Ukrajina a Moldavsko mohou začít vyjednávat o vstupu do EU, úkoly si plní dostatečně, je přesvědčená Evropská komise. Ve dnes zveřejněné zprávě zhodnotila také pokrok dalších zájemců o vstup do Unie.
Evropská komise dnes (8. listopadu) přijala tzv. rozšiřovací balíček 2023, ve kterém hodnotí, tak jako každý rok, jaký pokrok v reformách a dalších „úkolech“ dělají země, které mají zájem o vstup do Evropské unie. Vůbec poprvé se zde mluví také o Ukrajině, Moldavsku a Gruzii, které se kvůli ruské agresi začaly k Unii přibližovat rychleji, než se plánovalo.
Hodnotící zprávy k jednotlivým zemím, kam patří kromě zmíněné trojice také šestice zemí západního Balkánu a Turecko, budou v následujících dnech a týdnech podrobeny mnoha analýzám. Hlavní poselství je ale jasné už teď – Komise je přesvědčená o tom, že Ukrajina i Moldavsko jsou dostatečně připravené na to, aby s nimi mohly započít rozhovory o vstupu do EU.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen to naznačila už o víkendu, kdy opět navštívila Kyjev.
„Chci vám říci, jak na nás zapůsobily reformy, které jste provedli uprostřed války. Nikdy bychom neměli zapomínat, že vedete válku o svou existenci. A zároveň hluboce reformujete svou zemi. Dosáhli jste mnoha milníků: reformovali jste soudní systém, omezili jste vliv oligarchů, řešíte praní špinavých peněz – a mnoho dalšího. To je výsledek tvrdé práce,“ řekla předsedkyně ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
„Vím, že právě dokončujete zbývající reformy. Pokud se tak stane, a já jsem o tom přesvědčena, může Ukrajina dosáhnout svého ambiciózního cíle, kterým je přechod do další fáze přístupového procesu,“ dodala v sobotu (4. listopadu) von der Leyen.
Šéfka Komise tak odkazovala na to, že i když se Ukrajině zatím nepodařilo kompletně splnit všechny „domácí úkoly“, i tak si zaslouží ocenění ve formě zahájení přístupových rozhovorů. Ve středečním rozšiřovacím balíčku se to potvrdilo, a to i v případě Moldavska.
„S ohledem na výsledky dosažené Ukrajinou a Moldavskem a na probíhající reformní úsilí Komise doporučila, aby Rada zahájila přístupová jednání s oběma zeměmi. Komise dále doporučuje, aby Rada přijala rámce pro jednání, jakmile Ukrajina a Moldavsko přijmou některá klíčová opatření. Komise je připravena podat Radě do března 2024 zprávu o pokroku týkajícím se těchto opatření,“ napsala ve středu Komise.
To tedy znamená, že pokud by na prosincové Evropské radě dali Ukrajině a Moldavsku zelenou i lídři zemí EU, přístupový proces by sice oficiálně začal, první praktické vyjednávání o vstupu by ale proběhlo nejdříve na jaře příštího roku, až se podaří splnit i zbývající podmínky.
Od Evropské komise je to důležitý signál, který má za cíl povzbudit další reformy. Kdyby se hodnotící zprávy naopak zaměřily na to negativní, co se ještě splnit nepodařilo, kandidátské země by to mohlo odradit a celý proces reforem zpomalit.
Zároveň platí, že se do velké míry jedná o symbolický krok – i když se přístupová jednání zahájí, trvá dlouhé roky, než se je podaří úspěšně dokončit. V případě Ukrajiny to může být 10 a více let.
Pokud jde o Gruzii, posledního ze tří „nováčků“, i tady Komise vsadila na pozitivní přístup a povzbuzení. Doporučila Radě, aby jí udělila kandidátský status, až se podaří splnit určité podmínky.
Míč je teď na straně prezidentů a premiérů členských zemí EU. To oni rozhodnou o tom, jestli na doporučení Komise dají, nebo ne. Přestože v posledních měsících převládá názor, že přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem skutečně začnou ještě letos, mohou se objevit překážky.
Jak připomíná ČTK, Maďarsko tento týden oznámilo, že bude blokovat zahájení jednání s Ukrajinou o vstupu do EU, dokud Kyjev nesplní jeho požadavky týkající se maďarské menšiny na Ukrajině. Také Polsko upozornilo, že Ukrajina se k EU nebude moci připojit, dokud nebude vyřešen spor o exhumaci polských obětí volyňského masakru z druhé světové války.
Otázka je, jak moc nepřekročitelné tyto podmínky jsou, a jestli se je nepodaří překonat nějakým diplomatickým ústupkem, například spojeným se zablokovanými evropskými fondy pro Varšavu a Budapešť. Zároveň to ukazuje, jak může jeden jediný stát celý proces rozšíření zbrzdit, když se mu zachce. Dokončení každé fáze vyjednávacího procesu totiž vyžaduje jednomyslnost.
Opatrný signál Bosně
Velmi rychlá trajektorie, na které jsou Ukrajina a Moldavsko, rozhodně může frustrovat země západního Balkánu, které jsou v „unijní čekárně“ už mnoho let. Vždyť už před dvěma dekádami jim bylo přislíbeno, že jejich budoucnost je v EU, a úspěch zatím mělo pouze Chorvatsko, a to už před deseti lety.
Důvody této stagnace byly různé, současný „rozšiřovací boom“ ale znamenal příležitost, jak tento proces oživit i na západním Balkáně. Od začátku války na Ukrajině se skutečně podařilo postoupit o několik krůčků vpřed – Kosovo dosáhlo na dlouho odkládanou vízovou liberalizaci, Severní Makedonie a Albánie zahájily přístupové rozhovory, a Bosna a Hercegovina získala kandidátský status.
V zájmu Evropské komise je toto momentum udržovat i nadále. Šéfové unijních institucí proto do regionu často jezdí a snaží se místní politiky v reformách povzbuzovat.
V plánu byla také další konkrétní „odměna“, jak tvrdil alespoň server Politico. Ten v úterý napsal, že podle předběžné verze rozšiřovacího balíčku 2023 měla Komise překvapivě podpořit zahájení přístupových rozhovorů také s Bosnou a Hercegovinou.
Tyto zvěsti se podle Politico setkaly s naštvanou reakcí některých v Bruselu působících diplomatů, kteří poukazovali na to, že politici v Sarajevu si žádnou „odměnu“ nezaslouží, protože například v reformě právního státu jdou spíše vzad než vpřed.
Evropská komise nakonec ve svém hodnocení píše, že doporučuje zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, „jakmile bude dosaženo potřebného stupně shody s kritérii pro členství“.
Zde se Komise evidentně snaží našlapovat opatrně. Chce sice podpořit reformy v regionu, zároveň ale nechce dávat nic zadarmo. Jak opakovaně zmiňuje, „přístup je a zůstane procesem založeným na zásluhách, který plně závisí na objektivním pokroku dosaženém každou zemí.“ A to je jedině správně. Také EU ale musí plnit své sliby a pokrok skutečně odměňovat, což v uplynulých letech příliš neplatilo. Snad přichází změna.