozřejmě má ale i pozitivní prvky – my jsme rádi za to, že Rada například akceptovala program záruk pro mládež, protože nezaměstnanost mladých v Evropě je obrovský problém,“ říká.

Sociální demokraté mají ale pochybnosti o výši rozpočtu, 6 miliard eur na sedm let pro 28 zemí (v polovině roku 2013 se členskou zemí EU stane Chorvatsko) je podle nich nedostačující. Jeho využitelnost je navíc omezena na regiony s nezaměstnaností mladých vyšší než na 25%.

Europoslanec Cabrnoch pak od počátku kritizuje myšlenku záruk práce pro mladé lidi. „Je to nám dobře známé ‚právo na práci‘, neboli vytváření umělých a nepotřebných pracovních míst. Evropská unie prostě nemůže mladé lidi zaměstnávat nebo to někomu nařizovat jenom proto, aby byli zaměstnáni,“ uvedl pro EurActiv. Plánované zavedení záruk podle něj navíc bude z trhu práce vytlačovat starší pracovníky.

Sehnalová ale návrh na systém záruk vítá. Jeho náklady jsou podle ní mnohonásobně nižší, než náklady na financování podpory v nezaměstnanosti mladých.

Cabrnoch vidí řešení v reformě oblasti pracovního práva, které podle něj musí být mnohem pružnější než dnes. „Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů musí být vyvážené,“ dodává.