ČR zahájila Evropský rok rovných příležitostí

Včera byl v České republice oficiálně zahájen Evropský rok rovných příležitostí, který Evropská unie vyhlásila na tento rok. Cílem této iniciativy je podpořit nediskriminační a rovné zacházení se všemi občany.

Souvislosti:

Problematika nediskriminace se objevuje už v Římské smlouvě z roku 1957, která upravuje princip stejné mzdy pro muže a ženy. V dalších smlouvách byly zakotveny principy rovnoprávnosti mezi muži a ženami nejen na pracovišti, ale i mimo něj, a genderového mainstreamingu. Konkrétní opatření pro diskriminaci byla zapracována do několika směrnic a nařízení.

Nedioskriminační jednání a chování mělo být v České republice upraveno antidiskriminačním zákonem, který byl předložen ke schválení už v roce 2004, ale dosud přijat nebyl.

Témata:

Evropský rok rovných příležitostí pro všechny 2007 v ČR byl včera oficiálně zahájen evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti Vladimírem Špidlou v Divadle Archa.

Hlavními tématy roku rovných příležitostí jsou práva, zastoupení, uznání, respekt a tolerance. Na evropské úrovni se počítá se vznikem pracovní skupiny, která svoji činnost měla zaměřit na integraci menšin do společnosti.

V ČR by měla být v této souvislosti organizována antidiskriminační kampaň. Ta by se měla skládat ze dvou celonárodních akcí a jedné regionální. V rámci kampaně by měly být organizovány nejrůznější semináře, workshopy a také se počítá s vytvořením šesti krátkých filmů o důvodech diskriminačního chování. Vláda si od této aktivity slibuje vytvoření „podkladu pro multikulturní výchovu“. Kampaň by měla být realizována prostřednictvím osmi projektů. Celkově je na ni vyčleněno kolem osmi korun.

Během diskusí o rovných příležitostech se do popředí dostal opět antidiskriminační zákon, který měl upravovat právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací z důvodu rasy nebo etnické původu, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženství či víry, členství nebo činnosti v politických stranách či politických hnutí, odborových organizacích a jiných sdružení, sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině nebo jiného postavení. Jeho přijetím by mělo dosaženo jednotného standardu ochrany v otázce rovného zacházení.

Stanoviska:

Vladimír Špidla ve svém projevu uvedl: „Diskriminace je nepřijatelná. Nikdo nesmí být občanem druhé či třetí kategorie. Je to otázka elementárních demokratických hodnot a ne nějaké politické korektnosti.“ A dodal: „Evropská legislativa nevylučuje pozitivní akce a nemohou se v žádném případě označit za pozitivní diskriminaci. Nikdy neznamenají zvýhodnění, nýbrž odstranění handicapu.“

Slavnostního zahájení se účastnil také premiér Mirek Topolánek. Řekl: „Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž. S tím by měl zákon počítat a nevnucovat těmto ženám ochranu, o kterou nestojí a která paradoxně vede k jejich diskriminaci. Pokud se žena rozhodne věnovat roli, kterou jí svěřila příroda, pak nepotřebuje, aby se jí zákon snažil srovnat s mužem. Naopak potřebuje flexibilní pracovní trh, který jí umožní zaměstnat se za podmínek, které budou oběma stranám vyhovovat. A samozřejmě potřebuje podporu rodiny.“ K otázce menšin uvedl: „Neschopnost integrovat jakoukoli kulturní menšinu způsobuje problémy a vede k tomu, že tyto skupiny nikdy nedosáhnou na rovné příležitosti. Peníze, které stát v této oblasti vydává, musejí jít na asimilaci jednotlivců, nikoli podporu chiméry multikulturality.“

S názorem premiéra vyjádřil nesouhlas Vladimír Špidla. Zdůraznil, že „spravedlivá společnost by podle něj měla zajistit rovné šance i příslušníkům skupin, které startují z úplně jiné čáry než většina z nás“. Špidla dále řekl, že „odpůrci této snahy mylně tvrdí, že jde o vytváření nadbytečných práv“. A dodal: „Shodou okolností jsou těmito odpůrci takřka vždy muži patřící k většinové populaci, s nadprůměrnými příjmy.“

V reakci na vystoupení premiéra ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková, které je ve vládě zodpovědná za otázky menšin, uvedla: „Teď vidíte, jak intenzivní debata ve vládě běží, na jakých filozoficko-politických rovinách, a vidíte, že to nemáme lehké.“ Podle jejího názoru by „stát měl pomáhat slabším překonat jejich handicap“. „Není to pozitivní diskriminace, je to vyrovnání handicapu, který vznikl, abychom ty lidi zapojili do společnosti,“ zdůraznila.