Přivede nová moldavská prezidentka svou zemi blíže k EU?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA

Vítězkou moldavských prezidentských voleb je proevropská Maia Sanduová, absolventka Harvardu a bývalá ekonomka Světové banky. Čekají zemi hluboké reformy? Jak vypadají vyhlídky jejího členství v Evropské unii? A co mu nejvíce brání?

Moldavsko si v neděli zvolilo novou prezidentku. Liberálka Maia Sanduová by mohla přinést osvěžení do dosavadních vztahů mezi Moldavskem a Evropskou unií, na druhou stranu v posledních letech se Moldavsko orientovalo zejména na Rusko, a je tedy nepravděpodobné, že samotné zvolení Sanduové bude v tomto ohledu znamenat zásadní obrat.

Pravomoci moldavského prezidenta jsou velmi omezené, větší váhu má pozice ministerského předsedy. U vlády je v současnosti proruská Strana socialistů Moldavské republiky (PSRM), jejíhož dosavadního prezidenta Igora Dodona Sanduová porazila. Prezidentka sice nemůže sama parlament rozpustit a vyhlásit nové volby, které jsou aktuálně plánovány na rok 2023, jejich dřívější konání ale vyloučit nelze.

I kdyby se po následujících volbách podařilo sestavit vládu liberální Straně akce a solidarity (PAS), jejíž předsedkyní je právě Sanduová, nejspíše by se musela opřít o hlasy stran ovládaných oligarchy či samotného PSRM. Sanduová se o podporu PSRM opírala již v roce 2019, kdy se dostala do čela vládního kabinetu. Ten se však posléze rozpadl kvůli neshodám ohledně jmenování generálního prokurátora. I za předpokladu, že by se koalici pod vedením PAS podařilo upevnit vládu práva v zemi, účinně bojovat s korupcí a nastolit dlouhodobý proevropský kurz, Moldavsko by členství v EU nemělo ani zdaleka jisté. Mnohem hůře překonatelnou překážku mohou představovat autonomní oblasti Gagauzie a neuznaný stát Podněstří.

Gagauzie se nachází na jihu země a jde o relativně malé území obývané převážně ruskojazyčným etnikem Gagauzů. Ti jsou dlouhodobě proruští, v druhém kole prezidentských voleb zde Igor Dodon získal 94.6 % hlasů. Jejich autonomie má sice určitou váhu, sama o sobě by však Gagauzie členství Moldavska v EU nejspíše nezvrátila. Ač může hrozit vyhlášením nezávislosti, což jí Zákon o speciálním právním statusu Gagauzie „v případě změny statusu Moldavska jako nezávislého státu“ umožňuje, je příliš malá a ekonomicky závislá na centrální vládě.

Větší problém představuje Podněstří. Jde o multietnický proruský region, dle posledního sčítání z roku 2015 tvoří zhruba třetinu jeho obyvatel Rusové, třetinu Moldavané a necelou třetinu Ukrajinci. Od vyhlášení nezávislosti Podněstří na Moldavsku v roce 1991 a následné války s centrální vládou proběhlo mnoho pokusů podněsterský konflikt vyřešit, všechny však skončily neúspěchem. Pokud by Moldavsko chtělo vstoupit do EU, Unie by trvala na jeho trvalém urovnání. V současné době se však nezdá, že by obě strany mohly najít společnou řeč, podněsterským oligarchům nezávislost vyhovuje, pro Moldavsko je však nepřijatelné ji uznat a trvá na tom, že by Podněstří mělo mít maximálně autonomii.

Jakousi střední cestu představuje vytvoření federace složené z Podněstří, Gagauzie a zbytkového Moldavska. Ta však nejenže je pro Moldavsko v současnosti nepřijatelná, navíc by byla problematická i z hlediska prospektu členství v EU. Dnes mají Gagauzie a Podněstří z pohledu moldavského práva autonomii, federalizace by však jejich pozici posílila. Mohly by tak výrazně ovlivňovat politiku celé země, a to i přesto, že tvoří poměrně malou část jejích obyvatel.

Silnou roli hraje v Podněstří Rusko, které jej výrazně dotuje, nacházejí se zde i ruské jednotky. Ač podněstersko-ruské vztahy nebyly vždy perfektní, Rusko má zájem na jeho pokračující existenci. Dokud bude Podněstří de facto nezávislé, bude pro Moldavsko nemožné vstoupit do EU.

Rusko se dalšího rozšiřování EU ke svým hranicím obává. Sponzoruje proto neuznané státy uvnitř potenciálních kandidátských států, kupříkladu Luhanskou a Doněckou lidovou republiku na Ukrajině, kvůli kterým se proces rozšiřování EU komplikuje.

Pokud by tedy Moldavsko chtělo vstoupit do EU, buď by s tím musely souhlasit podněsterské elity, nebo by musely být v mezidobí vyměněny, což by zřejmě vyžadovalo souhlas Ruska. Moldavsko by navíc muselo vyřešit své dlouhodobé strukturální problémy – slabou vládu práva, korupci a oligarchii.

Budoucnost Východního partnerství do roku 2030? Možná temná, pokud EU nezmění svůj přístup

Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.