Brusel chce ovlivňovat důchodové reformy

V připravované zelené knize Evropská komise členským státům EU doporučí, aby zvýšily věk odchodu do důchodu a případně zavedly i další fáze důchodové reformy. Demografický vývoj totiž stále více zatěžuje jejich veřejné finance.

Zelená kniha bude představena 7. července a měla by odstartovat celoevropskou veřejnou debatu o důchodové reformě. Asi v půlce listopadu pak Komise předloží konkrétnější návrhy vhodných opatření.

Už zelená kniha ale odkryje mnohé plány, jak v dlouhodobém výhledu dosáhnout „odpovídajících a udržitelných“ důchodů. „Klíčem k tomuto cíli bude zajistit, aby se neprodlužoval důchodový věk ve srovnání s časem stráveným v práci,“ píše se v pracovní verzi zelené knihy, která je dokončovaná v těchto dnech.

Podle údajů Evropské komise stráví průměrný Evropan asi třetinu dospělého života v důchodu. Jen asi 50 % lidí v Evropě má ve svých 60 letech věku zaměstnání. Poměr mezi počtem lidí v produktivním a v důchodovém věku se neustále snižuje a tento trend bude podle odborníků pokračovat i nadále.

Znamená to, že bude nevyhnutelná „bolestivá kombinace nižších důchodů a vyšších příspěvků,“ píše se v dokumentu.

Méně demokracie, rychlejší akce

Evropská komise chce zavést „mechanismus automatického přizpůsobování“. Ten by sice nebyl úplně demokratický, ale zjednodušil by prosazování nepopulárních reformních kroků v důchodové oblasti. V praxi by to mohlo znamenat například navázání věku odchodu do důchodu na průměrný věk dožití.

Ve zprávě Rady ministrů, která reprezentuje jednotlivé členské státy, se píše, že „hlavní myšlenkou těchto kroků je přesunout rozhodování z politického kolbiště do sféry práva.“

První setkání komisařů k tomuto tématu proběhlo 17. června a předsedal mu eurokomisař pro sociální věci László Andor.

Penzijní reformy jsou zatím v pravomoci jednotlivých členských států. EU se snaží tuto oblast ovlivnit otevřenou metodou koordinace. To znamená, že EU podporuje státy v realizaci různých politik, hodnotí jednotlivé kroky nebo srovnává jednotlivé státy podle různých indikátorů.

Situace v jednotlivých státech

V některých státech už automatické mechanismy úspěšně fungují například ve formě automatického zvyšování věku odchodu do důchodu s tím, jak roste průměrný věk dožití. Taková opatření lze najít například ve Francii, Itálii, Dánsku, Německu nebo Portugalsku.

V Maďarsku, Portugalsku, Švédsku a dalších státech je věk odchodu do důchodu závislý na hospodářském růstu. V Nizozemsku, Německu a Švédsku jsou důchody navázány na celkovou rovnováhu systému, která se počítá na základě mnoha ukazatelů podmínek pracovního trhu a finanční udržitelnosti důchodových fondů.

V Česku podobný mechanismus nemáme – důchody se valorizují podle inflace a věk odchodu do důchodu roste jen pozvolna. Reforma důchodového systému je však horkým politickým tématem pro nově vznikající "vládu rozpočtové odpovědnosti". I v Česku se tedy změn během dalších několika let pravděpodobně dočkáme.