Českým maminkám ztěžují návrat do práce i předsudky

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: franky242.

Nedostatek jeslí, málo míst ve školkách a minimum nabízených flexibilních úvazků. To jsou nejčastější vysvětlení, proč se českým matkám s malými dětmi nedaří ve srovnání s jinými zeměmi EU úspěšně vracet na trh práce. Svou roli však do jisté míry sehrávají i hluboce zakořeněné předsudky v české společnosti, které říkají, že se o dítě musí starat pouze žena.

České maminky s malými dětmi by chtěly pracovat, avšak ve srovnání se zeměmi západní Evropy se jim to tolik nedaří. Pro lepší představu nechme hovořit čísla. Statistiky Evropské komise uvádějí, že pracovní neaktivita kvůli rodinným povinnostem je u českých žen o více než 10 % vyšší, než vykazuje průměr EU. Z nedávné studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí při tom vyplývá, že na trh práce by se rádo vrátilo 50 % žen, které mají doma dítě ve věku od dvou do tří let.

Jaké jsou tedy největší překážky? Jak již několikrát v minulosti zdůraznila Evropská komise, úmysl matek s malými dětmi nechat se opět zaměstnat naráží v  České republice v první řadě na nedostatek míst v předškolních zařízeních a nízký počet jeslí, které by o jejich děti pečovaly, zatímco ony by chodily do práce. „Přístup k zařízením péče o děti je nadále jeden z nejhorších v Evropě: pouze 3 % dětí ve věku do tří let je umístěno ve formálních zařízeních péče o děti, což je daleko méně než průměr EU ve výši 28 % (2012). Jeslí pro děti mladší dvou let je velmi málo a jsou hlavně soukromé,“ píše se v aktuální zprávě doprovázející specifická doporučení členským zemím.

Nejsou to ale jen jesle a místa ve školkách. Matkám s malými dětmi nenahrává ani samotná délka rodičovské dovolené, která patří k nejdelším v Evropě. V případě České republiky trvá do tří let věku dítěte s možností zůstat doma ještě o rok déle a pobírat při tom rodičovský příspěvek. Ženy za tuto dobu neztrácejí pouze kvalifikaci, ale přicházejí i o sebevědomí.

Na zajímavý fenomén typický pro Česko upozorňuje projektová manažerka Gender Studies Lada Wichterlová, která se podílí na projektu Celoživotní ekonomické dopady mateřství. „V českém prostředí velmi často dochází k tzv. řetězení rodičovských dovolených, kdy druhá přímo navazuje na první, třetí na druhou a tak dále. České ženy tak zmizí z pracovního trhu na skutečně dlouhou dobu.“

Flexibilita

Většímu zapojení českých matek na trh práce brání také malé využívání flexibilních forem práce a částečných úvazků, které je v západoevropských zemích běžné. V Nizozemsku využívá těchto úvazků až 75 % žen, v severských zemích a v Německu a Rakousku je to přibližně 40 %.

„Česká republika vykazuje asi čtvrtinu zkrácených úvazků průměru EU a i toto číslo zahrnuje z poloviny pozice, pro které stačí nízká kvalifikovanost,“ říká k tomu Marie Oujezdská z Národního centra pro rodinu.

Čeští zaměstnavatelé si s flexibilními úvazky pro ženy s dětmi zatím neumí dostatečně poradit také proto, že k tomu nejsou příliš motivováni státem. V jiných zemích EU totiž fungují různé pobídky pro firmy, například ve formě slevy dani.

V hlavní roli otcové

Lada Wichterlová z Gender studies je nicméně přesvědčena, že za obtížné skloubení pracovního a rodinného života u žen s malými dětmi mohou do velké míry i hluboce zakořeněné předsudky v české společnosti o tradičním uspořádání rodiny. To, že je žena vnímána hlavně jako pečovatelka a muž jako živitel rodiny, se podle Wichterlové projevuje i na trhu práce.

Zaměstnavatelé totiž automaticky předpokládají, že žena bude svou energii věnovat nejen práci, ale i domácnosti a dětem. Takové nálepky se zbavuje jen velmi obtížně. „Pro řadu zaměstnavatelů je taková žena neperspektivní. Domnívají se, že není flexibilní a nevěnuje práci 100 % svého času a energie,“ vysvětluje Wichterlová.

V této souvislosti se často hovoří o zavedení tzv. otcovské dovolené, která funguje třeba v Německu. Diskuse o takové možnosti započala v České republice v roce 2007, ale byla kvůli hospodářské krizi a úsporným politikám vlád na čas pozastavena. S určitými návrhy v minulosti přišla také současná ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

O znovu oživení debat usiluje i Liga otevřených mužů (LOM). „Aktivní otcovství je společenským trendem i sdílenou hodnotou a náš stát na to zatím jasně nereaguje. Otcovská dovolená je v Evropě běžným standardem,“ říká ředitel LOM Martin Jára.  Odvolává se při tom na nedávný průzkum organizace, ve kterém až 80 % jejích členů uvedlo, že by o placenou otcovskou dovolenou trvající minimálně jeden týden měli zájem.

Možnost většího zapojení otců do rodinného života a výchovy dětí, například díky otcovské dovolené, by uvítala i zakladatelka expertního pracovního portálu pracezeny.cz Petra Janíčková. „Podle mě by tak došlo k prolomení stereotypu v České republice. Muž by lépe pochopil, co to je starat se o malé děti, a určitě by tak i lépe porozuměl své ženě. Lepším vzájemným pochopením by mohla klesnout vysoká rozvodovost v zemi,“ uvedla.

Autor: Lucie Bednárová

Možnostmi, jak skloubit rodinu s profesí, se bude zabývat i mezinárodní konference, která proběhne v pátek 26. června v Senátu ČR. Organizátorkou je europoslankyně Michaela Šojdrová ve spolupráci s Nadací Konrada Adenauera. Text vznikl s podporou Skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.