Turecký vliv na západním Balkáně? Konexe politiků a islám jako klíč

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Zahraniční vliv v zemích západního Balkánu

Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.

Nedávná analýza z dílny evropského think-tanku European Council on Foreign Relations poukazuje na to, že obavy západoevropských států z turecké rozpínavosti v zemích západního Balkánu jsou přehnané a neopodstatněné. Hosté květnové pražské debaty nicméně upozorňují na několik „kanálů“, skrze které Turecko skutečně může do budoucna uplatňovat v této části Evropy větší vliv.

Erdoganovy konexe v balkánské politice

Jednou z tureckých cest na Balkán jsou dobré osobní vztahy prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana s tamními politickými elitami. „Především v Bosně a Hercegovině, kde má blízké svazky s rodinou Izetbegovićů (potomci prvního prezidenta nezávislé Bosny pozn. red.) i dalšími vysoce postavenými politiky,“ říká Barbora Chrzová z Prague Security Studies Institute. Šéfredaktor serveru EURACTIV Chorvatsko Željko Trkanjec připomíná, že Alija Izetbegović před svou smrtí dokonce Bosnu Erdoğanovi „odkázal“. Podle novináře má turecký prezident „velice dobré konexe také v kosovské politice, v některých kruzích albánské politiky, stejně jako v Severní Makedonii.“

Podle Chrzové může jít o hrozbu v dlouhodobějším časovém horizontu. „Především po nepovedeném tureckém puči v roce 2016 jsme byli svědky případů zasahování do vnitropolitických záležitostí. Šlo například o donucování balkánských lídrů k zakazování gulenistických organizací (tzv. gulenisty turecká vláda viní ze zmíněného puče pozn. red.),“ podotýká výzkumnice s tím, že reakce lídrů se lišily. Související hrozbu vidí Chrzová v tom, že někteří z nich vidí inspiraci v autoritativním stylu vládnutí po vzoru právě Erdoğana nebo ruského prezidenta Vladimira Putina.

Turecku chybí odborníci, zatýkání akademiků a aktivistů přesto nekončí

Turecko se potýká s nedostatkem vědců. Odliv mozků řeší různými opatřeními a lákadlem pro návrat domů jsou i nemalé vědecké granty. Čistky mezi odborníky ale neutichají a ty, kteří byli propuštěni na základě podezření z protivládní činnosti, nelze opět zaměstnat.

Turecký prezident je velice populární také mezi běžnými lidmi v balkánských regionech jako Sandžak na území dnešního Srbska a Černé Hory, kde žijí převážně muslimové. „Sandžak je jedním z mostů, které nás spojují,“ řekl zde Erdoğan na podzim 2017 a dostalo se mu vřelého přivítání. V rámci předvolební kampaně v květnu loňského roku navštívil Sarajevo, kam se sjely tisíce lidí turecké diaspory z Německa, Nizozemska, Belgie, Francie a ostatních balkánských zemí a město zaplavily tureckými vlaječkami.

Klíčem k Balkánu je islám

Očividným pojítkem mezi Tureckem a některými částmi Balkánského poloostrova je islám. Vedoucí Oddělení západního Balkánu na Ministerstvu zahraničních věcí Igor Procházka připomíná, že Turecko bylo dříve jako muslimská země s demokratický zřízením a členstvím v NATO pro balkánské země pozitivním příkladem. Srbové například Turky přizvali k řešení problémů uvnitř svých muslimských komunit. Role Turecka v tomto ohledu se podle něj ovšem s příchodem Erdoğana změnila a dnes není úplně jasná.

Evropská komise věří v nový začátek ve vztazích s Tureckem

Turecko plánuje splnit chybějící kritéria pro liberalizaci víz do Evropské unie, Komise požaduje propuštění prominentních aktivistů a akademiků na svobodu.

Působení Turecka v balkánských muslimských komunitách je v očích Barbory Chrzové nezpochybnitelné, a děje se tak například prostřednictvím vládních organizací jako Agentura TIKA, která na Balkáně vybudovala nebo rekonstruovala mnoho mešit a dalších památek. „Turecký islám je velice podobný tomu bosenskému v tom, že je umírněný,“ vysvětluje.

Co se týká islámského extremismu v regionu, ten podle Chrzové není spojen s Tureckem, ale s prozatím malým vlivem států perského zálivu. „Nepodceňujme turecký vliv mezi radikálními islamisty, Turecko je hlavním obhájcem Muslimského bratrstva […] Možnost vlivu skrze tuto cestu je otevřená,“ oponuje jí Trkanjec.

Igor Procházka vidí potenciální nebezpečí v rozšiřování politického islámu. „V Severní Makedonii Turecko podpořilo vznik islámské politické strany, která s sebou přináší politický islám do regionu. Zatím jde o malý subjekt, ale jedná se o něco, co zde dříve nebylo,“ upozorňuje Procházka. Politické strany na západním Balkáně se podle něj totiž tradičně neformují na základě náboženství, ale spíše etnika.

Turecko tedy v zemích západního Balkánu aktivní je a může svůj vliv postupně zvyšovat, a to skrze kulturní, náboženské nebo politické vazby. Jeho zájmy a „strategie“ se ovšem nepodobají těm ruským nebo čínským. I podle výše zmíněné analýzy je totiž v tureckém zájmu vidět balkánské země jako součást Evropské unie a NATO.

Členství Turecka v EU je už jen utopií, obě strany se ale navzájem potřebují

Jak důležité je Turecko pro Evropskou unii, v jakém stavu jsou v současnosti turecko-evropské vztahy a jak budou vypadat v budoucnu?

Článek vznikl v rámci spolupráce pražské kanceláře Heinrich Böll StiftungEuropean Security Journal a EURACTIV.cz při příležitosti květnové debaty „The Conflict of Interests in the Western Balkans“. Heinrich-Böll-Stiftung nenese odpovědnost za názory autora.